V Moldavsku jasně vede proevropská strana

Po sečtení více než 99 procent hlasů v moldavských parlamentních volbách vede proevropská Strana akce a solidarita (PAS) se ziskem 50,03 procenta hlasů. To by jí zajistilo absolutní většinu v tamním parlamentu. Opoziční proruský Vlastenecký blok komunistických a socialistických stran od voličů získal 24,26 procenta, vyplývá z dat volební komise. Hlasování je vnímáno jako volba mezi integrací země do Evropské unie a návratem do sféry vlivu Moskvy.

Volební místnosti se zavřely ve 20:00 SELČ, podle ústřední volební komise se k volebním urnám dostavilo asi 52 procent oprávněných voličů, uvedla agentura AP. Ti určili nové obsazení 101členného parlamentu. Analytici očekávali těsný výsledek mezi dvěma stranami. Po sečtení hlasů prezidentka Maia Sanduová jmenuje premiéra, který obvykle pochází z vítězné strany nebo bloku. Ten se pokusí sestavit novou vládu. Navrhovanou vládu pak musí schválit parlament.

Očekává se, že důležitou roli ve volbách bude mít velká moldavská diaspora. Loni, v druhém kole prezidentských voleb, které bylo rovněž vnímáno jako volba mezi Východem a Západem, odevzdalo hlasy v zahraničí rekordních 327 tisíc voličů. Z nich 82 procent podpořilo Sanduovou, což jí nakonec zajistilo znovuzvolení.

Současná prozápadní vláda opakovaně Moskvu obviňuje z vměšování do vnitřních záležitostí, z dezinformačních kampaní ve snaze svrhnout vládu a ze zasahování do voleb. Moskva tato obvinění odmítá.

Moldavsko, kde žije zhruba 2,5 milionu obyvatel, patří k nejchudším státům v Evropě. Nezávislost na Sovětském svazu vyhlásilo v srpnu 1991 a od počátku nezávislosti musí řešit otázku ruskojazyčné a Moskvou podporované, avšak mezinárodně neuznané Podněsterské republiky. Ta se odtrhla od Moldavska na počátku 90. let, když separatisty aktivně podpořili ruští vojáci. Rusko v regionu udržuje vojenský sbor, který označuje za mírovou misi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko odmítlo prodloužit příměří u Olešek, využilo ho k posílení pozic

Rusko odmítlo prodloužit příměří u Olešek a v neděli skončený klid zbraní podle Kyjeva využilo pro přeskupení sil a upevnění pozic. Kreml to označil za „běžnou praxi“, zatímco ukrajinský ombudsman konstatoval, že takové kroky vzájemné dohody výslovně zakázaly. Moskva příměří využila rovněž propagandisticky a ihned po jeho vypršení obnovila útoky na Cherson, jehož obyvatele dlouhodobě terorizuje. Evakuovaných z Olešek jsou stovky, Ukrajina ani Rusko ale přesný počet nezveřejnily.
před 31 mminutami

Ruští sportovci nemají startovat pod svou vlajkou, míní Pavel

Na mistrovstvích světa či Evropy by neměli startovat pod ruskou vlajkou sportovci, kteří reprezentují svoji zemi a tím i režim, který už pátý rok vede plnohodnotnou agresivní válku, uvedl prezident Petr Pavel. Při odchodu ze Strakovy akademie prohlásil, že ačkoli je to možná nefér vůči sportovcům, je pro, aby se ruští sportovci na mezinárodní sportovní fóra do ukončení rusko-ukrajinské války nepouštěli.
15:19Aktualizovánopřed 54 mminutami

Sánchez slíbil obnovit důvěru ve vysokorychlostní železnici

Španělský premiér Pedro Sánchez slíbil důkladné a transparentní vyšetření železniční nehody u Urdy a obnovení důvěry ve vysokorychlostní železnici. Vláda podle něj na příštím zasedání představí balíček mimořádné pomoci obětem, který má zahrnovat zálohové odškodnění či zvláštní podporu pro dočasně práce neschopné.
před 59 mminutami

Mrazáky supermarketů v šesti evropských zemích zasáhl kyberútok

Desítky supermarketů v Belgii a Lucembursku mají kvůli kybernetickému útoku problémy s mrazáky a lednicemi. Napsala to agentura Belga, podle níž se to týká řetězců firem Ahold Delhaize, Carrefour či Spar. Také chladicí zařízení v některých obchodech ve Švédsku, Irsku, Estonsku a Nizozemsku zasáhl kybernetický útok, píší server listu Dagens Nyheter a agentura Reuters. Eurokomisař Christophe Hansen to označil podle Reuters za promyšlený útok na zásobování potravinami v EU a belgická prokuratura zahájila vyšetřování trestného činu.
11:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nawrockého „sabotáže“ a Tuskovo řešení „silou“. Ústavní krize trvá už dekádu

Od pátku gradující spor o polský ústavní soud trvá reálně už jedenáct let a točí se kolem sporných reforem, za nimiž stála konzervativní vláda Práva a spravedlnosti (PiS). Instituce má nyní dvojí vedení, jež se vzájemně neuznává. Podle právníků a expertů může za eskalaci hlavně prezident Karol Nawrocki, který odmítl jmenovat Sejmem schválené soudce. I kontroverzní kroky současné liberální vlády premiéra Donalda Tuska, jež se snaží obnovit právní stát za každou cenu, ale budí obavy. Nejistota kolem legálnosti příslušných verdiktů má dopad na polské občany a může negativně ovlivnit i zahraniční investice a vztahy země s EU.
před 1 hhodinou

NATO cvičí přesun a zásobování tisíců vojáků

V Lotyšsku se koná dosud největší cvičení mezinárodní brigády NATO v zemi. Operace Resolute Reforger 2026 prověřuje schopnost aliančních jednotek přesouvat se na velké vzdálenosti a udržet bojeschopnost v náročných podmínkách. Do cvičení, které potrvá do 8. listopadu, se zapojilo přibližně 3 tisíce a tisíc kusů vojenské techniky. Vojáci testují logistické, zdravotnické i vojenské policejní zabezpečení jednotek v terénu. Jednou z hlavních výzev je zásobování bojových jednotek v první linii palivem, potravinami a vodou prostřednictvím sítě logistických stanovišť. Cvičení zahrnuje i operace v realistických podmínkách včetně civilních oblastí východního Lotyšska.
před 2 hhodinami

Demokraté míří ve sněmovně k vítězství. „Republikánským“ volebním mapám navzdory

Sněmovna reprezentantů se po volbách dostane do rukou Demokratické strany, předpokládají průzkumy společnosti The Cook Political Report. Volby do Kongresu v polovině prezidentského mandátu jsou v americké politice tradičně pro vládnoucí stranu nepříznivé. Letos ovšem republikáni pro demokraty připravili překážky v podobě překreslených volebních map. Nové obvody jsou ovšem náchylnější ke změně nálad ve společnosti, kroky republikánského prezidenta Donalda Trumpa navíc čelí kritice.
před 2 hhodinami

Smrt jako součást života. Latinská Amerika slaví Den mrtvých

Smrt nemusí být jen důvodem k smutku, ale také příležitostí k oslavě života a vzpomínání na blízké. Tradiční oslavy Dne mrtvých v Latinské Americe se nesou v duchu pestrých barev, neobvyklých rituálů a kulturních tradic. Lidé zdobí hroby, přinášejí obětiny a připravují slavnostní pokrmy, aby uctili památku zesnulých. Kostýmy, barevné lebky, květinové dekorace, hudba, tanec i hostiny připomínají, že vzpomínky na zesnulé mohou být spojeny také s radostí a vděčností. V některých tradicích se hranice mezi světem živých a mrtvých symbolicky stírá a duše předků se na chvíli vracejí mezi své blízké.
před 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.