O moc v Moldavsku se hlásí uprchlý oligarcha, který chce zemi připojit k Rusku

Moldavsko čekají v září veledůležité parlamentní volby, které mohou potvrdit, nebo ohrozit prozápadní směřování země. O účast v nich se hlásí i koalice do Ruska uprchlého oligarchy Ilana Šora, v Moldavsku odsouzeného za obří bankovní krádež, který prosazuje připojení Moldavska k Rusku. Je možné, že úřady kandidaturu Šorova bloku nakonec nepovolí, jeho pokus kandidovat ale ilustruje snahy Moskvy o ovlivnění voleb.

Šor vede blok stran Vítězství, který založil loni v srpnu. Uskupení mělo nedávno sjezd v Moskvě, kam ho přijeli podpořit i poslankyně ruské Státní dumy za vládnoucí Jednotné Rusko Alena Aršinovová či vůdce nacionalistické Liberálně demokratické strany Ruska (LDPR) Leonid Sluckij.

Šor na sjezdu oznámil, že blok hodlá usilovat o registraci pro účast v zářijových volbách. Pokud by se po nich dostal k moci, slíbil uspořádat nové předčasné volby a prosadit „unii s Ruskem“, napsal moldavský web Nokta.

„Naším hlavním cílem v těchto volbách je svrhnout fašistický režim,“ prohlásil o demokraticky zvoleném vedení země, „a uspořádat předčasné demokratické volby během příštích šesti měsíců.“

Spojenectví s Moskvou „na staletí“

Ze Šorova vyjádření podle portálu Nokta vyplynulo, že „unií“ myslí skutečné připojení Moldavska k Rusku. Oligarcha tvrdí, že „nemá smysl mluvit o nezávislosti země“, protože podle něj „veškeré zdroje pro rozvoj Moldavska jsou v Ruské federaci“ a oba národy mají „jeden kulturní kód“.

Blok podle jeho vyjádření hodlá shromažďovat podpisy na podporu sjednocení Moldavska s Ruskem. Spojenectví s Moskvou „by mělo být silné, spolehlivé a na staletí“, citovala ho moldavská agentura Infotag.

Šor podle ní dále mluvil o nutnosti vstupu Moldavska do Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO), což je vojenská organizace koordinovaná Moskvou.

Kišiněv: Je to velezrada

Moldavská vláda označila sjezd za velezradu. „Prohlášení, která tam byla učiněna (o sblížení Moldavska s Ruskem, pozn. red.), jsou součástí scénáře ruské propagandy, jehož cílem je podkopat moldavskou státnost. Je příznačné, že se kolem odsouzeného uprchlého oligarchy shromáždily všechny mikrofony ruských federálních médií. Je využíván jako mluvčí zájmů Kremlu v Moldavsku,“ řekl mluvčí vlády Daniel Voda.

„O naší budoucnosti se nerozhoduje v Moskvě, ale rozhoduje o ní pouze moldavský lid. Ti, kdo kují pikle proti lidu a státu, se budou zodpovídat před zákonem. Takové činy, prohlášení a názory vyjádřené uprchlým zločincem Šorem nejsou ničím jiným než velezradou,“ dodal mluvčí.

Ruský kůň Šor

Šora moldavský odvolací soud uznal předloni vinným z podílu na vyvedení jedné miliardy dolarů (23 miliard korun) ze tří moldavských bank v letech 2014 a 2015. Tehdy šlo o osminu HDP země a kauza bývá nazývaná „krádeží století“. Šor se podle soudu dopustil podvodu a praní špinavých peněz, za což dostal patnáct let vězení.

Oligarcha žije od roku 2019 v zahraničí. Nějakou dobu pobýval v Izraeli, nyní je v Rusku, jehož občanství také získal. Šor je na sankčním seznamu amerického ministerstva zahraničí jako osoba pracující pro ruské zájmy, sankce na něj uvalila i Evropská unie.

Podnikatelova politická strana Šor byla už v roce 2023 prohlášena za protiústavní v souvislosti s protivládními protesty, které podle moldavských zpravodajských služeb spoluorganizovali proruští oligarchové včetně Šora a ruská FSB a jejichž cílem bylo svrhnout prozápadní vládu.

Úřady zakázaly později ve stejném roce kandidovat v místních volbách i další oligarchově straně Šance, která na stranu Šor navázala, a to rovněž s odkazem na ruskou hybridní válku proti Kišiněvu.

Šor se dle policie snažil ovlivňovat i poslední volby

Právě strany Šor i Šance jsou součástí bloku Vítězství, který se hodlá účastnit zářijových voleb. Ústřední volební komise už zakázala tomuto uskupení účastnit se loňských prezidentských voleb a referenda o sbližování s EU. Kromě toho, že členem bloku je stejnojmenná strana, což podle komise nelze, poukázala tehdy právě i na to, že stranu Šor zakázal ústavní soud.

