Zelenskyj připustil, že Ukrajina by mohla udělat kompromis ohledně NATO

Evropské a americké bezpečnostní záruky pro Ukrajinu by mohly být náhradou za členství země v NATO, připustil podle Reuters ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zdůraznil přitom, že by to byl z ukrajinské strany kompromis a takové záruky by musely být právně závazné. V Berlíně více než pět hodin jednal s kancléřem Friedrichem Merzem a Američany o jejich návrhu na ukončení ruské války, k jehož původní podobě měl Kyjev a jeho evropští spojenci výhrady. Americký vyslanec Steve Witkoff hovořil po jednání o „výrazném pokroku“.

„Od samého začátku byla ukrajinská snaha vstoupit do NATO motivována touhou po skutečných bezpečnostních zárukách. Někteří partneři z USA a Evropy tento směr nepodporovali,“ uvedl Zelenskyj.

Bezpečnostní garance od USA i Japonska

„Dnes tedy dvoustranné bezpečnostní záruky mezi Ukrajinou a USA, garance podobné článku 5 (smlouvy NATO, týkajícího se kolektivní obrany zemí aliance, pozn. red.) od USA, bezpečnostní záruky od evropských partnerů i dalších zemí, například Kanady a Japonska, představují šanci, jak zabránit další ruské invazi,“ dodal. „To už je z naší strany kompromis,“ upozornil ukrajinský prezident s tím, že záruky musí být právně závazné, aby se neopakovala zkušenost s budapešťským memorandem.

Podle agentury AP Zelenskyj v této souvislosti uvedl, že bezpečnostní záruky pro Ukrajinu by měly mít podporu amerického Kongresu, a dodal, že bude informovat o průběhu jednání s americkými vojenskými představiteli ve Stuttgartu.

Zelenskyj na dotazy novinářů reagoval v chatovací skupině před schůzkou v Berlíně s americkými a evropskými partnery. V německé metropoli ukrajinská hlava státu jednala se zmocněncem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem a Trumpovým zetěm Jaredem Kushnerem. Předmětem diskuse byl pravděpodobně americký návrh na ukončení rusko-ukrajinské války, k jehož původní podobě měl Kyjev a jeho evropští spojenci výhrady.

„Dohodli se, že budou pokračovat zítra (v pondělí, pozn. red.),“ řekl podle agentury AFP Lytvyn s tím, že Zelenskyj se k tématu vyjádří v pondělí. Zelenskyj již podle agentury DPA opustil budovu německého kancléřství, kde se nedělní jednání uskutečnilo. Podle agentury zatím není znám formát pondělních rozhovorů.

Witkoff hovoří o pokroku

Předmětem diskuse byl především plán na ukončení rusko-ukrajinské války. „Zástupci vedli podrobné diskuse o 20bodovém mírovém plánu, o ekonomických otázkách a o dalších tématech. Bylo dosaženo výrazného pokroku a znovu se setkají zítra (v pondělí) ráno,“ uvedl Witkoff na X.

„Schůzka začala,“ napsal Zelenskyj na Telegramu v příspěvku, k němuž připojil snímky vítání účastníků před jednáním. Na jedné z fotografií je vidět v jedné řadě Zelenskyj, Merz a ukrajinský vyjednavač Rustem Umerov a proti nim americká delegace.

Prezident před jednáním uvedl, že zatím neobdržel americkou reakci na nejnovější návrhy změn k americkému návrhu plánu příměří a zároveň připustil, že finální podoba bude vyžadovat kompromisy, uvedla agentura Reuters.

Otázka území zůstává nevyřešená

Příměří mezi Ruskem a Ukrajinou podél současných frontových linií by podle Zelenského bylo spravedlivou možností, píše Reuters. Rusko však požaduje, aby Kyjev stáhl své jednotky z částí východoukrajinské Doněcké a Luhanské oblasti, které Ukrajina stále kontroluje.

