O moc v Moldavsku se hlásí uprchlý oligarcha, který chce zemi připojit k Rusku

Moldavsko čekají v září veledůležité parlamentní volby, které mohou potvrdit, nebo ohrozit prozápadní směřování země. O účast v nich se hlásí i koalice do Ruska uprchlého oligarchy Ilana Šora, v Moldavsku odsouzeného za obří bankovní krádež, který prosazuje připojení Moldavska k Rusku. Je možné, že úřady kandidaturu Šorova bloku nakonec nepovolí, jeho pokus kandidovat ale ilustruje snahy Moskvy o ovlivnění voleb.

Šor vede blok stran Vítězství, který založil loni v srpnu. Uskupení mělo nedávno sjezd v Moskvě, kam ho přijeli podpořit i poslankyně ruské Státní dumy za vládnoucí Jednotné Rusko Alena Aršinovová či vůdce nacionalistické Liberálně demokratické strany Ruska (LDPR) Leonid Sluckij.

Šor na sjezdu oznámil, že blok hodlá usilovat o registraci pro účast v zářijových volbách. Pokud by se po nich dostal k moci, slíbil uspořádat nové předčasné volby a prosadit „unii s Ruskem“, napsal moldavský web Nokta.

„Naším hlavním cílem v těchto volbách je svrhnout fašistický režim,“ prohlásil o demokraticky zvoleném vedení země, „a uspořádat předčasné demokratické volby během příštích šesti měsíců.“

Spojenectví s Moskvou „na staletí“

Ze Šorova vyjádření podle portálu Nokta vyplynulo, že „unií“ myslí skutečné připojení Moldavska k Rusku. Oligarcha tvrdí, že „nemá smysl mluvit o nezávislosti země“, protože podle něj „veškeré zdroje pro rozvoj Moldavska jsou v Ruské federaci“ a oba národy mají „jeden kulturní kód“.

Blok podle jeho vyjádření hodlá shromažďovat podpisy na podporu sjednocení Moldavska s Ruskem. Spojenectví s Moskvou „by mělo být silné, spolehlivé a na staletí“, citovala ho moldavská agentura Infotag.

Šor podle ní dále mluvil o nutnosti vstupu Moldavska do Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO), což je vojenská organizace koordinovaná Moskvou.

Kišiněv: Je to velezrada

Moldavská vláda označila sjezd za velezradu. „Prohlášení, která tam byla učiněna (o sblížení Moldavska s Ruskem, pozn. red.), jsou součástí scénáře ruské propagandy, jehož cílem je podkopat moldavskou státnost. Je příznačné, že se kolem odsouzeného uprchlého oligarchy shromáždily všechny mikrofony ruských federálních médií. Je využíván jako mluvčí zájmů Kremlu v Moldavsku,“ řekl mluvčí vlády Daniel Voda.

„O naší budoucnosti se nerozhoduje v Moskvě, ale rozhoduje o ní pouze moldavský lid. Ti, kdo kují pikle proti lidu a státu, se budou zodpovídat před zákonem. Takové činy, prohlášení a názory vyjádřené uprchlým zločincem Šorem nejsou ničím jiným než velezradou,“ dodal mluvčí.

Ruský kůň Šor

Šora moldavský odvolací soud uznal předloni vinným z podílu na vyvedení jedné miliardy dolarů (23 miliard korun) ze tří moldavských bank v letech 2014 a 2015. Tehdy šlo o osminu HDP země a kauza bývá nazývaná „krádeží století“. Šor se podle soudu dopustil podvodu a praní špinavých peněz, za což dostal patnáct let vězení.

Oligarcha žije od roku 2019 v zahraničí. Nějakou dobu pobýval v Izraeli, nyní je v Rusku, jehož občanství také získal. Šor je na sankčním seznamu amerického ministerstva zahraničí jako osoba pracující pro ruské zájmy, sankce na něj uvalila i Evropská unie.

Podnikatelova politická strana Šor byla už v roce 2023 prohlášena za protiústavní v souvislosti s protivládními protesty, které podle moldavských zpravodajských služeb spoluorganizovali proruští oligarchové včetně Šora a ruská FSB a jejichž cílem bylo svrhnout prozápadní vládu.

Úřady zakázaly později ve stejném roce kandidovat v místních volbách i další oligarchově straně Šance, která na stranu Šor navázala, a to rovněž s odkazem na ruskou hybridní válku proti Kišiněvu.

Šor se dle policie snažil ovlivňovat i poslední volby

Právě strany Šor i Šance jsou součástí bloku Vítězství, který se hodlá účastnit zářijových voleb. Ústřední volební komise už zakázala tomuto uskupení účastnit se loňských prezidentských voleb a referenda o sbližování s EU. Kromě toho, že členem bloku je stejnojmenná strana, což podle komise nelze, poukázala tehdy právě i na to, že stranu Šor zakázal ústavní soud.

Je tak možné, že ani letos nebude Šorův blok k volbám připuštěn. Registrace je nepravděpodobná i s ohledem na trestní řízení proti oligarchovi, podotkl expert na východní Evropu Andrew Wilson.

