O moc v Moldavsku se hlásí uprchlý oligarcha, který chce zemi připojit k Rusku

Moldavsko čekají v září veledůležité parlamentní volby, které mohou potvrdit, nebo ohrozit prozápadní směřování země. O účast v nich se hlásí i koalice do Ruska uprchlého oligarchy Ilana Šora, v Moldavsku odsouzeného za obří bankovní krádež, který prosazuje připojení Moldavska k Rusku. Je možné, že úřady kandidaturu Šorova bloku nakonec nepovolí, jeho pokus kandidovat ale ilustruje snahy Moskvy o ovlivnění voleb.

Šor vede blok stran Vítězství, který založil loni v srpnu. Uskupení mělo nedávno sjezd v Moskvě, kam ho přijeli podpořit i poslankyně ruské Státní dumy za vládnoucí Jednotné Rusko Alena Aršinovová či vůdce nacionalistické Liberálně demokratické strany Ruska (LDPR) Leonid Sluckij.

Šor na sjezdu oznámil, že blok hodlá usilovat o registraci pro účast v zářijových volbách. Pokud by se po nich dostal k moci, slíbil uspořádat nové předčasné volby a prosadit „unii s Ruskem“, napsal moldavský web Nokta.

„Naším hlavním cílem v těchto volbách je svrhnout fašistický režim,“ prohlásil o demokraticky zvoleném vedení země, „a uspořádat předčasné demokratické volby během příštích šesti měsíců.“

Spojenectví s Moskvou „na staletí“

Ze Šorova vyjádření podle portálu Nokta vyplynulo, že „unií“ myslí skutečné připojení Moldavska k Rusku. Oligarcha tvrdí, že „nemá smysl mluvit o nezávislosti země“, protože podle něj „veškeré zdroje pro rozvoj Moldavska jsou v Ruské federaci“ a oba národy mají „jeden kulturní kód“.

Blok podle jeho vyjádření hodlá shromažďovat podpisy na podporu sjednocení Moldavska s Ruskem. Spojenectví s Moskvou „by mělo být silné, spolehlivé a na staletí“, citovala ho moldavská agentura Infotag.

Šor podle ní dále mluvil o nutnosti vstupu Moldavska do Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO), což je vojenská organizace koordinovaná Moskvou.

Kišiněv: Je to velezrada

Moldavská vláda označila sjezd za velezradu. „Prohlášení, která tam byla učiněna (o sblížení Moldavska s Ruskem, pozn. red.), jsou součástí scénáře ruské propagandy, jehož cílem je podkopat moldavskou státnost. Je příznačné, že se kolem odsouzeného uprchlého oligarchy shromáždily všechny mikrofony ruských federálních médií. Je využíván jako mluvčí zájmů Kremlu v Moldavsku,“ řekl mluvčí vlády Daniel Voda.

„O naší budoucnosti se nerozhoduje v Moskvě, ale rozhoduje o ní pouze moldavský lid. Ti, kdo kují pikle proti lidu a státu, se budou zodpovídat před zákonem. Takové činy, prohlášení a názory vyjádřené uprchlým zločincem Šorem nejsou ničím jiným než velezradou,“ dodal mluvčí.

Ruský kůň Šor

Šora moldavský odvolací soud uznal předloni vinným z podílu na vyvedení jedné miliardy dolarů (23 miliard korun) ze tří moldavských bank v letech 2014 a 2015. Tehdy šlo o osminu HDP země a kauza bývá nazývaná „krádeží století“. Šor se podle soudu dopustil podvodu a praní špinavých peněz, za což dostal patnáct let vězení.

Oligarcha žije od roku 2019 v zahraničí. Nějakou dobu pobýval v Izraeli, nyní je v Rusku, jehož občanství také získal. Šor je na sankčním seznamu amerického ministerstva zahraničí jako osoba pracující pro ruské zájmy, sankce na něj uvalila i Evropská unie.

Podnikatelova politická strana Šor byla už v roce 2023 prohlášena za protiústavní v souvislosti s protivládními protesty, které podle moldavských zpravodajských služeb spoluorganizovali proruští oligarchové včetně Šora a ruská FSB a jejichž cílem bylo svrhnout prozápadní vládu.

Úřady zakázaly později ve stejném roce kandidovat v místních volbách i další oligarchově straně Šance, která na stranu Šor navázala, a to rovněž s odkazem na ruskou hybridní válku proti Kišiněvu.

Šor se dle policie snažil ovlivňovat i poslední volby

Právě strany Šor i Šance jsou součástí bloku Vítězství, který se hodlá účastnit zářijových voleb. Ústřední volební komise už zakázala tomuto uskupení účastnit se loňských prezidentských voleb a referenda o sbližování s EU. Kromě toho, že členem bloku je stejnojmenná strana, což podle komise nelze, poukázala tehdy právě i na to, že stranu Šor zakázal ústavní soud.

Je tak možné, že ani letos nebude Šorův blok k volbám připuštěn. Registrace je nepravděpodobná i s ohledem na trestní řízení proti oligarchovi, podotkl expert na východní Evropu Andrew Wilson.

Rovněž sám Šor na sjezdu v Moskvě připustil, že úřady možná účast Vítězství ve volbách opět zakáží. Tvrdí ale, že uskupení má pro tento případ „145 scénářů“.

Už v době loňských prezidentských voleb a referenda o sbližování s EU, kterých se blok Vítězství nemohl účastnit, obvinila moldavská policie Šora ze snahy podplatit nejméně 130 tisíc voličů, aby hlasovali proti EU a aby podpořili určitého kandidáta. Šlo podle ní o součást sítě řízené z Moskvy, která podle odhadů moldavských zpravodajců investovala do ovlivňování tehdejšího hlasování kolem sta milionů dolarů.

