Čtvrtý rok plnohodnotné ruské války proti Ukrajině výrazně poznamenal návrat Donalda Trumpa do Bílého domu. USA snížily pomoc Kyjevu téměř na nulu a tlačí na uzavření dohody, která by válku co nejdříve zastavila, přičemž mnohdy viní napadenou zemi, že dosažení míru brzdí. Zatímco Ukrajina však ukázala vůli se dohodnout i za cenu bolestných ústupků, Rusko všechny dosavadní návrhy odmítlo a trvá na svých maximalistických požadavcích, které by vedly ke zničení nezávislé Ukrajiny a jejímu podrobení Moskvou.
Trump ještě před svým znovuzvolením prohlašoval, že rusko-ukrajinskou válku ukončí do 24 hodin, jeho zvláštní vyslanec Keith Kellogg později lhůtu prodloužil na sto dní od Trumpova nástupu do úřadu.
Ani po více než roce ale válka nejen, že neskončila, ale jednání se jejímu konci ani neblíží a Rusko nadále – a stále intenzivněji – terorizuje svými útoky ukrajinské civilisty. Moskva nepřistoupila na žádný návrh k zastavení bojů a podle Kyjeva porušila i občasná krátkodobá příměří, z nichž některá sama vyhlásila.
Následující přehled nabízí výčet návrhů, plánů či dalších pokusů o zastavení války či o posun v jednáních, které Rusko od Trumpova nástupu odmítlo, ignorovalo či jinak sabotovalo. Vysvětluje také některé manipulativní narativy, ke kterým se Rusko uchyluje.
Březen: Rusko nepřijalo třicetidenní plné příměří
Spojené státy navrhly 11. března okamžité třicetidenní plné příměří a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že jeho země návrh přijímá.
Zatímco Ukrajina souhlasila bez jakýchkoliv podmínek, ruský diktátor Vladimir Putin návrh nepřijal. Tvrdil, že Moskva myšlenku na příměří podporuje, ale že je třeba dosáhnout „trvalého míru“ a vyřešit „základní příčiny krize“.
Touto formulí, za kterou se skrývají požadavky na kapitulaci Ukrajiny a její podřízení Moskvě, reaguje Rusko na většinu pokusů o zastavení bojů.
Březen: Rusko porušilo energetické příměří a nepřijalo příměří na moři
Po telefonátu s Putinem Trump 18. března oznámil, že šéf Kremlu přistoupil na zastavení útoků na energetická zařízení na třicet dní. USA pak s Kyjevem a Moskvou uzavřely dvě samostatné dohody, ve kterých obě země s přerušením úderů na energetická zařízení souhlasily.
Rusko ale toto omezené příměří porušilo a v reakci na dohodu o neútočení na energetická zařízení zintenzivnilo údery na obytné domy a další civilní cíle na Ukrajině, informoval Kyjev.
Spojené státy v březnu dále uvedly, že kromě přerušení útoků na energetiku souhlasily Ukrajina i Rusko s příměřím v Černém moři, kde má Ukrajina nad Ruskem převahu. Zatímco Kyjev prohlásil, že příměří platí okamžitě, Moskva ho podmínila zrušením části západních sankcí, a k jeho zavedení nedošlo.
Duben: Trump mluví o dohodě, Rusko masivně útočí na Kyjev
V polovině měsíce přišel Washington s dalším plánem na ukončení války, který Trump označil za svou „konečnou nabídku“. Podle médií zahrnoval mimo jiné uznání ruské okupace části Ukrajiny, což bylo pro Kyjev nepřijatelné.
Později, 23. dubna, Trump bez dalších podrobností uvedl, že USA mají dohodu s Ruskem o ukončení války a že zbývá dohodnout se s ukrajinským prezidentem Zelenským. Moskva pak v noci na 24. dubna podnikla jeden z největších útoků na Kyjev.
Putin také v dubnu jednostranně vyhlásil velikonoční příměří, které ale Moskva podle Kyjeva opakovaně porušovala. Nepřistoupila ani na ukrajinský návrh na prodloužení klidu zbraní.
Květen: Rusko ignoruje návrh na příměří a požaduje nemožné
Rusko nejprve začátkem května jednostranně vyhlásilo třídenní klid zbraní, který ale podle Ukrajiny opět opakovaně porušilo. Zelenskyj pak navrhl třicetidenní bezpodmínečné příměří, na což Putin nereagoval, a místo toho navrhl přímé rozhovory s Ukrajinou v Istanbulu.
