Evropská komise v pondělí schválila nové dodávky obranného materiálu určeného pro Ukrajinu v hodnotě 6,1 miliardy eur (asi 147,1 miliardy korun). Na Ukrajinu, která v pondělí slaví 35. výročí vyhlášení nezávislosti, dorazil předseda Evropské rady António Costa či nový britský premiér Andy Burnham. V Kyjevě jednali zástupci více než třiceti zemí z koalice ochotných podporujících Ruskem napadenou Ukrajinu. Prezident Volodymyr Zelenskyj je požádal o střely protivzdušné obrany.
Finance jsou určené na protivzdušnou a protiraketovou obranu, rakety, munici a radary, informovala Komise ve svém prohlášení. Jde o peníze z vojenské části půjčky pro Ukrajinu v hodnotě devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun).
Komise uvedla, že nový balíček pomoci navazuje na již dříve schválené dodávky v hodnotě šestnácti miliard eur. Z těchto financí už bylo Kyjevu v rámci vojenské pomoci vyplaceno 8,35 miliardy eur. Cílem je zajistit, aby se k Ukrajině dostaly klíčové dodávky včas a v potřebném množství.
„V den nezávislosti Ukrajiny Evropa ukazuje, že naše podpora zůstává neochvějná a je konkrétní,“ uvedla předsedkyně EK Ursula von der Leyenová. „S tím, jak Rusko stupňuje své útoky, zvyšujeme naše úsilí, abychom Ukrajině pomohli chránit její obyvatele a bránit její vzdušný prostor,“ dodala.
Ukrajina chce mír, ale nenechá Rusku jím požadované území, řekl při oslavách nezávislosti prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň zdůraznil, že spoléhá na podporu od spojenců včetně USA. Doufá, že se Spojené státy „zbaví všech protimluvů a obav“ v přístupu k Rusku a postaví se na stranu jeho země.
„Ukrajina jednoznačně chce mír, ale není připravena se jednoduše vzdát,“ řekl Zelenskyj v projevu zveřejněném na jeho telegramovém kanálu.
„Kdo začal střílet?“, reaguje Burnham na Moskvu
„Rusko by nemělo pochybovat o našem odhodlání. Neustoupíme, dokud nebude nastolen spravedlivý a trvalý mír,“ uvedl Burnham ještě před cestou podle prohlášení Downing Street. Pro něho se jedná o první zahraniční cestu od červencového nástupu do čela britské vlády. Zdůraznil, že bezpečnost Ukrajiny je důležitá i pro bezpečnost Velké Británie.
Britská vláda podle tiskové zprávy Downing Street povolí francouzsko-britsko-italské společnosti MBDA sdílení utajovaných informací, které by Kyjevu umožnily vyrábět střely s plochou dráhou letu SCALP na Ukrajině. Poskytnutí informací o britských prvcích střel s plochou dráhou letu umožní Ukrajině a Francii zahájit výrobu na Ukrajině.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že Londýn tímto rozhodnutím „přilévá olej do ohně“. „Británie je zapojena do této války na straně kyjevského režimu,“ uvedl podle Reuters mluvčí. Doplnil, že Rusko systematicky shromažďuje informace o místech, kde se vyrábí rakety, která poté likviduje.
„Kdo začal střílet? To je ta správná otázka, ne?“ řekl v reakci na vyjádření Kremlu Burnham. Zdůraznil také, že Ukrajina brání celou Evropu a že si zaslouží obdiv a podporu evropských zemí. Jménem Velké Británie rovněž poblahopřál Ukrajině k výročí nezávislosti.
„Budeme nadále poskytovat tolik podpory, kolik bude potřeba, tak dlouho, jak bude potřeba,“ prohlásil v Kyjevě předseda Evropské rady Costa s tím, že Rusko nesmí zvítězit.
Zelenskyj žádá koalici ochotných o protivzdušnou obranu
V Kyjevě také zasedala takzvaná koalice ochotných. Do ukrajinské metropole přicestovali lucemburský premiér Luc Frieden, estonský prezident Alar Karis či moldavská hlava státu Maia Sanduová. Další představitelé, mimo jiné český premiér Andrej Babiš (ANO), se mají schůzky zúčastnit na dálku. Jednání v Kyjevě předsedali Burnham, francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz.
Zahraniční představitele na nádraží v Kyjevě přivítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha, který na sociálních sítích napsal, že Ukrajina jasně ví, kdo jsou její skuteční přátelé. „Jsme hluboce vděční všem našim partnerům, kteří stáli při Ukrajině, posílili naši schopnost se bránit a pomohli nám uchovat si svobodu, za jejíž znovuzískání jsme tak tvrdě bojovali.“
Zelenskyj pak na zasedání koalice ochotných v Kyjevě vyzval spojence, aby Ukrajině před zimou dodali střely protivzdušné obrany. Rusko v posledních měsících zintenzivňuje své raketové a dronové útoky na ukrajinské civilisty a infrastrukturu. Útoky mají desítky obětí a stovky zraněných a působí škody mimo jiné na energetické infrastruktuře, kterou se před blížící se zimou nedaří včas opravit. Kyjev opakovaně upozorňuje své západní spojence, že nemá dostatek střel, kterými by se napadená země mohla vzdušným útokům bránit.
Zelenskyj spojence také požádal, aby Ukrajině pomohli pokrýt finanční mezeru ve výši 27 miliard eur (asi 650 miliard korun) potřebných ještě letos pro obranu země. V této souvislosti zmínil ruská aktiva zmrazená v evropských zemích. Očekává se, že Rusko obnoví údery na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, stejně jako v předchozích zimních obdobích.
Burnham vyzval spojence, aby udělali vše, co mohou, pro ochranu Ukrajiny před ruskými vzdušnými útoky, včetně využití vlastních zásob systémů protivzdušné obrany. Francouzský prezident Macron uvedl, že poslední týdny zřetelně ukázaly potřebu navýšit dodávky střel protivzdušné obrany pro Ukrajinu. Francie podle Macrona dodávky střel navýší.
Předseda Evropské rady Costa uvedl, že Evropská unie urychlí poskytnutí půjčky Ukrajině ve výši 90 miliard eur, aby tak podpořila její energetickou infrastrukturu a protivzdušnou obranu.
Koalice ochotných vzniklá z britsko-francouzské iniciativy, která měla původně spojit země připravené nasadit mírové síly na Ukrajině v případě příměří, se stala fórem pro podporu Ukrajinců uprostřed nejistoty ohledně amerických závazků za prezidenta Donalda Trumpa, poznamenala agentura AFP.
Ukrajinské ozbrojené síly již používají střely dodané Velkou Británií a Francií, které mají dolet více než 250 kilometrů. Ve Velké Británii se tato střela nazývá Storm Shadow a ve Francii SCALP. Tyto střely umožňují Ukrajině uskutečňovat přesné útoky i daleko za frontovou linií.
Vše se děje na pozadí pozastaveného diplomatického úsilí o ukončení nejhoršího konfliktu v Evropě od druhé světové války. Rusko požaduje rozsáhlé územní a politické ústupky, které Ukrajina odmítá s tím, že taková kapitulace by pouze připravila Moskvě cestu k novému útoku.
