O moc v Moldavsku se hlásí uprchlý oligarcha, který chce zemi připojit k Rusku

Moldavsko čekají v září veledůležité parlamentní volby, které mohou potvrdit, nebo ohrozit prozápadní směřování země. O účast v nich se hlásí i koalice do Ruska uprchlého oligarchy Ilana Šora, v Moldavsku odsouzeného za obří bankovní krádež, který prosazuje připojení Moldavska k Rusku. Je možné, že úřady kandidaturu Šorova bloku nakonec nepovolí, jeho pokus kandidovat ale ilustruje snahy Moskvy o ovlivnění voleb.

Šor vede blok stran Vítězství, který založil loni v srpnu. Uskupení mělo nedávno sjezd v Moskvě, kam ho přijeli podpořit i poslankyně ruské Státní dumy za vládnoucí Jednotné Rusko Alena Aršinovová či vůdce nacionalistické Liberálně demokratické strany Ruska (LDPR) Leonid Sluckij.

Šor na sjezdu oznámil, že blok hodlá usilovat o registraci pro účast v zářijových volbách. Pokud by se po nich dostal k moci, slíbil uspořádat nové předčasné volby a prosadit „unii s Ruskem“, napsal moldavský web Nokta.

„Naším hlavním cílem v těchto volbách je svrhnout fašistický režim,“ prohlásil o demokraticky zvoleném vedení země, „a uspořádat předčasné demokratické volby během příštích šesti měsíců.“

Spojenectví s Moskvou „na staletí“

Ze Šorova vyjádření podle portálu Nokta vyplynulo, že „unií“ myslí skutečné připojení Moldavska k Rusku. Oligarcha tvrdí, že „nemá smysl mluvit o nezávislosti země“, protože podle něj „veškeré zdroje pro rozvoj Moldavska jsou v Ruské federaci“ a oba národy mají „jeden kulturní kód“.

Blok podle jeho vyjádření hodlá shromažďovat podpisy na podporu sjednocení Moldavska s Ruskem. Spojenectví s Moskvou „by mělo být silné, spolehlivé a na staletí“, citovala ho moldavská agentura Infotag.

Šor podle ní dále mluvil o nutnosti vstupu Moldavska do Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO), což je vojenská organizace koordinovaná Moskvou.

Kišiněv: Je to velezrada

Moldavská vláda označila sjezd za velezradu. „Prohlášení, která tam byla učiněna (o sblížení Moldavska s Ruskem, pozn. red.), jsou součástí scénáře ruské propagandy, jehož cílem je podkopat moldavskou státnost. Je příznačné, že se kolem odsouzeného uprchlého oligarchy shromáždily všechny mikrofony ruských federálních médií. Je využíván jako mluvčí zájmů Kremlu v Moldavsku,“ řekl mluvčí vlády Daniel Voda.

„O naší budoucnosti se nerozhoduje v Moskvě, ale rozhoduje o ní pouze moldavský lid. Ti, kdo kují pikle proti lidu a státu, se budou zodpovídat před zákonem. Takové činy, prohlášení a názory vyjádřené uprchlým zločincem Šorem nejsou ničím jiným než velezradou,“ dodal mluvčí.

Ruský kůň Šor

Šora moldavský odvolací soud uznal předloni vinným z podílu na vyvedení jedné miliardy dolarů (23 miliard korun) ze tří moldavských bank v letech 2014 a 2015. Tehdy šlo o osminu HDP země a kauza bývá nazývaná „krádeží století“. Šor se podle soudu dopustil podvodu a praní špinavých peněz, za což dostal patnáct let vězení.

Oligarcha žije od roku 2019 v zahraničí. Nějakou dobu pobýval v Izraeli, nyní je v Rusku, jehož občanství také získal. Šor je na sankčním seznamu amerického ministerstva zahraničí jako osoba pracující pro ruské zájmy, sankce na něj uvalila i Evropská unie.

Podnikatelova politická strana Šor byla už v roce 2023 prohlášena za protiústavní v souvislosti s protivládními protesty, které podle moldavských zpravodajských služeb spoluorganizovali proruští oligarchové včetně Šora a ruská FSB a jejichž cílem bylo svrhnout prozápadní vládu.

Úřady zakázaly později ve stejném roce kandidovat v místních volbách i další oligarchově straně Šance, která na stranu Šor navázala, a to rovněž s odkazem na ruskou hybridní válku proti Kišiněvu.

Šor se dle policie snažil ovlivňovat i poslední volby

Právě strany Šor i Šance jsou součástí bloku Vítězství, který se hodlá účastnit zářijových voleb. Ústřední volební komise už zakázala tomuto uskupení účastnit se loňských prezidentských voleb a referenda o sbližování s EU. Kromě toho, že členem bloku je stejnojmenná strana, což podle komise nelze, poukázala tehdy právě i na to, že stranu Šor zakázal ústavní soud.

Je tak možné, že ani letos nebude Šorův blok k volbám připuštěn. Registrace je nepravděpodobná i s ohledem na trestní řízení proti oligarchovi, podotkl expert na východní Evropu Andrew Wilson.

