Zelenskyj připustil, že Ukrajina by mohla udělat kompromis ohledně NATO

Evropské a americké bezpečnostní záruky pro Ukrajinu by mohly být náhradou za členství země v NATO, připustil podle Reuters ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zdůraznil přitom, že by to byl z ukrajinské strany kompromis a takové záruky by musely být právně závazné. V Berlíně více než pět hodin jednal s kancléřem Friedrichem Merzem a Američany o jejich návrhu na ukončení ruské války, k jehož původní podobě měl Kyjev a jeho evropští spojenci výhrady. Americký vyslanec Steve Witkoff hovořil po jednání o „výrazném pokroku“.

„Od samého začátku byla ukrajinská snaha vstoupit do NATO motivována touhou po skutečných bezpečnostních zárukách. Někteří partneři z USA a Evropy tento směr nepodporovali,“ uvedl Zelenskyj.

Bezpečnostní garance od USA i Japonska

„Dnes tedy dvoustranné bezpečnostní záruky mezi Ukrajinou a USA, garance podobné článku 5 (smlouvy NATO, týkajícího se kolektivní obrany zemí aliance, pozn. red.) od USA, bezpečnostní záruky od evropských partnerů i dalších zemí, například Kanady a Japonska, představují šanci, jak zabránit další ruské invazi,“ dodal. „To už je z naší strany kompromis,“ upozornil ukrajinský prezident s tím, že záruky musí být právně závazné, aby se neopakovala zkušenost s budapešťským memorandem.

Podle agentury AP Zelenskyj v této souvislosti uvedl, že bezpečnostní záruky pro Ukrajinu by měly mít podporu amerického Kongresu, a dodal, že bude informovat o průběhu jednání s americkými vojenskými představiteli ve Stuttgartu.

Zelenskyj na dotazy novinářů reagoval v chatovací skupině před schůzkou v Berlíně s americkými a evropskými partnery. V německé metropoli ukrajinská hlava státu jednala se zmocněncem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem a Trumpovým zetěm Jaredem Kushnerem. Předmětem diskuse byl pravděpodobně americký návrh na ukončení rusko-ukrajinské války, k jehož původní podobě měl Kyjev a jeho evropští spojenci výhrady.

„Dohodli se, že budou pokračovat zítra (v pondělí, pozn. red.),“ řekl podle agentury AFP Lytvyn s tím, že Zelenskyj se k tématu vyjádří v pondělí. Zelenskyj již podle agentury DPA opustil budovu německého kancléřství, kde se nedělní jednání uskutečnilo. Podle agentury zatím není znám formát pondělních rozhovorů.

Witkoff hovoří o pokroku

Předmětem diskuse byl především plán na ukončení rusko-ukrajinské války. „Zástupci vedli podrobné diskuse o 20bodovém mírovém plánu, o ekonomických otázkách a o dalších tématech. Bylo dosaženo výrazného pokroku a znovu se setkají zítra (v pondělí) ráno,“ uvedl Witkoff na X.

„Schůzka začala,“ napsal Zelenskyj na Telegramu v příspěvku, k němuž připojil snímky vítání účastníků před jednáním. Na jedné z fotografií je vidět v jedné řadě Zelenskyj, Merz a ukrajinský vyjednavač Rustem Umerov a proti nim americká delegace.

Prezident před jednáním uvedl, že zatím neobdržel americkou reakci na nejnovější návrhy změn k americkému návrhu plánu příměří a zároveň připustil, že finální podoba bude vyžadovat kompromisy, uvedla agentura Reuters.

Otázka území zůstává nevyřešená

Příměří mezi Ruskem a Ukrajinou podél současných frontových linií by podle Zelenského bylo spravedlivou možností, píše Reuters. Rusko však požaduje, aby Kyjev stáhl své jednotky z částí východoukrajinské Doněcké a Luhanské oblasti, které Ukrajina stále kontroluje.

V odpovědi na otázky novinářů Zelenskyj zopakoval, že tato možnost by byla nespravedlivá, a dodal, že otázka území zůstává nevyřešená a velmi citlivá. Postavení Donbasu, tedy průmyslového regionu na východě Ukrajiny tvořeného Doněckou a Luhanskou oblastí, tak zřejmě zůstává jedním z hlavních sporných bodů při jednání o možnosti ukončení ruské války proti Ukrajině.

Americký prezident Trump naléhá na rychlý konec ruské války a čím dál více ho frustrují prodlevy, píše agentura AP. Hledání možných kompromisů naráží na zásadní překážky, včetně otázky kontroly nad ukrajinským Donbasem, který z většiny okupují ruské invazní síly, a bezpečnostních záruk pro Ukrajinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Brazilský prezident Lula oznámil kampaň proti organizovanému zločinu

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva oznámil novou kampaň proti organizovanému zločinu. V chudinských čtvrtích velkých brazilských měst působí organizované gangy, které se financují například nelegálním prodejem drog. Kampaň chce zločineckým organizacím jejich financování ztížit. Lula ohlásil kampaň několik měsíců před podzimními prezidentskými volbami a krátce po setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
před 10 mminutami

Šéf Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv končí ve funkci, oznámil Trump

Ve funkci šéfa vlivného amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) končí Marty Makary. O jeho rezignaci informoval americký prezident Donald Trump. Agentura AFP podotýká, že Makaryho konci v čele úřadu předcházelo několik týdnů politického chaosu v nejvyšších patrech instituce.
před 4 hhodinami

Mezi USA a Kremlem není shoda, že by Rusko mělo získat celý Donbas, řekl Trump

Mezi Spojenými státy a Kremlem podle amerického prezidenta Donalda Trumpa neexistuje shoda na tom, že by Rusko mělo získat celý ukrajinský Donbas. Trump to v úterý řekl ve Washingtonu před odletem na návštěvu Číny. Moskva si celý Donbas nárokuje, a to včetně oblastí, které se jí dosud nepodařilo dobýt.
před 7 hhodinami

Nizozemští zdravotníci pochybili při ošetření pacienta s hantavirem, jsou v karanténě

V karanténě skončilo dvanáct zaměstnanců nizozemské nemocnice, kteří ošetřovali pacienta nakaženého hantavirem z evakuované výletní lodi MV Hondius. Nemocnice preventivní opatření nařídila kvůli nesprávnému postupu při odběru krve a při likvidaci moči. Loď, ze které úřady na španělském ostrově Tenerife cestující a část posádky evakuovaly, nyní míří do nizozemského Rotterdamu. Příznaky nemoci se objevily i u 25letého Itala – byl na palubě letu nizozemské společnosti KLM, na němž se krátce nacházela i jedna z obětí hantaviru.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoPrvního padlého československého pilota připomíná plaketa u obce Wetteren

Letec Jindřich Beran má od úterý památník u obce Wetteren nedaleko Bruselu. Rodák z Rožné na Ždársku odešel v létě 1939 do Francie a sloužil v tamní armádě. Stal se prvním československým pilotem, který padl na západní frontě – 12. května 1940. Plukovník in memoriam tehdy vzlétl na obranu proti postupující nacistické armádě, která vpadla do Belgie. Nejdříve spočinul na místním hřbitově. V roce 1950 ale rodina nechala jeho ostatky vyzvednout a odvézt do rodiště v Československu. Tam ho pohřbili za přísného dohledu Státní bezpečnosti. Uznání a povýšení se dočkal až po pádu komunismu. Jeho památku nově připomíná plaketa v polích, kde se Beranův stroj zřítil. Za jejím vznikem stojí i místní archivář s manželkou, kteří náhodou narazili na knihu o tomto pilotovi.
před 8 hhodinami

Rusko a Ukrajina po příměří informovaly o obnovení dronových útoků

Rusko se rozhodlo ukončit částečný klid zbraní, který trval několik dní, prohlásil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruská armáda podle něj v noci zaútočila na Ukrajinu více než dvěma sty bezpilotními letouny a na frontě shodila přes osmdesát leteckých bomb. Ukrajinské úřady informují nejméně o devíti zabitých. Moskva naopak podle státní agentury TASS tvrdí, že za poslední den bylo zničeno přes sto ukrajinských dronů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Během pobytu na moři zemřeli v Norsku dva čeští občané, uvedlo ministerstvo

V Norsku zemřeli dva čeští občané, zahynuli během pobytu na moři v oblasti Smöla. Česká ambasáda je v kontaktu s místními úřady i s rodinami zemřelých, informoval v úterý mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Na případ upozornil server Blesk.cz. Norská média v pondělí informovala o nálezu tří mrtvých turistů, kteří v oblasti lovili ryby, jejich národnost neuvedla.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ve Španělsku poprvé operovali tříměsíční dítě s ucpanou ledvinou pomocí robota

Medicínský milník se podařil madridské nemocnici 12 de Octubre. Pacient byl z nemocnice propuštěn 48 hodin po operaci a jeho stav se vyvíjí příznivě.
před 11 hhodinami
Načítání...