Rovněž sám Šor na sjezdu v Moskvě připustil, že úřady možná účast Vítězství ve volbách opět zakáží. Tvrdí ale, že uskupení má pro tento případ „145 scénářů“.

Už v době loňských prezidentských voleb a referenda o sbližování s EU, kterých se blok Vítězství nemohl účastnit, obvinila moldavská policie Šora ze snahy podplatit nejméně 130 tisíc voličů, aby hlasovali proti EU a aby podpořili určitého kandidáta. Šlo podle ní o součást sítě řízené z Moskvy, která podle odhadů moldavských zpravodajců investovala do ovlivňování tehdejšího hlasování kolem sta milionů dolarů.

Prozápadní PAS nemusí mít s kým vládnout

I pokud by se blok Vítězství nakonec nemohl voleb účastnit, neznamená to konec ruských snah o vměšování do zářijových voleb, ve kterých půjde o udržení prozápadního směřování země.

Vládnoucí prozápadní Strana akce a solidarity (PAS) má nyní ve stočlenném parlamentu absolutní většinu 63 hlasů. Před blížícími se volbami sice v průzkumech vede, ale její preference se pohybují jen nad třiceti procenty, což znamená, že by pro sestavení vlády potřebovala partnera.

Žádný z potenciálních koaličních partnerů však plně nepodporuje evropskou agendu vládnoucí strany, upozornil Wilson. PAS naopak bude muset čelit celé řadě uskupení podporovaných Moskvou, z nichž některá jsou otevřeně proruská, zatímco jiná se tváří jako proevropská s cílem odebrat PAS hlasy a znemožnit jí získat většinu.

„Proevropská“ Alternativa a proruská levice

Mezi tyto zdánlivě proevropské subjekty patří ty sdružené v bloku Alternativa, jehož členem je i neúspěšný protikandidát současné hlavy státu Maii Sanduové z loňských prezidentských voleb Alexandr Stoianoglo či kišiněvský starosta Ion Ceban.

Oba přitom mají podle dostupných informací vazby na Rusko – jeden ze Stoianoglových spojenců je podle médií v kontaktu s ruskou FSB a také Cebanovo Národní alternativní hnutí podporoval svými dezinformacemi Kreml, uvedl Washington.

Někteří levicoví politici včetně bývalého proruského prezidenta Igora Dodona vyzvali k utvoření velkého bloku na levici s názvem Pro Moldavsko. Kromě Dodonových socialistů by v něm mohli být komunisté dalšího proruského exprezidenta Vladimira Voronina či několik menších subjektů s vazbami na Moskvu, respektive Šora.

Hlavními hráči voleb by tak nakonec mohly být PAS, otevřeně proruský levicový blok a zdánlivě proevropský, ale rovněž vazbami na Rusko disponující blok Alternativa. Pokud by pak PAS nezískala absolutní většinu, neměla by prozápadního koaličního partnera, a prozápadní směřování země by se tak mohlo zastavit.

Ruské vměšování a vliv v Gagauzsku

Jak připomněl Wilson, už během tří posledních voleb čelily proevropské politické síly bezprecedentnímu vměšování ze strany Ruska a s ním spřízněných uprchlých moldavských oligarchů. Kromě kupování hlasů a organizování protizápadních protestů zahrnovaly tyto snahy také oligarchy narychlo zakládaná média či šíření deepfakes a dalších dezinformací na sociálních sítích.

Samotní Moldavané jsou ve vztahu k Rusku rozdělení. Jak uvádí Stefan Wolff z University of Birmingham, část obyvatel nechce vztahy s Moskvou zcela přerušit, mimo jiné s ohledem na pracovní migraci do Ruska, která sice klesá, ale příjmy těchto lidí stále činí zhruba dvanáct procent moldavského HDP.

Ruský vliv – i skrze konzumaci ruských médií – je kromě separatistického Podněstří ovládaného na Moskvu napojenou vládou patrný také v autonomním Gagauzsku na jihu země. Do čela tamní správy se předloni dostala tehdy naprosto neznámá Evghenia Gutulová, kandidátka strany Šor.

Přestože region tíhne k Rusku výrazněji než zbytek země, vládní vyšetřování ukázalo na nesrovnalosti v tehdejších volbách, například na nelegální financování kampaní či zásahy do voličských seznamů, popsal magazín New Eastern Europe.

Gutulová, kterou Šor nominoval do čela kandidátky bloku Vítězství, stojí nyní před soudem kvůli obvinění z nelegálního financování Šorových politických stran. Podle vyšetřovatelů se podílela na systematickém pašování ruských peněz, pocházejících z organizovaného zločinu, do Moldavska za účelem nákupu voličů a podpory Šora.

Ekonomické problémy

Pozici PAS před volbami komplikuje kromě ruského hybridního působení také nespokojenost obyvatel s reakcí vlády na ekonomické problémy země, dodává Wilson s tím, že toto vnímání umocňují právě zase ruské narativy zaměřené na diskreditaci vlády.

