Ukrajina navrhla Rusku schůzku Zelenského s Putinem do konce srpna

Ukrajina na středečním jednání v Istanbulu navrhla ruské delegaci uspořádat schůzku lídrů obou bojujících zemí Volodymyra Zelenského a Vladimira Putina do konce srpna, uvedl podle agentury Reuters vedoucí ukrajinské delegace Rustem Umerov. Prohlásil také, že Ukrajina je připravena k okamžitému příměří. Šéf ruských vyjednavačů Vladimir Medinskij řekl, že Moskva navrhla Kyjevu, aby zvážil návrh na vyhlášení několika krátkých příměří. Podle něj se také strany dohodly, že si vymění nejméně 1200 zajatců.

Ruská strana podle ruských agentur označila za hlavní výsledek přímých rozhovorů další dohodu o výměně válečných zajatců, jakož i civilistů. Třetí kolo jednání ve středu večer podle médií netrvalo ani hodinu. Medinskij uvedl, že se obě strany dohodly na výměně nejméně dvanácti set zajatců z každé strany.

Medinskij podle agentury Reuters řekl, že potenciální setkání Putina se Zelenským by nemělo být prostředkem pro diskuzi mezi nimi a mělo by se soustředit výhradně na „podepisovaní dokumentů“. Před setkáním je podle něj zásadní nejdříve vypracovat podmínky dohody. Medinskij podle státní agentury TASS také konstatoval, že nynější ruská a ukrajinská stanoviska ohledně ukončení plnohodnotné války, kterou začalo Rusko napadením Ukrajiny v únoru 2022, jsou značně vzdálená.

Medinskij a jeho delegace podle Reuters zároveň Ukrajině navrhli zřídit tři pracovní skupiny, které by pracovaly on-line. Tvrdí, že Rusko již Ukrajině vrátilo „některé“ děti. Podle Reuters ruský vyjednavač také sdělil, že země se dohodly na pokračování v jednání.

Ukrajina uvádí, že Moskva bez souhlasu rodičů nebo jiných zákonných zástupců do Ruska nebo na Ruskem okupované území odvezla tisíce ukrajinských dětí. Podle Kyjeva to splňuje definici OSN o genocidě. Mezinárodní trestní soud předloni v souvislosti s tímto postupem ruských úřadů vydal zatykač na Putina a na zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Mariju Lvovovou-Bělovovou.

Ukrajina navrhla připojit k jednání o míru také Turecko a USA

Hostitel středeční schůzky, turecký ministr zahraničí Hakan Fidan, označil ve svém úvodním vystoupení za konečný cíl diskusí dojednání příměří, které by otevřelo cestu k míru. Turecko je podle něj ochotno jako prostředník napomoci, „aby krveprolévání skončilo co nejdříve“.

Podle ruských agentur spolu nejprve jednali šéfové ruské a ukrajinské delegace Medinskij a Umerov mezi čtyřma očima, zatímco podle ukrajinských médií se začátku rozhovorů zúčastnil i šéf turecké diplomacie Fidan. Asi s hodinovým zpožděním pak začala vlastní jednání za účasti celých delegací.

Prezident Zelenskyj na síti X sdělil, že v rámci všech fází nedávných istanbulských dohod se podařilo přivést zpět více než tisíc lidí. „Pro tisíc rodin to znamená radost z opětovného setkání s jejich blízkými. Jsem vděčný všem, kteří se na tomto úsilí podíleli,“ poděkoval a dodal, že vojáci, kteří se vrací, bránili Ukrajinu na různých frontách. Mnozí z nich byli podle Zelenského v zajetí přes tři roky, přičemž avizoval, že každý z nich dostane potřebnou podporu a lékařskou pomoc.

Zajatce si obě strany vyměnily i ve středu, oznámili Zelenskyj a Medinskij, podle kterého si obě strany vyměnily po 250 válečných vězních.

3 minuty
Zpravodajka Darja Stomatová k jednání ruské a ukrajinské delegace v Istanbulu
Zdroj: ČT24

Podle zpravodajky ČT na Ukrajině Darji Stomatové ukrajinská delegace Rusům navrhla, že by se mohla uskutečnit jednání čtyř stran – a tedy, že by byli účastníky jednání nejen prezident Zelenskyj a vládce Kremlu Putin, ale také turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a prezident USA Donald Trump.

„Zatím tedy netušíme, jak k návrhu ruská strana přistoupí. Také Ukrajinci zmiňují, a konkrétně tedy Rustem Umerov, který je v čele delegace, že navrhli, že by mohlo dojít k okamžitému příměří, zastavení palby,“ řekla Stomatová s tím, že ani v tomto ohledu není ruská reakce známá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 18 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 19 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...