Evropská unie pořádá v pátek historický summit s Moldavskem. Jde o první vrcholnou schůzku bruselských a moldavských představitelů, jejímž cílem je podle Unie zdůraznit strategický význam budoucnosti této země v EU. Před summitem, jenž se koná v Kišiněvě necelé tři měsíce před tamními parlamentními volbami, přibylo ruských dezinformací a hybridních útoků vůči prozápadnímu moldavskému vedení.
Historický summit má přiblížit Moldavsko k EU, Rusko vystupňovalo dezinformace
EU označuje summit za „historický moment oslavující pokrok Moldavska v jeho cestě k integraci do EU“. Podle stanice Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (RFE/RL) signalizuje uspořádání vrcholné schůzky prohloubení politických vazeb.
Evropská unie totiž obvykle pořádá summity pouze s většími zeměmi, jako jsou například Brazílie, Čína, Japonsko nebo Spojené státy. Od roku 1997 organizuje také každoroční vrcholné schůzky s Ukrajinou a v roce 2018 proběhl summit s Tureckem.
Ostatní kandidátské země – Albánie, Bosna a Hercegovina, Kosovo, Černá Hora, Severní Makedonie a Srbsko – zatím nedostávají nabídky na individuální vrcholné schůzky s Bruselem a musejí se spokojit s každoročními summity EU se zeměmi západního Balkánu.
Návrh závěrečného prohlášení ze summitu uvádí, že vrcholné schůzky EU s Moldavskem se budou do budoucna konat pravidelně, což podle RFE/RL znamená, že to Brusel s budováním užších politických vztahů s Kišiněvem myslí vážně.
Nejisté otevření přístupových kapitol
Moldavsko podalo přihlášku do EU v březnu 2022 a status kandidátské země dostalo o tři měsíce později. Přístupová jednání byla formálně zahájena loni v červnu.
Návrh závěrečného prohlášení z pátečního summitu je ale podle RFE/RL poněkud vágní ohledně tempa přístupových rozhovorů.
Dokument uvádí, že se Brusel těší na otevření jednotlivých skupin přístupových kapitol, takzvaných klastrů, zvlášť zmiňuje co nejdřívější otevření „základního klastru“, pod který spadají kapitoly z oblasti právního státu.
Dřívější návrh přitom hovořil o „otevření všech vyjednávacích skupin“, ale v nejnovější verzi textu bylo slovo „všechny“ odstraněno, upozorňuje RFE/RL s tím, že některé členské státy EU zřejmě zpochybňují cíl Evropské komise zahájit jednání o všech 33 kapitolách do konce letošního roku. O otevření a uzavření všech přístupových dokumentů přitom musejí rozhodnout všichni členové bloku jednomyslně.
Spekulace o vlastní cestě Moldavska a Ukrajiny
V diplomatických kruzích se proto spekulovalo, že by přístupová jednání s Moldavskem mohla být oddělena od těch s Ukrajinou. Obě země zatím procházejí přístupovým procesem společně, v případě Kyjeva ale další posun blokuje Maďarsko. Proto se objevily návrhy, že by Kišiněv mohl v jednáních postupovat samostatně.
Nový rumunský prezident Nicușor Dan dokonce koncem června prohlásil, že na nynějším summitu s Moldavskem otevře Unie výše zmíněný první klastr kapitol týkající se základních hodnot.
Evropská rada to ale vzápětí popřela a Dan své vyjádření označil za chybu. „Otázka oddělení Moldavska a Ukrajiny v přístupových jednáních s EU v současné době není na programu,“ potvrdil webu Evropejska pravda nejmenovaný představitel Evropské rady.
Moldavský posun Budapešť neblokuje
Jak web dodává, Danovo tvrzení bylo sporné i z procedurálního hlediska. Rozhodnutí o otevření vyjednávacího klastru totiž nemůže udělat summit, neboť jeho účastníci tak nemohou učinit bez souhlasu všech 27 členských států EU.
Podle zdrojů webu se nyní EU snaží ze všech sil prokázat, že o oddělení přístupových procesů Ukrajiny a Moldavska se neuvažuje. Odrazilo se to i v dokumentech z červnového unijního summitu, jehož závěry ohledně budoucího možného rozšíření EU o Moldavsko a Ukrajinu jsou slovo od slova shodné.
Z vyjádření rumunského prezidenta Dana ale vyplynulo, že navzdory shodné formulaci se na bodu o Ukrajině celý summit neshodl, neboť ho nepodpořila Budapešť, zatímco za bod o Moldavsku se postavila celá sedmadvacítka.
Podle RFE/RL se několik členských států zdráhá oddělení přístupových procesů Ukrajiny a Moldavska schválit, protože nechtějí „podlehnout maďarskému vydírání“.
Nejpravděpodobnějším scénářem tak podle stanice je, že práce na přístupových rozhovorech budou pokračovat v naději, že každý klastr bude možné otevřít, jakmile budou souhlasit všechny členské státy Unie.