Je tak možné, že ani letos nebude Šorův blok k volbám připuštěn. Registrace je nepravděpodobná i s ohledem na trestní řízení proti oligarchovi, podotkl expert na východní Evropu Andrew Wilson.

Rovněž sám Šor na sjezdu v Moskvě připustil, že úřady možná účast Vítězství ve volbách opět zakáží. Tvrdí ale, že uskupení má pro tento případ „145 scénářů“.

Už v době loňských prezidentských voleb a referenda o sbližování s EU, kterých se blok Vítězství nemohl účastnit, obvinila moldavská policie Šora ze snahy podplatit nejméně 130 tisíc voličů, aby hlasovali proti EU a aby podpořili určitého kandidáta. Šlo podle ní o součást sítě řízené z Moskvy, která podle odhadů moldavských zpravodajců investovala do ovlivňování tehdejšího hlasování kolem sta milionů dolarů.

Prozápadní PAS nemusí mít s kým vládnout

I pokud by se blok Vítězství nakonec nemohl voleb účastnit, neznamená to konec ruských snah o vměšování do zářijových voleb, ve kterých půjde o udržení prozápadního směřování země.

Vládnoucí prozápadní Strana akce a solidarity (PAS) má nyní ve stočlenném parlamentu absolutní většinu 63 hlasů. Před blížícími se volbami sice v průzkumech vede, ale její preference se pohybují jen nad třiceti procenty, což znamená, že by pro sestavení vlády potřebovala partnera.

Žádný z potenciálních koaličních partnerů však plně nepodporuje evropskou agendu vládnoucí strany, upozornil Wilson. PAS naopak bude muset čelit celé řadě uskupení podporovaných Moskvou, z nichž některá jsou otevřeně proruská, zatímco jiná se tváří jako proevropská s cílem odebrat PAS hlasy a znemožnit jí získat většinu.

„Proevropská“ Alternativa a proruská levice

Mezi tyto zdánlivě proevropské subjekty patří ty sdružené v bloku Alternativa, jehož členem je i neúspěšný protikandidát současné hlavy státu Maii Sanduové z loňských prezidentských voleb Alexandr Stoianoglo či kišiněvský starosta Ion Ceban.

Oba přitom mají podle dostupných informací vazby na Rusko – jeden ze Stoianoglových spojenců je podle médií v kontaktu s ruskou FSB a také Cebanovo Národní alternativní hnutí podporoval svými dezinformacemi Kreml, uvedl Washington.

Někteří levicoví politici včetně bývalého proruského prezidenta Igora Dodona vyzvali k utvoření velkého bloku na levici s názvem Pro Moldavsko. Kromě Dodonových socialistů by v něm mohli být komunisté dalšího proruského exprezidenta Vladimira Voronina či několik menších subjektů s vazbami na Moskvu, respektive Šora.

Hlavními hráči voleb by tak nakonec mohly být PAS, otevřeně proruský levicový blok a zdánlivě proevropský, ale rovněž vazbami na Rusko disponující blok Alternativa. Pokud by pak PAS nezískala absolutní většinu, neměla by prozápadního koaličního partnera, a prozápadní směřování země by se tak mohlo zastavit.

Ruské vměšování a vliv v Gagauzsku

Jak připomněl Wilson, už během tří posledních voleb čelily proevropské politické síly bezprecedentnímu vměšování ze strany Ruska a s ním spřízněných uprchlých moldavských oligarchů. Kromě kupování hlasů a organizování protizápadních protestů zahrnovaly tyto snahy také oligarchy narychlo zakládaná média či šíření deepfakes a dalších dezinformací na sociálních sítích.

Samotní Moldavané jsou ve vztahu k Rusku rozdělení. Jak uvádí Stefan Wolff z University of Birmingham, část obyvatel nechce vztahy s Moskvou zcela přerušit, mimo jiné s ohledem na pracovní migraci do Ruska, která sice klesá, ale příjmy těchto lidí stále činí zhruba dvanáct procent moldavského HDP.

Ruský vliv – i skrze konzumaci ruských médií – je kromě separatistického Podněstří ovládaného na Moskvu napojenou vládou patrný také v autonomním Gagauzsku na jihu země. Do čela tamní správy se předloni dostala tehdy naprosto neznámá Evghenia Gutulová, kandidátka strany Šor.

Přestože region tíhne k Rusku výrazněji než zbytek země, vládní vyšetřování ukázalo na nesrovnalosti v tehdejších volbách, například na nelegální financování kampaní či zásahy do voličských seznamů, popsal magazín New Eastern Europe.

Gutulová, kterou Šor nominoval do čela kandidátky bloku Vítězství, stojí nyní před soudem kvůli obvinění z nelegálního financování Šorových politických stran. Podle vyšetřovatelů se podílela na systematickém pašování ruských peněz, pocházejících z organizovaného zločinu, do Moldavska za účelem nákupu voličů a podpory Šora.

