Zelenskyj připustil, že Ukrajina by mohla udělat kompromis ohledně NATO

Evropské a americké bezpečnostní záruky pro Ukrajinu by mohly být náhradou za členství země v NATO, připustil podle Reuters ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zdůraznil přitom, že by to byl z ukrajinské strany kompromis a takové záruky by musely být právně závazné. V Berlíně více než pět hodin jednal s kancléřem Friedrichem Merzem a Američany o jejich návrhu na ukončení ruské války, k jehož původní podobě měl Kyjev a jeho evropští spojenci výhrady. Americký vyslanec Steve Witkoff hovořil po jednání o „výrazném pokroku“.

„Od samého začátku byla ukrajinská snaha vstoupit do NATO motivována touhou po skutečných bezpečnostních zárukách. Někteří partneři z USA a Evropy tento směr nepodporovali,“ uvedl Zelenskyj.

Bezpečnostní garance od USA i Japonska

„Dnes tedy dvoustranné bezpečnostní záruky mezi Ukrajinou a USA, garance podobné článku 5 (smlouvy NATO, týkajícího se kolektivní obrany zemí aliance, pozn. red.) od USA, bezpečnostní záruky od evropských partnerů i dalších zemí, například Kanady a Japonska, představují šanci, jak zabránit další ruské invazi,“ dodal. „To už je z naší strany kompromis,“ upozornil ukrajinský prezident s tím, že záruky musí být právně závazné, aby se neopakovala zkušenost s budapešťským memorandem.

Podle agentury AP Zelenskyj v této souvislosti uvedl, že bezpečnostní záruky pro Ukrajinu by měly mít podporu amerického Kongresu, a dodal, že bude informovat o průběhu jednání s americkými vojenskými představiteli ve Stuttgartu.

Zelenskyj na dotazy novinářů reagoval v chatovací skupině před schůzkou v Berlíně s americkými a evropskými partnery. V německé metropoli ukrajinská hlava státu jednala se zmocněncem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem a Trumpovým zetěm Jaredem Kushnerem. Předmětem diskuse byl pravděpodobně americký návrh na ukončení rusko-ukrajinské války, k jehož původní podobě měl Kyjev a jeho evropští spojenci výhrady.

„Dohodli se, že budou pokračovat zítra (v pondělí, pozn. red.),“ řekl podle agentury AFP Lytvyn s tím, že Zelenskyj se k tématu vyjádří v pondělí. Zelenskyj již podle agentury DPA opustil budovu německého kancléřství, kde se nedělní jednání uskutečnilo. Podle agentury zatím není znám formát pondělních rozhovorů.

Witkoff hovoří o pokroku

Předmětem diskuse byl především plán na ukončení rusko-ukrajinské války. „Zástupci vedli podrobné diskuse o 20bodovém mírovém plánu, o ekonomických otázkách a o dalších tématech. Bylo dosaženo výrazného pokroku a znovu se setkají zítra (v pondělí) ráno,“ uvedl Witkoff na X.

„Schůzka začala,“ napsal Zelenskyj na Telegramu v příspěvku, k němuž připojil snímky vítání účastníků před jednáním. Na jedné z fotografií je vidět v jedné řadě Zelenskyj, Merz a ukrajinský vyjednavač Rustem Umerov a proti nim americká delegace.

Prezident před jednáním uvedl, že zatím neobdržel americkou reakci na nejnovější návrhy změn k americkému návrhu plánu příměří a zároveň připustil, že finální podoba bude vyžadovat kompromisy, uvedla agentura Reuters.

Otázka území zůstává nevyřešená

Příměří mezi Ruskem a Ukrajinou podél současných frontových linií by podle Zelenského bylo spravedlivou možností, píše Reuters. Rusko však požaduje, aby Kyjev stáhl své jednotky z částí východoukrajinské Doněcké a Luhanské oblasti, které Ukrajina stále kontroluje.

V odpovědi na otázky novinářů Zelenskyj zopakoval, že tato možnost by byla nespravedlivá, a dodal, že otázka území zůstává nevyřešená a velmi citlivá. Postavení Donbasu, tedy průmyslového regionu na východě Ukrajiny tvořeného Doněckou a Luhanskou oblastí, tak zřejmě zůstává jedním z hlavních sporných bodů při jednání o možnosti ukončení ruské války proti Ukrajině.

Americký prezident Trump naléhá na rychlý konec ruské války a čím dál více ho frustrují prodlevy, píše agentura AP. Hledání možných kompromisů naráží na zásadní překážky, včetně otázky kontroly nad ukrajinským Donbasem, který z většiny okupují ruské invazní síly, a bezpečnostních záruk pro Ukrajinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev i Dnipro. Na místě jsou mrtví a přes sto zraněných

Nejméně sedmnáct mrtvých a dalších více než sto raněných si vyžádaly rozsáhlé noční ruské údery raketami a drony na Kyjev, Dnipro a další ukrajinská města. Starosta metropole Vitalij Klyčko hovoří o desítkách zraněných. V Kyjevě na několika místech vypukly požáry a část města zůstala bez proudu. Útoky invazních jednotek směřovaly také na Charkov.
01:46Aktualizovánopřed 6 mminutami

Izraelská armáda tvrdí, že zachytila dvě střely z Libanonu. Ten hlásí mrtvé

Izraelská armáda tvrdí, že v noci na úterý zachytila dvě střely z Libanonu. Jeden dron pak dopadl v blízkosti vojenského stanoviště na izraelském území poblíž hranice s Libanonem, uvedla dále podle médií armáda. Kvůli útokům byl v některých částech severu Izraele vyhlášen poplach. Armáda neinformovala o obětech. Libanonské úřady naopak uvedly, že izraelský útok z pondělního večera si vyžádal šest mrtvých.
03:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Při protestu proti americké karanténě na ebolu zemřeli v Keni dva lidé

Při pondělním protestu v centrální Keni zemřeli dva lidé, kteří demonstrovali proti záměru Spojených států zřídit na tamní vojenské základně karanténní zařízení pro pacienty s ebolou. S odvoláním na organizátora demonstrace Patricka Wahomeho a bezpečnostní zdroj o tom informovala agentura Reuters. Okolnosti úmrtí zatím nejsou jasné.
před 2 hhodinami

České úřady představily informace pro návštěvníky fotbalového mistrovství světa

Ministerstvo zahraničí představilo ve spolupráci s Fotbalovou asociací ČR a ministrem pro sport praktické informace pro české občany, kteří se chystají na fotbalové mistrovství světa do USA, Kanady a Mexika. Turnaj se koná od 11. června do 19. července. Ministerstvo zahraničí posílilo velvyslanectví ve Washingtonu i generální konzulát v Los Angeles.
03:05Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, tvrdí FT

Spojené státy uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, které jsou v NATO, napsal v úterý list Financial Times (FT). Cílem je ujistit spojence, že omezení americké konvenční vojenské podpory neoslabí bezpečnostní záruky. Zájem o rozmístění amerických jaderných zbraní už projevily Polsko a některé pobaltské země.
před 4 hhodinami

Výhrůžky i útoky v íránské opozici. Pahlavího stoupenci se radikalizují

Blízkovýchodní válka zintenzivnila úsilí některých příznivců syna sesazeného íránského šáha o umlčení zástupců jiných opozičních skupin a kritiků války v exilu. Íránci v západních zemích čelí výhrůžkám i fyzickým útokům. Radikální monarchisté dokonce na pochodech používají symboly obávané tajné policie Savak. Sjednotit rozpolcenou opozici se mezitím snaží vznikající občanská organizace Kongres za íránskou svobodu.
před 7 hhodinami

Frederiksenová zůstane dánskou premiérkou, dohodla se na menšinové vládě

Dánská sociálnědemokratická premiérka Mette Frederiksenová se dohodla na vzniku menšinové středolevé vlády, čímž si po třetí funkční období v řadě udrží křeslo ministerské předsedkyně. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že tak končí období nejistoty po březnových volbách uprostřed krize ve vztazích s americkým prezidentem Donaldem Trumpem kvůli Grónsku, autonomní součásti Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Trumpova administrativa zastavila plán na fond na ochranu jeho spojenců

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavila plán na vytvoření fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 37,6 miliardy korun) pro prezidentovy spojence. Ti se domnívají, že byli „neoprávněně vyšetřováni“, píše agentura Reuters s odkazem na své zdroje. Trumpův návrh na vytvoření fondu, z něhož by mohli například získat peníze jeho příznivci odsouzení za útok na Kapitol 6. ledna 2021, vyvolal v Kongresu odpor napříč politickým spektrem.
před 14 hhodinami
Načítání...