Nejchudší země Evropy řeší hluboké ekonomické, politické a sociální problémy. Prozápadní kurz, který před lety zvolila moldavská vláda, vloni obrátil prezident Igor Dodon. Ten je blízký ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi.
Do Moskvy, nebo EU? Moldavsko stále balancuje mezi Západem a Východem
Horizont: Moldavsko mezi EU a Moskvou (zdroj: ČT24)
Geograficky stojí Moldavsko mezi Ukrajinou a Rumunskem, ideologicky mezi Východem a Západem. Rozklížený stát s proevropskou vládou a proruským prezidentem se ocitl na křižovatce.
„Máme stále problém se dostat z toho přechodného období. Je pro nás hodně těžké pochopit, co znamenají pojmy jako volný trh nebo západní hodnoty, protože jsme stále nejchudší zemí Evropy,“ shrnul moldavské problémy novinář RFE Adrian Ianovici.
Pro Dodonovu soupeřku – prozápadní kandidátku Maiu Sandouovou – hlasovali před rokem třeba manželé Ursachiovi. Expanzivní moskevské politiky se bojí. Zároveň ale věří, že by malá země měla být s ostatními zadobře. Už kvůli citlivému Podněstří, kde má Rusko moldavské předpolí. „S Rumunskem i Ruskem bychom měli vycházet, být neutrální, ale Rusko by mělo své vojáky z našeho území stáhnout,“ myslí si Larisa Ursachiová.
Moldavsko
Jenže je tu i druhá tvář země. Skoro tři dekády od pádu Sovětského svazu si někteří stále uchovávají komunistickou nostalgii. Pověst skanzenu socialismu přiživují sovětské symboly, třeba Lenin v nadživotní velikosti. „Ten památník je součást naší historie, je to něco, čím jsme prošli,“ hájí jej obyvatel Gaugázie Dmitrij Vlach.
Rusko nebo EU? Rodina s českými kořeny se neshodne
Kvůli odlišným postojům o směřování země končí mnohdy přátelství mezi lidmi, hádají se příbuzní. S démonizací ruské stopy nesouhlasí například Alexandr Pluhař, nejstarší člen jedné z několika českých rodin, které v zemi už dekády žijí. Evropské unii nevěří. „Unie skončí. Jako všechny takové organizace jednou skončí. Unie se nedělala pro všechny. Ti, kdo ji dělali, ji dělali pro sebe,“ myslí si Pluhař.
Naopak jeho synové si vstup do unijního klubu přejí. Doufají, že připojení k EU by přineslo víc pracovních míst i peněz. Kdyby nebylo otce, odešli by natrvalo do Česka. „Začaly by fungovat nějaké fabriky nebo závody, aby lidi byli zaměstnaní, protože ta nezaměstnanost je tady hrozná,“ plánuje Pluhařův syn Michal. Jeho bratr od vstupu do Unie čeká větší odbyt pro moldavské zemědělce.
Mladým vadí korupce i namlouvání Kišiněva s Moskvou
Trhliny má celá moldavská ekonomika, která se stále vzpamatovává z hospodářské krize. Ta zemi zasáhla i v důsledku hospodářských sankcí a krize v Rusku, kde pracuje podstatná část Moldavanů.
Vůbec nejdůležitějším produktem je pro moldavské zemědělství víno. A právě to je mocnou zbraní v přetahované mezi Moskvou a Bruselem. Za sbližování s ním Moldavsko v minulosti už několikrát zaplatilo. Naposledy před dvěma lety. Na výhru proevropských stran Kreml reagoval úplným zákazem dovozu vína, zeleniny i masa.
Vedle toho zemi drtí nedostatek práce i rozsáhlá korupce. Naposledy tamní politickou scénou otřásl skandál kišiněvského starosty. Kontroverzní Dorin Chirtoaca v květnu skončil za mřížemi kvůli zmanipulované zakázce na stavbu kišiněvských parkovišť. Objevilo se podezření, že z kontraktu dostal 13 procent.
Rozbujelá korupce byla i důvodem emigrace nyní třiadvacetiletého Iana. Student medicíny odmítl podobně jako desetitisíce dalších mladých Moldavanů čekat na lepší časy, které nejspíš jen tak nepřijdou.
„Je to od těch nejnižších úrovní, korupce je všude. Jsem víc skeptický a nemám ten romantismus,“ řekl Ian Prolific, který dnes studuje na 1. Lékařské fakultě v Praze.
obrázek
Ne všichni mladí z Moldavska odcházejí, i když i jim vadí namlouvání Kišiněva s Moskvou. „Ruské impérium, se všemi represemi, deportacemi… Jsou to hodně bolestivé věci pro naši společnost,“ připomněla studentka historie Catalina Plinschiová.
„Jsou tu dva paralelní směry, jeden je spojený s Ruskem. A ten druhý, proevropský, to jsou mladí lidé, kteří chtějí víc příležitostí,“ dodala její spolužačka Daniela Beleiová.
Zatímco prozápadní proud reprezentuje moldavská vláda, která je u moci od roku 2014 a tehdy také podepsala s Evropskou unií asociační dohodu, prezident Dodon dělá co může, aby Moldavsko vrátil do ruské sféry vlivu.