Kyjev na ně přistoupil, ale Moskva na nich 16. května vznesla nároky jdoucí daleko nad rámec dubnového amerického plánu. Mimo jiné požadovala, aby se ukrajinské síly stáhly z rozsáhlých vlastních území, která ovládají, což je pro Kyjev nepřijatelné.
Trump pak 19. května po telefonátu s Putinem prohlásil, že Ukrajina a Rusko okamžitě zahájí jednání, která povedou k příměří a ke konci války. Moskva ale pokračovala v útocích na ukrajinské civilisty a 26. května provedla do té doby vůbec největší dronový útok na sousední zemi.
Během druhého kola istanbulských jednání na začátku června Rusko dál trvalo na svých maximalistických požadavcích a znovu odmítlo ukrajinský návrh na bezpodmínečné příměří.
Léto: Rusko odmítá příměří i jednání se Zelenským
Na červencovém kole istanbulských jednání pak Ukrajina opět bez výsledku zopakovala nabídku na okamžité, plné a bezpodmínečné příměří, zatímco Rusko navrhlo jen sérii krátkých přerušení palby.
Už poněkolikáté také vyzvala ke schůzce Zelenského s Putinem, což šéf Kreml v srpnu odmítl s tím, že pro takové setkání zatím nejsou vhodné podmínky. Podrobnosti neuvedl, ale podle expertů se „vhodnými podmínkami“ rozumí přijetí ruských požadavků na ukončení války, tedy kapitulace Ukrajiny.
Srpnový summit Trumpa s Putinem na Aljašce žádný oficiální výsledek nepřinesl. Podle webu Axios ale americký prezident přijal postoj ruského diktátora, že komplexní dohoda o ukončení války (kterou Kreml spojuje s kapitulací Ukrajiny – pozn. red.) je lepší než příměří (které prosazovala Ukrajina jako první krok k ukončení války – pozn. red.).
Trump po summitu začal hovořit o tom, že by Ukrajina mohla dostat bezpečnostní záruky, a americká strana tvrdila, že s jejich poskytnutím Kyjevu souhlasil na Aljašce i Putin. Vývoj dalších měsíců ale ukázal opak.
Říjen: Rusko odmítá zmrazení války na současné frontové linii
Trump se v říjnu sešel se Zelenským, na kterého podle listu The Financial Times tlačil, aby přijal Putinovy podmínky (rovnající se kapitulaci Ukrajiny – pozn. red.). Sám přitom po schůzce se Zelenským navrhl, že by Rusko a Ukrajina měly uzavřít mír na současné linii bojů, což ale nároky Kremlu nesplňuje.
Zelenskyj označil případné zmrazení konfliktu za dobrý kompromis, zatímco ruská strana se dál držela svých maximalistických požadavků, kvůli čemuž americký prezident podle Financial Times zrušil plánovaný summit s Putinem v Budapešti.
Listopad: Rusko nepřijalo 28bodový plán
Spojené státy představily 28bodový plán na ukončení války, který byl výrazně nakloněn Rusku a který mnozí analytici a média označili za kapitulaci Ukrajiny. Krym a celá Doněcká a Luhanská oblast měly být de facto uznány za ruské, ukrajinská armáda měla být výrazně zredukována, Rusko mělo dostat amnestii a NATO by se nesmělo rozšiřovat, psalo se mimo jiné v dokumentu.
Navzdory tomu dala Moskva najevo, že jí ani tato verze nestačí. Mluvčí Kremlu v reakci prohlásil, že Moskva dál podmiňuje mír odstraněním „základních příčin konfliktu,“ mezi něž Rusko počítá kromě jiného i současnou ukrajinskou vládu, kterou požaduje nahradit loutkovým proruským vedením.
Prosinec: Rusko odmítá upravenou verzi plánu
Po jednáních USA, Ukrajiny a evropských zemí doznal listopadový dokument blíže neupřesněných úprav. Podle médií byl zredukován na devatenáct bodů a stranou byly prozatím ponechány citlivé otázky.
Rusko na začátku prosince novou verzi odmítlo, když Putin označil některé části plánu za „neakceptovatelné“.
Návrh byl během prosince dále modifikován, v jeho průběhu se objevila oznámení o několika verzích plánu. Na konci měsíce uvedl Zelenskyj, že aktuální podoba počítá s patnáctiletými bezpečnostními zárukami pro Ukrajinu, přičemž Kyjev by je rád získal až na padesát let.
Zima: Rusko odmítá bezpečnostní záruky pro Ukrajinu
Rusko dalo během měsíce nicméně opakovaně najevo, že se jeho postoj nezměnil. Konkrétně ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov otevřeně odmítl bezpečnostní záruky pro Kyjev a opět vyjádřil nesouhlas se zmrazením konfliktu na současné frontové linii.
