Moldavsko střízliví z evropských námluv. Zemi sráží dozvuky korupce i Podněstří

Ke světlejší budoucnosti se před dvěma lety vztahovaly naděje mnoha Moldavanů – to když země podepsala dohodu o přidružení k Evropské unii. V červenci navíc začne v plném znění platit i smlouva o volném obchodu. Moldavsko však stále sráží všudypřítomná korupce nebo zamrzlý konflikt v proruském Podněstří.

Někdejší masové protivládní protesty už nyní táhnou jen ti nejvytrvalejší. Zatímco síla demonstrací povadla, jejich argumenty zůstávají nezměněné. „Vláda, i když tvrdí něco jiného, do Evropy nechce. Říká to jen, aby ovládla zemi. Nebojuje proti korupci, neprovádí žádné reformy,“ uvádí Nicolae Birladeanu z platformy Důstojnost a pravda. 

Vedení země se stále vzpamatovává z velkého korupčního skandálu, kdy ze tří bank zmizela miliarda dolarů – tedy 12 procent hrubého domácího produktu za rok. Pro lidi s příjmem okolo dvou set eur měsíčně to znamená obrovskou zátěž. Dospělé unavuje sledovat narůstající inflaci, a tak asi čtvrtina z nich radši za lepším výdělkem odešla do zahraničí.

Aktuální vláda však tvrdí, že má na vytažení země z krize několik pák včetně celostátní protikorupční strategie. Novou kampaň tak doprovází sebevědomá slova. „Chceme být vládou, která vyřeší tento problém jednou provždy,“ řekl moldavský premiér Pavel Filip. Zatímco představitele státu láká možnost volného obchodu s Evropou, nezanedbatelná část obyvatel s nostalgií vzpomíná na Sovětský svaz.

(Bez)nadějné vyhlídky Moldavska (zdroj: ČT24)

Stále citlivý šrám podél řeky

Na úzkém pásu země ležícím při břehu Dněstru na východě Moldavska žije přes půl milionu obyvatel, z toho více než 30 procent tvoří Rusové, necelých 30 procent Ukrajinci a 32 procent Moldavci. Ruská enkláva zde v roce 1990 vyhlásila samostatnost, když se obávala sjednocení Moldavska s etnicky a jazykově spřízněným Rumunskem.

obrázek
Zdroj: ČT24

Samostatnost republiky však žádný stát světa ani Rusko neuznal - suverenitu Podněstří akceptuje pouze Abcházie, Jižní Osetie a Náhorní Karabach. Moskva sem přesto v roce 1992 vyslala „mírové jednotky“, aby pomohly ukončit konflikt mezi Moldavskem a Podněstřím. Během pětiměsíčních bojů mezi separatisty a vládními vojsky, do kterých zasáhly také kontingenty ruských kozáků a ruské 14. armády, zahynulo až 1500 lidí.

Moldavsko nemá v enklávě u hranic s Ukrajinou prakticky žádný vliv, obyvatelstvo zde mluví rusky a ukrajinsky. Na hlavním náměstí podněsterské metropole Tiraspolu se tyčí gigantická socha V. I. Lenina a silniční zátaras nedaleko jejího předměstí střeží ruští vojáci a tank ukrytý pod kamuflážní sítí. Neuznaný státní útvar, jenž nemá s Ruskem ani společnou hranici, přežívá jen díky hospodářské i vojenské podpoře Moskvy.