Ukrajina navrhla Rusku schůzku Zelenského s Putinem do konce srpna

Ukrajina na středečním jednání v Istanbulu navrhla ruské delegaci uspořádat schůzku lídrů obou bojujících zemí Volodymyra Zelenského a Vladimira Putina do konce srpna, uvedl podle agentury Reuters vedoucí ukrajinské delegace Rustem Umerov. Prohlásil také, že Ukrajina je připravena k okamžitému příměří. Šéf ruských vyjednavačů Vladimir Medinskij řekl, že Moskva navrhla Kyjevu, aby zvážil návrh na vyhlášení několika krátkých příměří. Podle něj se také strany dohodly, že si vymění nejméně 1200 zajatců.

Ruská strana podle ruských agentur označila za hlavní výsledek přímých rozhovorů další dohodu o výměně válečných zajatců, jakož i civilistů. Třetí kolo jednání ve středu večer podle médií netrvalo ani hodinu. Medinskij uvedl, že se obě strany dohodly na výměně nejméně dvanácti set zajatců z každé strany.

Medinskij podle agentury Reuters řekl, že potenciální setkání Putina se Zelenským by nemělo být prostředkem pro diskuzi mezi nimi a mělo by se soustředit výhradně na „podepisovaní dokumentů“. Před setkáním je podle něj zásadní nejdříve vypracovat podmínky dohody. Medinskij podle státní agentury TASS také konstatoval, že nynější ruská a ukrajinská stanoviska ohledně ukončení plnohodnotné války, kterou začalo Rusko napadením Ukrajiny v únoru 2022, jsou značně vzdálená.

Medinskij a jeho delegace podle Reuters zároveň Ukrajině navrhli zřídit tři pracovní skupiny, které by pracovaly on-line. Tvrdí, že Rusko již Ukrajině vrátilo „některé“ děti. Podle Reuters ruský vyjednavač také sdělil, že země se dohodly na pokračování v jednání.

Ukrajina uvádí, že Moskva bez souhlasu rodičů nebo jiných zákonných zástupců do Ruska nebo na Ruskem okupované území odvezla tisíce ukrajinských dětí. Podle Kyjeva to splňuje definici OSN o genocidě. Mezinárodní trestní soud předloni v souvislosti s tímto postupem ruských úřadů vydal zatykač na Putina a na zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Mariju Lvovovou-Bělovovou.

Ukrajina navrhla připojit k jednání o míru také Turecko a USA

Hostitel středeční schůzky, turecký ministr zahraničí Hakan Fidan, označil ve svém úvodním vystoupení za konečný cíl diskusí dojednání příměří, které by otevřelo cestu k míru. Turecko je podle něj ochotno jako prostředník napomoci, „aby krveprolévání skončilo co nejdříve“.

Podle ruských agentur spolu nejprve jednali šéfové ruské a ukrajinské delegace Medinskij a Umerov mezi čtyřma očima, zatímco podle ukrajinských médií se začátku rozhovorů zúčastnil i šéf turecké diplomacie Fidan. Asi s hodinovým zpožděním pak začala vlastní jednání za účasti celých delegací.

Prezident Zelenskyj na síti X sdělil, že v rámci všech fází nedávných istanbulských dohod se podařilo přivést zpět více než tisíc lidí. „Pro tisíc rodin to znamená radost z opětovného setkání s jejich blízkými. Jsem vděčný všem, kteří se na tomto úsilí podíleli,“ poděkoval a dodal, že vojáci, kteří se vrací, bránili Ukrajinu na různých frontách. Mnozí z nich byli podle Zelenského v zajetí přes tři roky, přičemž avizoval, že každý z nich dostane potřebnou podporu a lékařskou pomoc.

Zajatce si obě strany vyměnily i ve středu, oznámili Zelenskyj a Medinskij, podle kterého si obě strany vyměnily po 250 válečných vězních.

Nahrávám video

Podle zpravodajky ČT na Ukrajině Darji Stomatové ukrajinská delegace Rusům navrhla, že by se mohla uskutečnit jednání čtyř stran – a tedy, že by byli účastníky jednání nejen prezident Zelenskyj a vládce Kremlu Putin, ale také turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a prezident USA Donald Trump.

„Zatím tedy netušíme, jak k návrhu ruská strana přistoupí. Také Ukrajinci zmiňují, a konkrétně tedy Rustem Umerov, který je v čele delegace, že navrhli, že by mohlo dojít k okamžitému příměří, zastavení palby,“ řekla Stomatová s tím, že ani v tomto ohledu není ruská reakce známá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 1 hhodinou

Výbuch bomby v Monaku zranil ukrajinského oligarchu

V domě v centru Monaka vybuchla v pondělí večer podomácku vyrobená bomba, která kriticky zranila dva lidi včetně ukrajinského oligarchy Vadyma Jermolajeva. Informovala o tom francouzská média, podle nichž lehčí zranění utrpělo také jedno dítě. Policie ve středomořském knížectví i ve Francii po útočníkovi pátrá. Podle posledních informací monackého ministra Christophea Mirmanda se však zdá, že již opustil území obou zemí. Francouzská i ukrajinská média se shodují, že za útokem pravděpodobně stojí organizovaný zločin. Policie případ nevyšetřuje jako terorismus.
11:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Česko neplní většinu protikorupčních doporučení, tvrdí skupina Rady Evropy

Česko zvládlo uspokojivě splnit pouze jedno navržené doporučení týkající se prevence korupce u představitelů ve vrcholných výkonných funkcích a orgánů činných v trestním řízení. Další doporučení plní částečně a některá vůbec, uvedla ve shrnutí hodnocení Česka protikorupční skupina Rady Evropy (GRECO). Ve výroční zprávě za rok 2025 hovoří také o klíčové roli nejvyšších představitelů vlád v prosazování nulové tolerance vůči korupci.
před 1 hhodinou

V Německu zadrželi Rumuna, který chtěl rozpoutat ve vlasti „válku teroru“

Německé úřady zadržely Rumuna, který se podle nich pokusil založit krajně pravicovou teroristickou organizaci. Jeho cílem bylo vyvolat v Rumunsku válku teroru a vytvořit na jeho území nový nacistický stát. Informovalo o tom generální státní zastupitelství v Karlsruhe. Podle něj vyzýval mladý muž mimo jiné k útokům na migranty a komunitu LGBT+.
před 3 hhodinami

Ukrajina udeřila na Moskevskou oblast, sérii útoků podniklo i Rusko

Ruské úřady tvrdí, že po útocích dronů v Bělgorodské a Tverské oblasti a Jegorjevsku u Moskvy zemřeli nejméně tři lidé. Bezpilotní letouny připisuje Rusko Ukrajině, podíl Ukrajiny na útocích posléze potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Invazní jednotky pak pokračovaly v úderech proti Ukrajině, v Dnipru na jihovýchodě země stoupl počet obětí pondělního ruského útoku z šesti na sedm. Ruské útoky na Charkov a okolí si během uplynulého dne vyžádaly čtyři životy a 24 raněných.
07:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 3 hhodinami

Jihoafričané protestují proti migraci. Panují obavy z násilí

V jihoafrickém Johannesburgu, Kapském městě či Durbanu se v úterý konají protestní pochody odpůrců imigrace, kvůli nimž zůstaly v některých částech měst zavřené obchody a nejezdí autobusy. Situaci vyhrotila neoficiální výzva, která vyzývala cizince bez dokladů, aby do 30. června odešli ze země. Vláda existenci takového opatření odmítla, organizátoři protestů však na tomto ultimátu pro nelegální migranty trvají. Atmosféru vyostřují obavy z násilností, které podobné protesty v minulosti provázely, i zvýšená bezpečnostní opatření. Řada cizinců se raději rozhodla zemi opustit.
před 4 hhodinami

V Německu přibývá extremistů, uvádí tajná služba. Varuje před Ruskem

V Německu roste počet extremistů, především těch pravicových. Příznivci krajní pravice jsou přitom stále mladší. Vyplývá to ze zveřejněné zprávy Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), který má v Německu pravomoci vnitřní tajné služby. Nárůst počtu pravicových extremistů přitom podle zprávy souvisí hlavně s parlamentní stranou Alternativa pro Německo (AfD). Největším ohrožením pro zemi ze zahraničí je pak podle tajné služby nadále Rusko.
před 4 hhodinami

Evropský pohled