Prozápadní PAS nemusí mít s kým vládnout

I pokud by se blok Vítězství nakonec nemohl voleb účastnit, neznamená to konec ruských snah o vměšování do zářijových voleb, ve kterých půjde o udržení prozápadního směřování země.

Vládnoucí prozápadní Strana akce a solidarity (PAS) má nyní ve stočlenném parlamentu absolutní většinu 63 hlasů. Před blížícími se volbami sice v průzkumech vede, ale její preference se pohybují jen nad třiceti procenty, což znamená, že by pro sestavení vlády potřebovala partnera.

Žádný z potenciálních koaličních partnerů však plně nepodporuje evropskou agendu vládnoucí strany, upozornil Wilson. PAS naopak bude muset čelit celé řadě uskupení podporovaných Moskvou, z nichž některá jsou otevřeně proruská, zatímco jiná se tváří jako proevropská s cílem odebrat PAS hlasy a znemožnit jí získat většinu.

„Proevropská“ Alternativa a proruská levice

Mezi tyto zdánlivě proevropské subjekty patří ty sdružené v bloku Alternativa, jehož členem je i neúspěšný protikandidát současné hlavy státu Maii Sanduové z loňských prezidentských voleb Alexandr Stoianoglo či kišiněvský starosta Ion Ceban.

Oba přitom mají podle dostupných informací vazby na Rusko – jeden ze Stoianoglových spojenců je podle médií v kontaktu s ruskou FSB a také Cebanovo Národní alternativní hnutí podporoval svými dezinformacemi Kreml, uvedl Washington.

Někteří levicoví politici včetně bývalého proruského prezidenta Igora Dodona vyzvali k utvoření velkého bloku na levici s názvem Pro Moldavsko. Kromě Dodonových socialistů by v něm mohli být komunisté dalšího proruského exprezidenta Vladimira Voronina či několik menších subjektů s vazbami na Moskvu, respektive Šora.

Hlavními hráči voleb by tak nakonec mohly být PAS, otevřeně proruský levicový blok a zdánlivě proevropský, ale rovněž vazbami na Rusko disponující blok Alternativa. Pokud by pak PAS nezískala absolutní většinu, neměla by prozápadního koaličního partnera, a prozápadní směřování země by se tak mohlo zastavit.

Ruské vměšování a vliv v Gagauzsku

Jak připomněl Wilson, už během tří posledních voleb čelily proevropské politické síly bezprecedentnímu vměšování ze strany Ruska a s ním spřízněných uprchlých moldavských oligarchů. Kromě kupování hlasů a organizování protizápadních protestů zahrnovaly tyto snahy také oligarchy narychlo zakládaná média či šíření deepfakes a dalších dezinformací na sociálních sítích.

Samotní Moldavané jsou ve vztahu k Rusku rozdělení. Jak uvádí Stefan Wolff z University of Birmingham, část obyvatel nechce vztahy s Moskvou zcela přerušit, mimo jiné s ohledem na pracovní migraci do Ruska, která sice klesá, ale příjmy těchto lidí stále činí zhruba dvanáct procent moldavského HDP.

Ruský vliv – i skrze konzumaci ruských médií – je kromě separatistického Podněstří ovládaného na Moskvu napojenou vládou patrný také v autonomním Gagauzsku na jihu země. Do čela tamní správy se předloni dostala tehdy naprosto neznámá Evghenia Gutulová, kandidátka strany Šor.

Přestože region tíhne k Rusku výrazněji než zbytek země, vládní vyšetřování ukázalo na nesrovnalosti v tehdejších volbách, například na nelegální financování kampaní či zásahy do voličských seznamů, popsal magazín New Eastern Europe.

Gutulová, kterou Šor nominoval do čela kandidátky bloku Vítězství, stojí nyní před soudem kvůli obvinění z nelegálního financování Šorových politických stran. Podle vyšetřovatelů se podílela na systematickém pašování ruských peněz, pocházejících z organizovaného zločinu, do Moldavska za účelem nákupu voličů a podpory Šora.

Ekonomické problémy

Pozici PAS před volbami komplikuje kromě ruského hybridního působení také nespokojenost obyvatel s reakcí vlády na ekonomické problémy země, dodává Wilson s tím, že toto vnímání umocňují právě zase ruské narativy zaměřené na diskreditaci vlády.

Pokud tak budou Moldavané nuceni volit mezi Ruskem a Evropou a zároveň budou manipulováni ruským zastrašováním a kupováním hlasů, proevropská většina zůstane malá, upozornil Wolff.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
před 1 hhodinou

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 2 hhodinami

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Američané staví „přísně tajný“ projekt pod Bílým domem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump nařídil vybudování utajeného podzemního zařízení pod východním křídlem Bílého domu, které nechal loni v říjnu zdemolovat, aby ustoupilo plánům na výstavbu nového rozlehlého tanečního sálu, píše server CNN s odvoláním na své zdroje. Bílý dům informaci nepotvrdil.
před 3 hhodinami

Ruský útok na Kyjev narušil dodávky elektřiny a vody

Ruský dronový a raketový útok na Kyjev způsobil výpadky elektřiny a narušil dodávky vody, úderům čelily i další regiony, například v Kyjevské oblasti zahynul nejméně jeden člověk, informovala agentura Reuters. Ukrajina potřebuje naléhavou energetickou pomoc a protivzdušnou obranu, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
09:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...