Kromě toho, že zopakoval ruské maximalistické požadavky, také připomněl, že ruské zájmy sahají za hranice Ukrajiny a že Moskva stále chce svou sféru vlivu, do které by spadalo i Česko.
Jednání pokračovala v různých formátech i v lednu a v únoru, posun v nich ale nenastal. Trump v souvislosti s tím vyvíjí nátlak na Kyjev. Tvrdí, že Ukrajina mírové snahy brzdí, zatímco Rusko je k dohodě připraveno.
O nepřiměřeném tlaku ze strany Trumpa už otevřeně hovoří i Zelenskyj, který označil za nespravedlivé, že šéf Bílého domu při vyjednávání podmínek mírového plánu veřejně opakovaně vyzývá k ústupkům Kyjev, a nikoliv Moskvu.
Ruské tvrzení o „formuli z Anchorage“
Kromě tvrzení o nutnosti odstranit údajné „základní příčiny války“ zaznívají během jednání z ruské strany často také dva manipulativní narativy, kterými se Moskva snaží dosáhnout svých cílů.
Prvním z nich je ten o „formuli z Anchorage,“ který odkazuje k srpnovému summitu Putina s Trumpem v Anchorage na Aljašce. Rusko tvrdí, že jakékoliv mírové uspořádání musí být založeno na „formuli z Anchorage,“ čímž podsouvá, že na summitu došlo k jakési dohodě. Ze summitu přitom žádný oficiální výstup neexistuje.
Podle analytiků z Institutu pro studium války (ISW) se jen Moskva snaží využít nejasností ohledně výsledku summitu ve svůj vlastní prospěch a prosazováním údajné „dohody“ zamlžuje vlastní úsilí o maření mírového procesu.
„Doslova si konstruují realitu za pochodu, ve stylu Orwella,“ komentoval ruské počínání ukrajinský válečný reportér Ilja Ponomarenko.
Podle agentury Reuters, která se odvolává na zdroj blízký Kremlu, se pod „formulí z Anchorage“ skrývá mimo jiné požadavek, aby Ukrajina odevzdala Moskvě celý Donbas včetně těch částí, které dosud Rusko nedokázalo dobýt.
Ruské tvrzení o „odmítnuté dohodě z Istanbulu“
Moskva se stále častěji vrací také k neúspěšným mírovým jednáním, která se uskutečnila v Istanbulu na jaře 2022, tedy krátce po zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu.
Podle oblíbeného tvrzení ruské propagandy byly tehdy Ukrajina a Rusko blízko míru, ale západní politici v čele s tehdejším britským premiérem Borisem Johnsonem donutili Zelenského, aby Ruskem navrženou dohodu odmítl a pokračoval v boji.
Moskva označuje svou tehdejší nabídku za „rozumný“ základ pro mírovou dohodu a jejím tehdejším ztroskotáním ospravedlňuje své současné odmítání bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Místo toho tvrdí, že podporuje bezpečnostní záruky pro Kyjev právě v té podobě, kterou předpokládala nerealizovaná dohoda z Istanbulu.
Podmínky nabízené Kremlem na jaře 2022 by ale ve skutečnosti nechaly Ukrajinu bezbrannou vůči další ruské agresi. Rusko by podle nich bylo „neutrálním“ garantem záruk pro Kyjev a společně s Čínou by mělo právo veta ohledně reakce na budoucí agresi proti Ukrajině. Kyjev se měl zavázat k neutralitě, výraznému omezení své armády a k tomu, že nikdy nepřijme vojenskou pomoc od svých spojenců.
„Jinými slovy, údajný mírový návrh Vladimira Putina byl ve skutečnosti výzvou k bezpodmínečné kapitulaci a plánem na zničení ukrajinského státu,“ shrnul to ve své analýze think-tank Atlantic Council.
Simulace jednání
Právě na zničení Ukrajiny Rusko dál trvá. Zatímco Kyjev dal najevo ochotu k bolestným ústupkům – například ve formě výše zmíněného zmrazení konfliktu na současné frontové linii či případného vzdání se členství v NATO – Rusko neustoupilo ani o píď.
Rusko tak podle analytiků či komentátorů ve skutečnosti nevyjednává, ale rozhovory jen simuluje, protože věří, že svou neústupností podkope západní podporu Ukrajině a donutí Kyjev ke kapitulaci. Další upozorňují, že se Rusko nezastaví, dokud nebude zastaveno.
