V Moldavsku se rozpadla koalice. Prozápadní premiérka vládla pouhých pět měsíců

Moldavská vláda prohrála hlasování v parlamentu o důvěře. Následně se podle tiskových agentur rozpadla vládní koalice tvořená proevropským blokem ACUM a proruskými socialisty. Jen pět měsíců po nástupu prozápadní premiérky Sanduové, která si dala předsevzetí bojovat proti korupci, tak zemi hrozí nestabilita, varuje agentura Reuters.

V parlamentu pro pád vlády hlasovalo 63 ze 101 zákonodárců, socialisté tak hlasovali společně s poslanci opoziční Demokratické strany uprchlého oligarchy Vlada Plahotniuka. „Zradili jste každého občana, který měl naději. Zradili jste lidi,“ vyčetla poslancům premiérka Maia Sanduová z proevropského svazu ACUM.

Vztahy mezi premiérčiným blokem ACUM a socialisty prezidenta Igora Dodona se zhoršily kvůli záměru Sanduové převzít kontrolu nad jmenováním generální prokuratury, což premiérka označovala za klíčový problém v boji proti korupci, poznamenala agentura AP. Podle socialistů šlo ale o porušení koaliční smlouvy, a tak navrhli hlasování o důvěře.

Moldavsko letos v dubnu destabilizoval skandál kolem ztracené miliardy dolarů (více než 25 miliard korun). Ten vypukl poté, co moldavská centrální banka zjistila, že tři finanční ústavy, dohromady obhospodařující třetinu bankovních aktiv celé země, poskytly půjčky ve výši jedné miliardy dolarů. To představuje 15 procent hrubého domácího produktu této postsovětské republiky. Peníze byly podle spekulací tisku převedeny na konta v Rusku.

Kvůli aféře přišli o křesla zástupce guvernéra centrální banky a šéf státní finanční kontroly. Hodně analytiků je přesvědčeno, že instituce ignorovaly podezřelé transakce „na pokyn shora“ od vlivných politiků.

Tehdejší premiér Chiril Gaburici proto požadoval odvolání prokurátorů a bankéřů, neschopných vyřešit skandál. Jenže ho ze hry dostala aféra okolo vlastního diplomu.

Jedna z nejchudších zemí Evropy se dlouhodobě potýká s korupcí a politickými zmatky. Země je od nabytí nezávislosti v roce 1991 v důsledku rozpadu Sovětského svazu arénou pro soupeření mezi Západem a Ruskem.

Moldavsko nabralo proevropský kurz v roce 2009, větší podporu proevropských politiků vyvolalo i ruské zapojení do ukrajinského konfliktu. Jenže významná ruskojazyčná část obyvatel země by dala přednost sblížení s Moskvou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem Severoatlantické aliance Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto sejdou na mimořádném summitu EU ve čtvrtek v Bruselu.
20:53Aktualizovánopřed 7 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 29 mminutami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 38 mminutami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...