Další témata summitu
Kišiněvský summit by se měl kromě formálních stránek budoucího možného vstupu Moldavska do EU věnovat také souvisejícím tématům, jako je pokrok moldavských reforem v oblastech posílení právního státu a boje proti organizovanému zločinu nebo vzájemné obchodní a energetické spolupráci.
Na prvním místě pak Brusel zmiňuje podporu východoevropské země s ohledem na ruskou agresi proti Ukrajině a pokračující hybridní útoky Moskvy proti Kišiněvu.
Návrh závěrečného prohlášení podle RFE/RL Rusko ostře odsuzuje za „přetrvávající hybridní hrozby“ zaměřené na podkopání „demokratických voleb v Moldavsku, včetně manipulace s informacemi a vměšování a využívání rozsáhlé volební korupce prostřednictvím místních zástupců“.
Kromě toho v narážce na lednovou krizi v Podněstří obviňuje Kreml, že v zimě používal proti Moldavsku energetiku jako zbraň s cílem ho destabilizovat.
Rusko šíří podvržená videa
Právě terčem ruských hybridních operací se Moldavsko stalo i před aktuálním summitem. Upozornila na to mimo jiné ukrajinská zpravodajská služba SZRU, podle níž se tak Moskva snaží zemi rozdělit.
SZRU uvádí, že síť prokremelských botů „Matrjoška“ šíří falešná videa, která se tváří jako obsah předních evropských médií, jako jsou Deutsche Welle, Spiegel, Euronews či Business Insider, a která mají zdiskreditovat prozápadní moldavskou prezidentku Maiu Sanduovou.
S odvoláním na projekt Bot Blocker to potvrzuje i ruský exilový web The Insider s tím, že mezi zneužitými médii je i on sám.
Ruští dezinformátoři podle něj v podvržených videích například nepravdivě tvrdí, že místopředsedkyně Evropské komise Kaja Kallasová se odmítla summitu zúčastnit kvůli napětí se Sanduovou, že Brusel plánuje Kallasovou sesadit z funkce a nahradit ji Sanduovou nebo že Sanduová šířila o Kallasové nepravdivé informace.
V dalších klipech se objevují smyšlenky o tom, že rumunská tajná služba varovala před hrozbou terorismu na summitu.
Nařčení se špionáže a podezřelí boxeři
Podle SZRU zahrnovalo ruské hybridní působení před summitem také diplomatický tlak a vytváření dalších hrozeb. Koncem června třeba Moskva obvinila dva Moldavce ze špionáže, což Kišiněv odmítl jako neopodstatněné a politicky motivované.
Pod záminkou turnaje v kickboxu se zase do Kišiněva pokusili dostat ruští a běloruští sportovci s vojenskou minulostí. Vstup byl v této souvislosti odepřen 195 osobám a dalším 176 lidem bylo zabráněno nastoupit do letadel, tvrdí ukrajinští zpravodajci.
Na ruské dezinformace šířící se před summitem upozornil také unijní projekt EU vs Disinfo, podle něhož se propaganda Moskvy snaží přesvědčovat, že je vrcholná schůzka namířená proti Rusku a že je jejím cílem zatáhnout Moldavsko do ještě tvrdší konfrontace s Moskvou.
Kreml míří na moldavské volby
Část ruských dezinformací také obviňuje Sanduovou z korupce a z potlačování politické opozice či přichází s bizarním tvrzením, že moldavská vláda prodloužila zákonnou lhůtu pro registraci úmrtí občanů ze tří dnů na tři měsíce, aby tak vytvořila falešné voliče pro účely volebních podvodů, píše The Insider.
Moldavsko čekají v září parlamentní volby a podle RFE/RL, která se odvolává na nejmenované zdroje z Bruselu, má být páteční summit také jakýmsi politickým uznáním reformního úsilí Sanduové a podpory prezidentce ze strany moldavské liberální vlády právě před zářijovým hlasováním.
Průzkumy veřejného mínění ukazují, že podpora prezidentčiny Strany akce a solidarity (PAS) slábne a na podzim by mohla dokonce ztratit moc. Velkým vyzyvatelem vládní strany bude opět zřejmě Alexandr Stoianoglo, kterého Sanduová porazila v loňských prezidentských volbách.
Stoianoglo stojí v čele nově zformované koalice Alternativa, která tvrdí, že chce zachovat západní orientaci, ale zároveň zlepšit vztahy s Ruskem. Podporují ho mimo jiné proruští socialisté. On sám přitom čelil dříve ve funkci generálního prokurátora kritice za nečinnost v případech korupce – včetně kauzy uprchlého prokremelského oligarchy Ilana Šora.
Rusko se pokoušelo ovlivnit už loňské prezidentské volby a i nyní vláda v Kišiněvě varuje, že se Moskva snaží zemi před hlasováním destabilizovat.
