Proevropská Strana akce a solidarita (PAS) prezidentky Maii Sanduové získala v nedělních parlamentní volbách v Moldavsku 50,2 procenta všech hlasů, uvedla po sečtení všech hlasů ústřední volební komise. PAS tak obhájila většinu a ve 101členném parlamentu bude mít 55 křesel, zatímco druhému opozičnímu Vlasteneckému bloku komunistických a socialistických stran připadne 26 mandátů. Šéf opozičního hnutí Igor Dodon, který má blízko k Moskvě, výsledek voleb zpochybnil.
Zatímco PAS podle aktuálních informací na webu komise získala přízeň více než poloviny voličů, opoziční proruský Vlastenecký blok komunistických a socialistických stran podle finálních výsledků dostal od voličů 24,17 procenta hlasů.
Volby nevyhrála jen Strana akce a solidarita, vyhrál je lid, řekl podle AFP předseda moldavského parlamentu a předseda strany PAS Igor Grosu. „PAS má parlamentní většinu, proevropskou parlamentní většinu, pouze proto, že jste nám dali důvěru a příležitost,“ řekl Grosu, který podle AFP odsoudil vměšování Ruska do průběhu voleb a jeho „špinavé metody“.
„Jsem potěšena, že naše cesta do Evropské unie je zaručena,“ sdělila dle agentury Reuters Sanduová. „Opravdu jsem chtěla, aby Moldavané rozhodli o Moldavsku. Chci, aby bylo svobodnou a demokratickou zemí,“ dodala. Podle prezidentky se ukázalo, že když je budoucnost země ohrožena, umí být Moldavané jednotní, napsala AFP.
Podle bývalé moldavské premiérky Natalie Gavrilitsaové čelila země masivní dezinformační kampani, korumpování voličů, organizovanému vměšování uvnitř moldavské diaspory a kybernetickým útokům. „Boj ještě neskončil. Jistě, jsme odhodláni provést reformy, a to přes všechny výzvy a omezené kapacity. Ale dnes slavíme,“ řekla v projevu na Varšavském bezpečnostním fóru Gavrilitsaová.
Ještě před vyhlášením výsledků vůdce opozice, bývalý proruský prezident Igor Dodon vyhlásil vítězství a svolal na pondělní poledne (11:00 SELČ) demonstraci před sídlo parlamentu. Situace tam byla napjatá, Dodon tam před svými příznivci zpochybnil výsledek voleb a tvrdil, že vyhrála jeho strana. Na místě natáčel štáb ČT.
„Volby se konaly legálně,“ uvedla předsedkyně Ústřední volební komise Angelica Caramanová podle serveru Agora. V reakci na Donovy výroky vyzvala politiky, aby se „zdrželi takových prohlášení“.
Výsledek značí pokračování prozápadního směřování země
Hlasování, které bylo vnímáno jako volba mezi integrací země do Evropské unie a návratem do sféry vlivu Moskvy, se zúčastnilo lehce přes 52 procent voličů.
Moldavsko s 2,4 milionu obyvatel je kandidátem na členství v EU od roku 2022. Prozápadní prezidentka Maia Sanduová s většinou proevropských sil chce pokračovat v reformách nezbytných pro vstup do EU. Strana usiluje o vstup do Unie do roku 2028.
Do parlamentu se ale dostaly také proruské síly z bloku Alternativa a z Nové strany podnikatele Renata Usatiiho. Překvapivě pětiprocentní hranici překonala i strana PPDA, kdysi založená za účelem sjednocení s Rumunskem.
Pro opoziční blok nepřekvapivě hlasovalo více než 82 procent lidí v autonomní oblasti Gagauzie na jihu země. I v Podněstří vyhrála koalice „vlasteneckých“ stran, proevropská PAS tam však získala druhé místo s téměř třicetiprocentní podporou. To podle zpravodajky ČT Darji Stomatové ukazuje na to, že mladí lidé v separatistickém regionu si přejí změnu. „To je pozitivní výsledek pro celé Moldavsko,“ dodala.
Obavy z nepokojů
Moldavské úřady podle prezidentky Sanduové očekávají v nadcházejících dnech pokusy proruských sil o vyvolání nepokojů, zejména v hlavním městě Kišiněvě. Vyzvala lidi, aby zůstali klidní navzdory všem provokacím.
