Moldavsko střízliví z evropských námluv. Zemi sráží dozvuky korupce i Podněstří

Ke světlejší budoucnosti se před dvěma lety vztahovaly naděje mnoha Moldavanů – to když země podepsala dohodu o přidružení k Evropské unii. V červenci navíc začne v plném znění platit i smlouva o volném obchodu. Moldavsko však stále sráží všudypřítomná korupce nebo zamrzlý konflikt v proruském Podněstří.

Někdejší masové protivládní protesty už nyní táhnou jen ti nejvytrvalejší. Zatímco síla demonstrací povadla, jejich argumenty zůstávají nezměněné. „Vláda, i když tvrdí něco jiného, do Evropy nechce. Říká to jen, aby ovládla zemi. Nebojuje proti korupci, neprovádí žádné reformy,“ uvádí Nicolae Birladeanu z platformy Důstojnost a pravda. 

Vedení země se stále vzpamatovává z velkého korupčního skandálu, kdy ze tří bank zmizela miliarda dolarů – tedy 12 procent hrubého domácího produktu za rok. Pro lidi s příjmem okolo dvou set eur měsíčně to znamená obrovskou zátěž. Dospělé unavuje sledovat narůstající inflaci, a tak asi čtvrtina z nich radši za lepším výdělkem odešla do zahraničí.

Aktuální vláda však tvrdí, že má na vytažení země z krize několik pák včetně celostátní protikorupční strategie. Novou kampaň tak doprovází sebevědomá slova. „Chceme být vládou, která vyřeší tento problém jednou provždy,“ řekl moldavský premiér Pavel Filip. Zatímco představitele státu láká možnost volného obchodu s Evropou, nezanedbatelná část obyvatel s nostalgií vzpomíná na Sovětský svaz.

2 minuty
(Bez)nadějné vyhlídky Moldavska
Zdroj: ČT24

Stále citlivý šrám podél řeky

Na úzkém pásu země ležícím při břehu Dněstru na východě Moldavska žije přes půl milionu obyvatel, z toho více než 30 procent tvoří Rusové, necelých 30 procent Ukrajinci a 32 procent Moldavci. Ruská enkláva zde v roce 1990 vyhlásila samostatnost, když se obávala sjednocení Moldavska s etnicky a jazykově spřízněným Rumunskem.

obrázek
Zdroj: ČT24

Samostatnost republiky však žádný stát světa ani Rusko neuznal - suverenitu Podněstří akceptuje pouze Abcházie, Jižní Osetie a Náhorní Karabach. Moskva sem přesto v roce 1992 vyslala „mírové jednotky“, aby pomohly ukončit konflikt mezi Moldavskem a Podněstřím. Během pětiměsíčních bojů mezi separatisty a vládními vojsky, do kterých zasáhly také kontingenty ruských kozáků a ruské 14. armády, zahynulo až 1500 lidí.

Moldavsko nemá v enklávě u hranic s Ukrajinou prakticky žádný vliv, obyvatelstvo zde mluví rusky a ukrajinsky. Na hlavním náměstí podněsterské metropole Tiraspolu se tyčí gigantická socha V. I. Lenina a silniční zátaras nedaleko jejího předměstí střeží ruští vojáci a tank ukrytý pod kamuflážní sítí. Neuznaný státní útvar, jenž nemá s Ruskem ani společnou hranici, přežívá jen díky hospodářské i vojenské podpoře Moskvy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na Ukrajinu poputují další maskovací sítě z Česka

Maskovací sítě pro Ukrajinu nově pletou dobrovolníci v Jablonci nad Nisou. Vznikla tam iniciativa Motanka. Asi šestnáct sítí odtamtud mají v plánu poslat na konci ledna do centra ve Lvově. Pletení sítí pro zemi bránící se už téměř čtyři roky otevřené ruské invazi se v tuzemsku věnují i další organizace – například v Brně.
před 1 mminutou

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 9 mminutami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb.
17:12Aktualizovánopřed 10 mminutami

Počet migrantů, kteří vstoupili do EU nelegálně, klesl loni o čtvrtinu

Počet migrantů, kteří loni nelegálně překročili hranice Evropské unie, klesl oproti roku 2024 o 26 procent na přibližně 178 tisíc. Je to nejnižší zaznamenané číslo od roku 2021 a je téměř poloviční ve srovnání s rokem 2023, uvedla ve čtvrtek unijní pohraniční agentura Frontex. Nejvyužívanější byly trasy přes střed a východ Středozemního moře. Frontex ale varuje, že situace na hranicích Evropy zůstává nejistá.
před 12 mminutami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 1 hhodinou

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
před 2 hhodinami

„Viděl jsem peklo.“ Íranci popisují kulometnou palbu a pach krve v ulicích

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný. Podle expertů režim protesty zřejmě prozatím potlačil, píše agentura AFP.
11:21Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
13:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...