Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek v Kišiněvu ujistil moldavskou prezidentku Maiu Sanduovou o české podpoře Moldavska na cestě do Evropské unie. Česko je připraveno s Moldavskem jako přítel sdílet své zkušenosti, uvedl.
Moldavsko a Česko spojují společné hodnoty a snahy zajistit lepší život svým občanům, uvedla Sanduová na tiskové konferenci s českým hostem a poděkovala za českou pomoc a podporu při rozvoji a modernizaci bývalé sovětské republiky, která se chce stát členem EU. „Jste pro nás i příklad,“ řekla v souvislosti se začleněním Česka do EU. Zároveň upozornila, že Česko svou podporou Ukrajiny, která čelí ruské agresi, podporuje také Moldavsko a silnější a stabilnější Evropu.
Sanduová ocenila i spolupráci s Českem v bezpečnostní oblasti, včetně obrany před kybernetickými útoky a vměšováním Ruska do domácí politiky. Za nejnaléhavější z dalších problémů označila pomoc při zvládání energetické krize.
Pavel věří, že po třech letech války proti Ukrajině není Rusko v pozici, aby určovalo mírové podmínky. Mír podle něj bude výsledkem kompromisů, a nikoli výsledkem přijetí ruských požadavků.
Obě hlavy států jednaly o bilaterálních vztazích a zejména o současné bezpečnostní situaci v regionu, v Evropě a ve světě. Nynější návštěva je reciproční – prezident Pavel přijal prezidentku Sanduovou v Praze v říjnu 2023. Pavel se ve čtvrtek setká také s premiérem Dorinem Receanem a na programu je rovněž debata s moldavskými středoškoláky.
Obchod s Moldavskem roste
Moldavsko pro Česko zůstává jednou z prioritních zemí v oblasti rozvojové i transformační spolupráce, zahrnující i podporu nezávislých médií, transparentní veřejné správy či lidská práva, přičemž celková roční podpora se v uplynulých letech pohybuje mezi 150 miliony a 250 miliony korun. V souvislosti s energetickou krizí v Moldavsku a v Podněstří přispělo Česko na přelomu loňského a letošního roku do příslušného fondu dvakrát částkou ve výši deseti milionů korun. Bilaterální obchod setrvale roste, je vyrovnaný a za poslední čtyři roky se zdvojnásobil na přibližně 12,3 miliardy korun.
V Moldavsku se na podzim budou konat klíčové parlamentní volby. Prozápadní moldavská vláda obvinila Rusko, že se loni vměšovalo do dvou klíčových hlasování, prezidentských voleb a referenda o EU, a to i za pomoci rozsáhlého systému kupování hlasů. Volby však nakonec vyhrála prounijní prezidentka Sanduová.
Evropský parlament tento měsíc schválil tříletý plán podpory, díky kterému by Moldavsko mohlo dostat až 1,9 miliardy eur (47,5 miliardy korun) od Evropské unie. Finance mají Moldavsku pomoci s prováděním reforem, posílením právního státu a odolnosti vůči vnějším zásahům a rovněž vyrovnat se s negativními dopady, kterým země čelí kvůli ruské válce na Ukrajině. Plán reforem by měl postsovětské zemi pomoci ve sbližování s Evropskou unií.
Moldavsko patří k zemím, které na počátku roku postihlo náhlé zmrazení zahraniční pomoci Spojených států z rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa. Mnozí se obávají, že zastavení amerických fondů by mohlo oslabit spojence Washingtonu – a vytvořit vakuum, které by se jeho nepřátelé mohli pokusit vyplnit. Východní Evropa je odpradávna geopolitickým bojištěm, kde se západní zahraničněpolitické zájmy často střetávají se zájmy Moskvy nebo Pekingu, poznamenala před časem agentura AP.