Současná prozápadní vláda opakovaně Moskvu obviňuje z vměšování do vnitřních záležitostí, z dezinformačních kampaní ve snaze svrhnout vládu a zasahování do voleb. Moskva tato obvinění odmítá.
Moldavsko patří k nejchudším státům v Evropě. Nezávislost na Sovětském svazu vyhlásilo v srpnu 1991 a od počátku nezávislosti musí řešit otázku ruskojazyčné a Moskvou podporované, avšak mezinárodně neuznané Podněsterské republiky. Ta se odtrhla od Moldavska na počátku 90. let, když separatisty aktivně podpořili ruští vojáci. Rusko v regionu udržuje vojenský sbor, který označuje za mírovou misi.
Ze zahraničí zaznívá podpora Moldavska na evropské cestě
Moldavané zvolili demokracii a evropskou budoucnost i přes tlak a vměšování Ruska, uvedl předseda Evropské rady António Costa. Podporu zemi po volbách vyjádřili také další evropští státníci nebo předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která ujistila, že dveře do EU jsou pro zemi otevřené.
Podle serveru Politico se Costa snaží získat podporu států EU pro zefektivnění přijímání nových členů, které by prolomilo současné patové situace ohledně členství Ukrajiny a Moldavska. Jejich vstup blokuje Maďarsko. Podle stávajících pravidel totiž musí každou fázi přístupového procesu podpořit všech 27 zemí EU jednomyslně, Costa se proto snaží prosadit schválení jen kvalifikovanou většinou států a obejít tak maďarské veto.
Odvahu Moldavanů udržet proevropský směr ocenil polský premiér Donald Tusk. „Nejenže jste zachránili demokracii a udrželi evropský kurz, ale také jste zastavili Rusko v jeho snaze ovládnout celý region. Dobrá lekce pro nás všechny,“ napsal Tusk na síti X. Ve společném prohlášení Moldavsku poblahopřál i společně s dalšími představiteli takzvaného výmarského trojúhelníku, tedy německým kancléřem Friedrichem Merzem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.
„Moldavský lid se v nedělních parlamentních volbách přihlásil k demokracii, a to navzdory bezprecedentnímu ruskému vměšování,“ uvedli. Ocenili také tamní úřady za bezproblémový a pokojný průběh hlasování.
Vyloučení dvou stran krátce před volbami podkopalo právní jistotu, uvedla členka mise OBSE
„Parlamentní volby v Moldavsku byly soutěží, ale byly poznamenané závažnými případy zahraničního vměšování,“ uvedla monitorovací mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Rozhodnutí moldavských úředníků vyloučit dvě strany několik dní před volbami podkopalo právní jistotu statusu kandidátů a omezilo jejich právo na účinnou nápravu, dodala podle agentury Reuters spolukoordinátorka mise Paula Cardosová.
Úřady v Kišiněvě před volbami z hlasování vyloučily proruskou stranu Velké Moldavsko pro podezření z nelegálního financování a uskupení Srdce Moldavska, které bylo součástí proruského vlasteneckého bloku.
Rusko neuspělo ve snaze o destabilizaci Moldavska, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na vítězství proevropské strany PAS v moldavských volbách. Ukrajina musí Moldavsko podporovat, dodal.
Voliči v Moldavsku vystavili jasnou stopku proruským stranám, napsal podobně český premiér Petr Fiala (ODS) na síti X. Před sněmovními volbami v závěru týdne to označil za „naději i pro Česko“. Z politiků současné vládní koalice poblahopřála Sanduové také předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) či ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) uvítal, že volby byly demokratické a svobodné. Řekl, že má velkou radost z vítězství prodemokratických sil. Volby byly podle něj bedlivě sledovány i kvůli vměšování ze zahraničí, které koordinovalo Rusko. „Moldavsko, ale i mezinárodní společenství odvedlo velký kus práce v rozkrývání tohoto vlivu,“ podotkl.
Rusko se podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova zatím nechce k výsledkům voleb vyjadřovat. Peskov však již obvinil úřady v Kišiněvě, že bránily statisícům Moldavanů žijícím v Rusku se voleb účastnit kvůli tomu, že pro ně byly otevřeny pouze dvě volební místnosti.
To, že některým lidem v regionu Podněstří nebylo umožněno hlasovat, tvrdil i šéf opozice Dodon. Štáb ČT zjistil, že během volebního dne bylo čtrnáct míst ohroženo zaminováním a uzavřen byl i most přes řeku Dněpr.