Rovněž sám Šor na sjezdu v Moskvě připustil, že úřady možná účast Vítězství ve volbách opět zakáží. Tvrdí ale, že uskupení má pro tento případ „145 scénářů“.

Už v době loňských prezidentských voleb a referenda o sbližování s EU, kterých se blok Vítězství nemohl účastnit, obvinila moldavská policie Šora ze snahy podplatit nejméně 130 tisíc voličů, aby hlasovali proti EU a aby podpořili určitého kandidáta. Šlo podle ní o součást sítě řízené z Moskvy, která podle odhadů moldavských zpravodajců investovala do ovlivňování tehdejšího hlasování kolem sta milionů dolarů.

Prozápadní PAS nemusí mít s kým vládnout

I pokud by se blok Vítězství nakonec nemohl voleb účastnit, neznamená to konec ruských snah o vměšování do zářijových voleb, ve kterých půjde o udržení prozápadního směřování země.

Vládnoucí prozápadní Strana akce a solidarity (PAS) má nyní ve stočlenném parlamentu absolutní většinu 63 hlasů. Před blížícími se volbami sice v průzkumech vede, ale její preference se pohybují jen nad třiceti procenty, což znamená, že by pro sestavení vlády potřebovala partnera.

Žádný z potenciálních koaličních partnerů však plně nepodporuje evropskou agendu vládnoucí strany, upozornil Wilson. PAS naopak bude muset čelit celé řadě uskupení podporovaných Moskvou, z nichž některá jsou otevřeně proruská, zatímco jiná se tváří jako proevropská s cílem odebrat PAS hlasy a znemožnit jí získat většinu.

„Proevropská“ Alternativa a proruská levice

Mezi tyto zdánlivě proevropské subjekty patří ty sdružené v bloku Alternativa, jehož členem je i neúspěšný protikandidát současné hlavy státu Maii Sanduové z loňských prezidentských voleb Alexandr Stoianoglo či kišiněvský starosta Ion Ceban.

Oba přitom mají podle dostupných informací vazby na Rusko – jeden ze Stoianoglových spojenců je podle médií v kontaktu s ruskou FSB a také Cebanovo Národní alternativní hnutí podporoval svými dezinformacemi Kreml, uvedl Washington.

Někteří levicoví politici včetně bývalého proruského prezidenta Igora Dodona vyzvali k utvoření velkého bloku na levici s názvem Pro Moldavsko. Kromě Dodonových socialistů by v něm mohli být komunisté dalšího proruského exprezidenta Vladimira Voronina či několik menších subjektů s vazbami na Moskvu, respektive Šora.

Hlavními hráči voleb by tak nakonec mohly být PAS, otevřeně proruský levicový blok a zdánlivě proevropský, ale rovněž vazbami na Rusko disponující blok Alternativa. Pokud by pak PAS nezískala absolutní většinu, neměla by prozápadního koaličního partnera, a prozápadní směřování země by se tak mohlo zastavit.

Ruské vměšování a vliv v Gagauzsku

Jak připomněl Wilson, už během tří posledních voleb čelily proevropské politické síly bezprecedentnímu vměšování ze strany Ruska a s ním spřízněných uprchlých moldavských oligarchů. Kromě kupování hlasů a organizování protizápadních protestů zahrnovaly tyto snahy také oligarchy narychlo zakládaná média či šíření deepfakes a dalších dezinformací na sociálních sítích.

Samotní Moldavané jsou ve vztahu k Rusku rozdělení. Jak uvádí Stefan Wolff z University of Birmingham, část obyvatel nechce vztahy s Moskvou zcela přerušit, mimo jiné s ohledem na pracovní migraci do Ruska, která sice klesá, ale příjmy těchto lidí stále činí zhruba dvanáct procent moldavského HDP.

Ruský vliv – i skrze konzumaci ruských médií – je kromě separatistického Podněstří ovládaného na Moskvu napojenou vládou patrný také v autonomním Gagauzsku na jihu země. Do čela tamní správy se předloni dostala tehdy naprosto neznámá Evghenia Gutulová, kandidátka strany Šor.

Přestože region tíhne k Rusku výrazněji než zbytek země, vládní vyšetřování ukázalo na nesrovnalosti v tehdejších volbách, například na nelegální financování kampaní či zásahy do voličských seznamů, popsal magazín New Eastern Europe.

Gutulová, kterou Šor nominoval do čela kandidátky bloku Vítězství, stojí nyní před soudem kvůli obvinění z nelegálního financování Šorových politických stran. Podle vyšetřovatelů se podílela na systematickém pašování ruských peněz, pocházejících z organizovaného zločinu, do Moldavska za účelem nákupu voličů a podpory Šora.

Ekonomické problémy

Pozici PAS před volbami komplikuje kromě ruského hybridního působení také nespokojenost obyvatel s reakcí vlády na ekonomické problémy země, dodává Wilson s tím, že toto vnímání umocňují právě zase ruské narativy zaměřené na diskreditaci vlády.

Pokud tak budou Moldavané nuceni volit mezi Ruskem a Evropou a zároveň budou manipulováni ruským zastrašováním a kupováním hlasů, proevropská většina zůstane malá, upozornil Wolff.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 4 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 5 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 5 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 5 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 5 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled