Násilí na Západním břehu hrozí další kulminací. I s tím, jak se židovští osadníci víc ozbrojují

Nahrávám video

Izraelská výzvědná služba Šin bet, která se stará o vnitřní bezpečnost, varuje vládu v Jeruzalémě před možnou explozí násilí na Západním břehu. Zpravodajci tam s obavami monitorují rostoucí počet incidentů mezi židovskými osadníky a palestinským obyvatelstvem.

Organizace Spojených národů eviduje na Západním břehu Jordánu od 7. října celkem sto sedmdesát útoků na Palestince. Tyto násilnosti mají většinou jediného původce – komunity židovských osadníků. Některé incidenty uplynulých týdnů jsou velmi vážné.

„Mého bratra zranila střela na krku a vyšla druhou stranou. Další dostal do zad a ta prošla až do hrudníku. Můj otec byl postřelen, projektil se zastavil v jeho paži. Trvalo to pouhých deset minut, než zemřel,“ vylíčil zaměstnanec samosprávy Mohammad Wádí. Zpravodajům agentury Reuters popsal ozbrojený útok z 12. října, při kterém byli zabiti jeho otec i bratr. Židovští osadníci doprovázení vojáky tehdy konfrontovali pohřební průvod tří mužů zabitých o pouhý den dříve.

Při jiném incidentu zase neznámí útočníci zabili mladého židovského řidiče, když spustili palbu na jeho projíždějící auto.

Přibylo zabíjení

Podle statistik mají militantní židovští osadníci na Západním břehu na svědomí celkem devětadvacet životů od začátku roku, z toho osm od 7. října. Tento vývoj znepokojuje jak izraelskou vládu, tak její nejbližší spojence.

Násilí na Západním břehu letos dosáhlo více než patnáctiletého maxima a rekordní statistika po teroristickém útoku Hamásu z Gazy hrozí další kulminací. I s tím, jak se osadníci víc a víc ozbrojují.

„Po 7. říjnu si chci zbraň koupit, protože moje žena a já máme velký strach z teroristů,“ vysvětlil instruktor bojových umění Hagai Ben David. Už tak hluboká nedůvěra a strach dál rostou na obou stranách.

Obranu židovského státu plně zaměstnává intervence v Pásmu Gazy. Nový větší konflikt v jiné enklávě, v níž Hamás nevládne a nemá ani podstatný vliv, by byl pro Izrael zcela nežádoucí. Území velké zhruba jako Královéhradecký kraj s více než dvěma miliony Palestinců obývá ve více než dvou stovkách sídel rozesetých po celém Západním břehu necelého půl milionu židovských osadníků. Řada z nich zdrženlivý přístup ale zjevně ignoruje.

„Jak izraelská zpravodajská služba Šin bet, tak ty zahraniční upozorňují, že tahle situace může vést ke spirále násilí i na Západním břehu. Evropská unie, Spojené státy odsoudily osadnické násilí a říkají, že je mu potřeba učinit konec,“ doplnil blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu Štěpán Macháček. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 5 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 5 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 5 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 5 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 5 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled