Pavel se setkal se Sanduovou. Podpořil Moldavsko na cestě do EU

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek v Kišiněvu ujistil moldavskou prezidentku Maiu Sanduovou o české podpoře Moldavska na cestě do Evropské unie. Česko je připraveno s Moldavskem jako přítel sdílet své zkušenosti, uvedl.

Moldavsko a Česko spojují společné hodnoty a snahy zajistit lepší život svým občanům, uvedla Sanduová na tiskové konferenci s českým hostem a poděkovala za českou pomoc a podporu při rozvoji a modernizaci bývalé sovětské republiky, která se chce stát členem EU. „Jste pro nás i příklad,“ řekla v souvislosti se začleněním Česka do EU. Zároveň upozornila, že Česko svou podporou Ukrajiny, která čelí ruské agresi, podporuje také Moldavsko a silnější a stabilnější Evropu.

Sanduová ocenila i spolupráci s Českem v bezpečnostní oblasti, včetně obrany před kybernetickými útoky a vměšováním Ruska do domácí politiky. Za nejnaléhavější z dalších problémů označila pomoc při zvládání energetické krize.

Pavel věří, že po třech letech války proti Ukrajině není Rusko v pozici, aby určovalo mírové podmínky. Mír podle něj bude výsledkem kompromisů, a nikoli výsledkem přijetí ruských požadavků.

Obě hlavy států jednaly o bilaterálních vztazích a zejména o současné bezpečnostní situaci v regionu, v Evropě a ve světě. Nynější návštěva je reciproční – prezident Pavel přijal prezidentku Sanduovou v Praze v říjnu 2023. Pavel se ve čtvrtek setká také s premiérem Dorinem Receanem a na programu je rovněž debata s moldavskými středoškoláky.

9 minut
Redaktor Českého rozhlasu Ondřej Soukup o návštěvě prezidenta Pavla v Moldavsku
Zdroj: ČT24

Obchod s Moldavskem roste

Moldavsko pro Česko zůstává jednou z prioritních zemí v oblasti rozvojové i transformační spolupráce, zahrnující i podporu nezávislých médií, transparentní veřejné správy či lidská práva, přičemž celková roční podpora se v uplynulých letech pohybuje mezi 150 miliony a 250 miliony korun. V souvislosti s energetickou krizí v Moldavsku a v Podněstří přispělo Česko na přelomu loňského a letošního roku do příslušného fondu dvakrát částkou ve výši deseti milionů korun. Bilaterální obchod setrvale roste, je vyrovnaný a za poslední čtyři roky se zdvojnásobil na přibližně 12,3 miliardy korun.

V Moldavsku se na podzim budou konat klíčové parlamentní volby. Prozápadní moldavská vláda obvinila Rusko, že se loni vměšovalo do dvou klíčových hlasování, prezidentských voleb a referenda o EU, a to i za pomoci rozsáhlého systému kupování hlasů. Volby však nakonec vyhrála prounijní prezidentka Sanduová.

Evropský parlament tento měsíc schválil tříletý plán podpory, díky kterému by Moldavsko mohlo dostat až 1,9 miliardy eur (47,5 miliardy korun) od Evropské unie. Finance mají Moldavsku pomoci s prováděním reforem, posílením právního státu a odolnosti vůči vnějším zásahům a rovněž vyrovnat se s negativními dopady, kterým země čelí kvůli ruské válce na Ukrajině. Plán reforem by měl postsovětské zemi pomoci ve sbližování s Evropskou unií.

Moldavsko patří k zemím, které na počátku roku postihlo náhlé zmrazení zahraniční pomoci Spojených států z rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa. Mnozí se obávají, že zastavení amerických fondů by mohlo oslabit spojence Washingtonu – a vytvořit vakuum, které by se jeho nepřátelé mohli pokusit vyplnit. Východní Evropa je odpradávna geopolitickým bojištěm, kde se západní zahraničněpolitické zájmy často střetávají se zájmy Moskvy nebo Pekingu, poznamenala před časem agentura AP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Lidé v Istanbulu vyšli třetí den protestovat proti zadržení starosty

V Istanbulu v pátek už třetí den v řadě lidé vyšli protestovat proti zadržení starosty a jednoho z lídrů turecké opozice Ekrema Imamoglua. Šéf největší opoziční strany CHP Özgur Özel řekl v pátek večer, že před radnicí největšího tureckého města se shromáždilo na 300 tisíc lidí. Úřady protesty v Istanbulu zakázaly.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Pavel: Klid zbraní musí být krokem k udržitelnému míru

Prezident Petr Pavel se v pátek setkal v Kyjevě se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Při společné tiskové konferenci Pavel uvedl, že jakýkoliv klid zbraní musí být krokem k udržitelnému míru, podmínky musí být přijatelné pro všechny. Během návštěvy také řekl, že provádět masivní útoky v době, kdy začínají jednání o klidu zbraní a možné mírové dohodě, není známkou toho, že by to Rusko myslelo vážně.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Londýnské letiště Heathrow obnovuje po požáru provoz

Na londýnském letišti Heathrow v pátek večer přistál první let od chvíle, kdy se provoz zcela zastavil kvůli výpadku proudu po požáru elektrické stanice zásobující letiště, píše agentura AP. O něco později proběhl také první vzlet. Původně mělo být letiště uzavřeno celý pátek, odpoledne však vedení Heathrow informovalo, že hodlá obnovit některé lety během dne. Návrat k plnému provozu očekává v sobotu. Energetici po požáru obnovili proud 62 tisícům zákazníků, dalších 4900 jich je stále bez elektřiny. Vedení letiště neví, kdy bude mít zajištěné bezpečné dodávky.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Vyhoštěný francouzský vědec měl v mobilu tajné informace, tvrdí americké úřady

Spojené státy tento měsíc vyhoštěnému francouzskému vědci vstup do země nezakázaly kvůli jeho názorům na prezidenta Donalda Trumpa, uvedly podle agentury AFP v pátek americké úřady. Obvinily ho naopak, že měl tajné informace z laboratoře Los Alamos, která se zabývá jaderným výzkumem.
před 7 hhodinami

Odvolání šéfa izraelské kontrarozvědky pozastavil nejvyšší soud

Vláda izraelského premiéra Benjamina Netanjahua v noci na pátek jednomyslně schválila odvolání šéfa vnitřní zpravodajské služby Šin Bet Ronena Bara. Izraelská opozice se proti postupu kabinetu odvolala k nejvyššímu soudu, který rozhodnutí vlády vzápětí pozastavil. Netanjahu kabinetu sdělil, že v Bara ztratil důvěru po útoku teroristického hnutí Hamás na Izrael v říjnu 2023.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Stíhačky šesté generace bude vyrábět Boeing, oznámil Trump

Zakázku na novou generaci stíhaček pro americkou armádu získala firma Boeing, oznámil v pátek prezident USA Donald Trump. Podle Pentagonu budou bojové letouny s označením F-47 svými schopnostmi dalece převyšovat nynější stroje F-35, což je nezbytné pro případný konflikt s Čínou. Podle agentury AP bude mít zakázka v první fázi hodnotu 20 miliard dolarů (462 miliard korun).
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Komora německých spolkových zemí schválila obří dluhový balík

Německá Spolková rada schválila dluhový balík, který má zajistit stovky miliard eur na obranu a investice. Ten už v úterý prošel Spolkovým sněmem, shodli se na něm pravděpodobní členové příští vlády (CDU/CSU se sociálními demokraty a také Zelení). Během pátku poslanci v rozpočtovém výboru Spolkového sněmu uvolnili v přepočtu 75 miliard korun na pomoc Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Když se probudíme, nebudeme mít s Putinem problém, míní Votápek

Zdá se, že se Evropa i Česko probouzí, když se začíná víc starat o svou obranu a bezpečnost, uvedl v pořadu Interview ČT24 analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek (Piráti). Za klíčovou v tomto procesu považuje vznikající koalici ochotných, která by se měla účastnit případné mírové mise na Ukrajině při příměří s Ruskem. Tato koalice by si podle něj měla určit, kolik stíhaček, tanků a vojáků může poslat na Ukrajinu. „To by byly kroky, na které by mohl slyšet i Kreml," domnívá se.
před 9 hhodinami
Načítání...