Násilí na Západním břehu hrozí další kulminací. I s tím, jak se židovští osadníci víc ozbrojují

8 minut
Horizont ČT24: Zpravodaj Štěpán Macháček k situaci na Západním břehu
Zdroj: ČT24

Izraelská výzvědná služba Šin bet, která se stará o vnitřní bezpečnost, varuje vládu v Jeruzalémě před možnou explozí násilí na Západním břehu. Zpravodajci tam s obavami monitorují rostoucí počet incidentů mezi židovskými osadníky a palestinským obyvatelstvem.

Organizace Spojených národů eviduje na Západním břehu Jordánu od 7. října celkem sto sedmdesát útoků na Palestince. Tyto násilnosti mají většinou jediného původce – komunity židovských osadníků. Některé incidenty uplynulých týdnů jsou velmi vážné.

„Mého bratra zranila střela na krku a vyšla druhou stranou. Další dostal do zad a ta prošla až do hrudníku. Můj otec byl postřelen, projektil se zastavil v jeho paži. Trvalo to pouhých deset minut, než zemřel,“ vylíčil zaměstnanec samosprávy Mohammad Wádí. Zpravodajům agentury Reuters popsal ozbrojený útok z 12. října, při kterém byli zabiti jeho otec i bratr. Židovští osadníci doprovázení vojáky tehdy konfrontovali pohřební průvod tří mužů zabitých o pouhý den dříve.

Při jiném incidentu zase neznámí útočníci zabili mladého židovského řidiče, když spustili palbu na jeho projíždějící auto.

Přibylo zabíjení

Podle statistik mají militantní židovští osadníci na Západním břehu na svědomí celkem devětadvacet životů od začátku roku, z toho osm od 7. října. Tento vývoj znepokojuje jak izraelskou vládu, tak její nejbližší spojence.

Násilí na Západním břehu letos dosáhlo více než patnáctiletého maxima a rekordní statistika po teroristickém útoku Hamásu z Gazy hrozí další kulminací. I s tím, jak se osadníci víc a víc ozbrojují.

„Po 7. říjnu si chci zbraň koupit, protože moje žena a já máme velký strach z teroristů,“ vysvětlil instruktor bojových umění Hagai Ben David. Už tak hluboká nedůvěra a strach dál rostou na obou stranách.

Obranu židovského státu plně zaměstnává intervence v Pásmu Gazy. Nový větší konflikt v jiné enklávě, v níž Hamás nevládne a nemá ani podstatný vliv, by byl pro Izrael zcela nežádoucí. Území velké zhruba jako Královéhradecký kraj s více než dvěma miliony Palestinců obývá ve více než dvou stovkách sídel rozesetých po celém Západním břehu necelého půl milionu židovských osadníků. Řada z nich zdrženlivý přístup ale zjevně ignoruje.

„Jak izraelská zpravodajská služba Šin bet, tak ty zahraniční upozorňují, že tahle situace může vést ke spirále násilí i na Západním břehu. Evropská unie, Spojené státy odsoudily osadnické násilí a říkají, že je mu potřeba učinit konec,“ doplnil blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu Štěpán Macháček. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 31 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 3 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 4 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...