Ukrajina navrhla Rusku schůzku Zelenského s Putinem do konce srpna

Ukrajina na středečním jednání v Istanbulu navrhla ruské delegaci uspořádat schůzku lídrů obou bojujících zemí Volodymyra Zelenského a Vladimira Putina do konce srpna, uvedl podle agentury Reuters vedoucí ukrajinské delegace Rustem Umerov. Prohlásil také, že Ukrajina je připravena k okamžitému příměří. Šéf ruských vyjednavačů Vladimir Medinskij řekl, že Moskva navrhla Kyjevu, aby zvážil návrh na vyhlášení několika krátkých příměří. Podle něj se také strany dohodly, že si vymění nejméně 1200 zajatců.

Ruská strana podle ruských agentur označila za hlavní výsledek přímých rozhovorů další dohodu o výměně válečných zajatců, jakož i civilistů. Třetí kolo jednání ve středu večer podle médií netrvalo ani hodinu. Medinskij uvedl, že se obě strany dohodly na výměně nejméně dvanácti set zajatců z každé strany.

Medinskij podle agentury Reuters řekl, že potenciální setkání Putina se Zelenským by nemělo být prostředkem pro diskuzi mezi nimi a mělo by se soustředit výhradně na „podepisovaní dokumentů“. Před setkáním je podle něj zásadní nejdříve vypracovat podmínky dohody. Medinskij podle státní agentury TASS také konstatoval, že nynější ruská a ukrajinská stanoviska ohledně ukončení plnohodnotné války, kterou začalo Rusko napadením Ukrajiny v únoru 2022, jsou značně vzdálená.

Medinskij a jeho delegace podle Reuters zároveň Ukrajině navrhli zřídit tři pracovní skupiny, které by pracovaly on-line. Tvrdí, že Rusko již Ukrajině vrátilo „některé“ děti. Podle Reuters ruský vyjednavač také sdělil, že země se dohodly na pokračování v jednání.

Ukrajina uvádí, že Moskva bez souhlasu rodičů nebo jiných zákonných zástupců do Ruska nebo na Ruskem okupované území odvezla tisíce ukrajinských dětí. Podle Kyjeva to splňuje definici OSN o genocidě. Mezinárodní trestní soud předloni v souvislosti s tímto postupem ruských úřadů vydal zatykač na Putina a na zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Mariju Lvovovou-Bělovovou.

Ukrajina navrhla připojit k jednání o míru také Turecko a USA

Hostitel středeční schůzky, turecký ministr zahraničí Hakan Fidan, označil ve svém úvodním vystoupení za konečný cíl diskusí dojednání příměří, které by otevřelo cestu k míru. Turecko je podle něj ochotno jako prostředník napomoci, „aby krveprolévání skončilo co nejdříve“.

Podle ruských agentur spolu nejprve jednali šéfové ruské a ukrajinské delegace Medinskij a Umerov mezi čtyřma očima, zatímco podle ukrajinských médií se začátku rozhovorů zúčastnil i šéf turecké diplomacie Fidan. Asi s hodinovým zpožděním pak začala vlastní jednání za účasti celých delegací.

Prezident Zelenskyj na síti X sdělil, že v rámci všech fází nedávných istanbulských dohod se podařilo přivést zpět více než tisíc lidí. „Pro tisíc rodin to znamená radost z opětovného setkání s jejich blízkými. Jsem vděčný všem, kteří se na tomto úsilí podíleli,“ poděkoval a dodal, že vojáci, kteří se vrací, bránili Ukrajinu na různých frontách. Mnozí z nich byli podle Zelenského v zajetí přes tři roky, přičemž avizoval, že každý z nich dostane potřebnou podporu a lékařskou pomoc.

Zajatce si obě strany vyměnily i ve středu, oznámili Zelenskyj a Medinskij, podle kterého si obě strany vyměnily po 250 válečných vězních.

Nahrávám video
Zpravodajka Darja Stomatová k jednání ruské a ukrajinské delegace v Istanbulu
Zdroj: ČT24

Podle zpravodajky ČT na Ukrajině Darji Stomatové ukrajinská delegace Rusům navrhla, že by se mohla uskutečnit jednání čtyř stran – a tedy, že by byli účastníky jednání nejen prezident Zelenskyj a vládce Kremlu Putin, ale také turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a prezident USA Donald Trump.

„Zatím tedy netušíme, jak k návrhu ruská strana přistoupí. Také Ukrajinci zmiňují, a konkrétně tedy Rustem Umerov, který je v čele delegace, že navrhli, že by mohlo dojít k okamžitému příměří, zastavení palby,“ řekla Stomatová s tím, že ani v tomto ohledu není ruská reakce známá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Část amerických senátorů zvažuje kvůli sporu neúčast na mnichovské konferenci

Někteří američtí republikánští senátoři uvažují, že letos nepojedou na bezpečnostní konferenci v Mnichově, která začíná příští týden. Mohou za to spory o financování ministerstva pro vnitřní bezpečnost, napsal server Politico. Podle něj mezi senátory, kteří zvažují, že se do Evropy nevydají, je i vlivný republikán Lindsey Graham.
před 3 hhodinami

Trump uvedl, že chce nahradit Nový START novou dohodou

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer SEČ uvedl, že Rusko a Spojené státy by měly dojednat zcela novou dohodu o omezení jaderných arzenálů, spíše než prodloužit končící smlouvu Nový START. Server Axios s odkazem na tři nejmenované zdroje o několik hodin dříve napsal, že Spojené státy a Rusko se blíží dohodě o tom, že budou nadále dodržovat omezení obsažená ve smlouvě Nový START. To však podle agentur Bílý dům popřel.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Írán zadržel dva tankery a připravil raketu dlouhého doletu

Íránské revoluční gardy zajaly v Perském zálivu dvě lodě, které měly převážet víc než jeden milion litrů pašovaného paliva. Íránská státní televize neupřesnila, jaké zemi tankery patří, ani pod jakou plují vlajkou, napsala agentura AP. Írán také den před jednáním s USA umístil jednu z nejpokročilejších balistických raket na základnu revolučních gard.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ruským raketám a dronům čelily Kyjev či železnice v Sumské oblasti

Rusko v noci na čtvrtek zaútočilo na Ukrajinu dvěma balistickými raketami a 183 drony, informovalo ukrajinské letectvo. Kyjevský primátor Vitalij Klyčko řekl, že v hlavním městě ruské drony zranily nejméně dva lidi. Další dva raněné hlásí úřady po leteckém útoku ze Záporožské oblasti. Ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba uvedl, že rozsáhlým útokům čelila železniční infrastruktura v Sumské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Projekt LNG terminálu u Hamburku se zpozdí, ČEZ shání jiné kapacity

ČEZ usiluje o prodloužení pronájmu skladu zkapalněného plynu (LNG) v nizozemském Eemshavenu. Stavba projektu v německém Stade, kde má od příštího roku nasmlouvanou kapacitu pro dvě miliardy kubíků, totiž nabírá zpoždění. Několikaměsíční spekulace na německé straně potvrdil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Smluvním partnerem českého ČEZu je soukromá firma Hanseatic Energy Hub, která hovoří o zprovoznění terminálu v roce 2029.
před 7 hhodinami

Přes tisíc výškových domů v Kyjevě bude bez tepla celé měsíce

Více než 1100 výškových obytných budov v Kyjevě zůstane bez tepla ještě přinejmenším dva měsíce kvůli kritickému poškození teplárny po nedávném ruském útoku na ukrajinskou metropoli. Oznámil to kyjevský starosta Vitalij Klyčko. Kvůli ruským útokům je bez dodávek tepla i přibližně sto tisíc rodin v Charkově, uvedl ministr energetiky Denys Šmyhal.
před 8 hhodinami

Šéf fóra v Davosu čelí šetření kvůli stykům s Epsteinem

Organizátoři Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu zahájili interní vyšetřování vazeb mezi jeho generálním ředitelem Børgem Brendem a zesnulým americkým finančníkem a sexuálním delikventem Jeffreym Epsteinem. Podle dostupných informací se Brende s Epsteinem setkal v letech 2018 a 2019 na třech pracovních večeřích.
před 8 hhodinami

Itálie vyšetřuje samozvaného fašistu kvůli střelbě na civilisty v Sarajevu

Vyšetřování milánské prokuratury o takzvaných víkendových odstřelovačích, kteří údajně stříleli na civilisty v Sarajevu během občanské války v devadesátých letech, má prvního podezřelého. Tím je osmdesátiletý muž se sympatiemi ke krajní pravici, píší italská média. Prokuratura se chystá muže vyslechnout a nechala již prohledat jeho bydliště, kde nalezla řadu zbraní.
před 8 hhodinami
Načítání...