Pokud tak budou Moldavané nuceni volit mezi Ruskem a Evropou a zároveň budou manipulováni ruským zastrašováním a kupováním hlasů, proevropská většina zůstane malá, upozornil Wolff.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump souhlasí s jednáním. Další země zvažují údery na Írán

Americký prezident Donald Trump souhlasí s jednáním s íránskými představiteli, kteří přežili americké a izraelské údery z posledních dvou dnů, řekl v rozhovoru pro časopis The Atlantic. Poznamenal, že k tomu měli přistoupit už dříve. Čekali podle něj příliš dlouho, napsala agentura Reuters. V jiném rozhovoru šéf Bílého domu sdělil, že americké a izraelské údery zabily 48 vysokých íránských činitelů. Operace podle Trumpa bude pokračovat, dokud nebudou splněny její cíle. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu s pokračováním úderů počítá. Údery na Írán zvažují také Francie, Británie a Německo.
včeraAktualizovánopřed 17 mminutami

Íránská střela zničila izraelský kryt s lidmi. Mrtví jsou i v SAE

Íránské rakety a drony v neděli opět směřovaly na cíle v Izraeli. Ve městě Bejt Šemeš jedna z nich zabila devět lidí, píše server Times of Israel (ToI) a informuje asi o padesáti dalších zraněných. Hlasité exploze se ozvaly také ve Spojených arabských emirátech (SAE), podle ministerstva obrany tu údery připravily o život tři lidi a vyšší desítky dalších zranily. Jeden mrtvý a zranění jsou také v Kuvajtu. Terčem byly i Dauhá, Manáma či ománský přístav Dakm.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Štáb ČT natáčel v podzemní porodnici v Ruskem terorizovaném Chersonu

Ukrajinské úřady rozšířily v ostřelovaném Chersonu povinnou evakuaci rodin s dětmi. V červené zóně jsou i některé nemocnice a prenatální centrum. V únoru se tam narodilo už dvanáct dětí. Celá porodnice teď funguje v podzemí, horní patra budovy jsou opakovaně terčem Rusů. Pacientky jsou však odhodlané ve svém domovském městě zůstat, přestože jejich těhotenství jsou teď kvůli stálému stresu riziková. Chersonské úřady počítají, že na město za týden zaútočí přes 250 dronů. Na místě natáčel štáb ČT.
před 3 hhodinami

Nejméně 23 lidí zemřelo v Pákistánu. Dav vpadl na konzulát USA v Karáčí

Nejméně 23 lidí bylo zabito při nepokojích v Pákistánu, sdělila agentura Reuters. Veřejnost rozlítily zprávy o smrti íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Stovky lidí vpadly na americký konzulát v přístavním městě Karáčí. Desítky osob utrpěly zranění při prudkých střetech s bezpečnostními silami, někteří jsou v kritickém stavu a počet obětí může ještě stoupnout. Protesty probíhaly i v Iráku.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Íránské úřady hlásí 165 obětí po úderu na školu. USA zprávy prověřují

Íránský prokurátor, jehož citovala státní agentura IRNA, sdělil, že počet obětí útoku na dívčí základní školu na jihu Íránu vzrostl dle tamních úřadů na 165 a nejméně 96 lidí utrpělo zranění. Dosavadní informace uváděly 108 mrtvých. Izraelská armáda si podle íránské agentury není vědoma žádných úderů v této oblasti. Americká armáda uvedla, že zprávy prověřuje.
před 4 hhodinami

Údery Izraele a USA zabily desítky íránských představitelů

Vzdušný úder USA a Izraele na budovu pohraniční stráže na západě Íránu v neděli zabil 43 členů bezpečnostních složek a desítky lidí zranil, tvrdí íránská média. Americký prezident Donald Trump řekl, že údery zabily 48 vysokých íránských představitelů. Při vojenské operaci Epic Fury (Epická zuřivost) proti Íránu započaté v sobotu byli zabiti v akci také tři američtí vojáci a dalších pět bylo vážně zraněno.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Přetížené linky, plné hotely. Uzavřené nebe nad Blízkým východem ochromuje lety

Silné narušení globální letecké dopravy trvá vzhledem k bojům na Blízkém východě i v neděli. Mnoho zemí, včetně těch s klíčovými letišti v Dubaji nebo Dauhá, uzavřelo svůj vzdušný prostor, což vedlo k zrušení nebo přesměrování tisíců letů. Z Letiště Václava Havla v Praze od rána neodletěly desítky letadel, všechny právě do zemí v oblasti. Podle agentury AP se cestující o nové letenky přetahují.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Satelitní snímky ukazují následky úderů na Blízkém východě

Izrael pokračuje v rozsáhlém útoku na Írán, který společně s USA zahájil v sobotu. Teherán v reakci spustil protiútok na Tel Aviv a další země v regionu, ve kterých se nachází americké základny. Podívejte se na satelitní snímky z vybraných zasažených míst.
před 7 hhodinami
Načítání...