Ekonomické problémy

Pozici PAS před volbami komplikuje kromě ruského hybridního působení také nespokojenost obyvatel s reakcí vlády na ekonomické problémy země, dodává Wilson s tím, že toto vnímání umocňují právě zase ruské narativy zaměřené na diskreditaci vlády.

Pokud tak budou Moldavané nuceni volit mezi Ruskem a Evropou a zároveň budou manipulováni ruským zastrašováním a kupováním hlasů, proevropská většina zůstane malá, upozornil Wolff.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína oznámila konec vojenských manévrů u Tchaj-wanu

Čína oznámila, že úspěšně dokončila své vojenské manévry kolem Tchaj-wanu, píše agentura AFP. Čína do okolí Tchaj-wanu v rámci svého cvičení v posledních 24 hodinách vyslala 77 vojenských letounů a 25 plavidel námořnictva a pobřežní stráže. Čínský prezident Si Ťin-pching později v novoročním projevu prohlásil, že sjednocení Číny nelze zastavit.
08:00Aktualizovánopřed 5 mminutami

Finsko zadrželo plavidlo podezřelé z poškození podmořského kabelu

Úřady zadržely a prohledaly loď podezřelou z poškození podmořského kabelu ve Finském zálivu, oznámil ve středu finský prezident Alexander Stubb. Dodal, že jeho země je připravena na veškeré bezpečnostní výzvy a bude na ně náležitě reagovat. Podle policie byl poškozen spoj telekomunikační společnosti mezi Helsinkami a estonským Tallinem.
12:35Aktualizovánopřed 26 mminutami

Svět začal slavit příchod roku 2026, první do něj vstoupilo Kiribati

Ve světě začaly oslavy příchodu nového roku. Jako první do něj v 11:00 SEČ vstoupil tichomořský ostrovní stát Kiribati, o patnáct minut později jej následovaly Chathamské ostrovy v jihozápadní části Tichého oceánu. Ve 12:00 SEČ začal slavit Nový Zéland s ostrovními státy Samoa a Tonga. Později se přidá Austrálie, Japonsko nebo Jižní Korea.
12:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vlaky opět jezdí tunelem pod Lamanšským průlivem v obou směrech

Železniční doprava v tunelu pod Lamanšským průlivem byla obnovena v obou směrech, oznámila na svém webu železniční společnost Eurostar. Výpadek proudu v tunelu zastavil v úterý na několik hodin vlakové spoje mezi Londýnem a evropskou pevninou. Společnost Getlink, která je provozovatelem tunelu, podle agentury AFP uvedla, že se problém s elektřinou podařilo v noci vyřešit.
před 3 hhodinami

Rusko při útoku na Oděskou oblast zranilo šest lidí včetně dětí

Ruské vzdušné útoky na Oděskou oblast zranily šest lidí včetně tří dětí, přičemž část Oděsy zůstala bez elektřiny, tepla a vody. S odvoláním na místní činitele to napsal server Ukrajinska pravda, podle něhož Rusové útočili na civilní a energetickou infrastrukturu. Ukrajinské letectvo oznámilo zneškodnění 101 z celkových 127 dronů, které Rusové na zemi v noci vyslali, dalších dvacet bezpilotních letounů podle něj zasáhlo jedenáct míst.
před 3 hhodinami

Thajsko propustilo osmnáct kambodžských vojáků zadržovaných od července

Thajsko ve středu propustilo osmnáct kambodžských vojáků, které zadržovalo od letošního července, informovaly podle agentury Reuters kambodžské úřady. Po sérii přeshraničních bojů panuje mezi oběma zeměmi od uplynulé soboty nový klid zbraní.
před 7 hhodinami

Malajsie přitvrdila, v detenci zemřely stovky migrantů

Malajsie čelí náporu migrantů. Řada z nich pochází z Myanmaru, kde před pěti lety převzala moc vojenská junta. Kuala Lumpur letos zahájil „rok vymáhání práva“, včetně vlny zatýkání. V detenci končí podle aktivistů ale i lidé se statusem uprchlíka. Od roku 2020 zemřelo ve vazbě na tři sta migrantů, vyplývá podle listu The New York Times (NYT) z vládních údajů poskytnutých parlamentu.
před 7 hhodinami

USA podle prezidenta Kolumbie bombardovaly továrnu ve Venezuele

Kolumbijský prezident Gustavo Petro v noci na středu SEČ na síti X uvedl, že Spojené státy ve venezuelském přístavním městě Maracaibo bombardovaly továrnu sloužící zřejmě k produkci kokainu. Agentura AFP poznamenala, že z Petrova sdělení není jasné, zda jde o stejné místo amerického dronového úderu ve Venezuele, o kterém bez upřesnění v posledních dnech hovořil prezident USA Donald Trump.
03:57Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...