V odpovědi na otázky novinářů Zelenskyj zopakoval, že tato možnost by byla nespravedlivá, a dodal, že otázka území zůstává nevyřešená a velmi citlivá. Postavení Donbasu, tedy průmyslového regionu na východě Ukrajiny tvořeného Doněckou a Luhanskou oblastí, tak zřejmě zůstává jedním z hlavních sporných bodů při jednání o možnosti ukončení ruské války proti Ukrajině.

Americký prezident Trump naléhá na rychlý konec ruské války a čím dál více ho frustrují prodlevy, píše agentura AP. Hledání možných kompromisů naráží na zásadní překážky, včetně otázky kontroly nad ukrajinským Donbasem, který z většiny okupují ruské invazní síly, a bezpečnostních záruk pro Ukrajinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dva cizinci chtěli koupit v Gruzii uran a radioaktivní izotop

Gruzínské bezpečnostní složky zatkly ve městě Kutaisi dva cizince, kteří se pokoušeli nelegálně koupit uran a radioaktivní látku cesium-137 a přepravit je do jiného státu. S odkazem na tamní tajnou službu o tom píší gruzínský server Civil a agentura Reuters.
před 21 mminutami

Trump pochválil Macinku za střet s Clintonovou

Americký prezident Donald Trump pochválil českého ministra zahraničí Petra Macinku (Motoristé) za jeho střet s bývalou ministryní zahraničí USA Hillary Clintonovou na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Macinka podle šéfa Bílého domu v panelové debatě odvedl skvělou práci. Trump to napsal v příspěvku na sociální síti Truth Social, kde rovněž zveřejnil záznam části debaty. Trump Clintonovou dlouhodobě kritizuje.
11:20Aktualizovánopřed 21 mminutami

Armáda USA může udeřit na Írán už o víkendu, píše CNN

Spojené státy přesouvají k Íránu velký počet lodí, bojových letadel i logistických letounů. Píše to agentura AFP. Děje se tak v situaci, kdy anonymní zdroje z americké administrativy dávají najevo, že by prezident Donald Trump mohl nařídit údery na Írán. Podle CNN by takový útok mohl nastat už o víkendu, ale Trump ještě neučinil konečné rozhodnutí.
včeraAktualizovánopřed 27 mminutami

Maďarsko zvažuje i zastavení vývozu elektřiny a plynu na Ukrajinu

Budapešť zvažuje zastavení exportu elektřiny a plynu na Ukrajinu, pokud Kyjev neobnoví dodávky ropy ropovodem Družba. Uvedl to podle agentury Reuters šéf kanceláře maďarského premiéra Gergely Gulyás. Maďarsko, stejně jako sousední Slovensko, už ve středu oznámilo přerušení dodávek nafty na Ukrajinu.
12:32Aktualizovánopřed 40 mminutami

Jihokorejský exprezident dostal doživotí za vyhlášení stanného práva

Jihokorejský soud odsoudil odvolaného exprezidenta Jun Sok-jola k doživotnímu vězení v souvislosti s vyhlášením stanného práva v prosinci 2024. Podle soudu je vinen ze vzpoury, píše BBC. Prokuratura žádala trest smrti.
08:11Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinci po masivních ruských útocích opravují energetickou infrastrukturu

Ukrajinští dělníci v Oděse pracují v chladných a vlhkých podmínkách na opravě rozvodny poškozené při nedávném masivním ruském útoku. Podle šéfa vojenské správy Oděské oblasti Oleha Kipera bylo bez elektřiny téměř sto tisíc spotřebitelů. Ruské údery dlouhodobě cílí na ukrajinskou infrastrukturu, elektrárny kvůli útokům musí snižovat výkon. V lednu ministr energetiky Denys Šmyhal informoval, že Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu. Země se brání rozsáhlé ruské agresi téměř čtyři roky.
před 1 hhodinou

Britská policie zadržela exprince Andrewa

Britská policie zadržela králova bratra Andrewa Mountbattena-Windsora kvůli podezření ze zneužití pravomocí ve veřejné funkci, píše BBC s tím, že případ bratra krále Karla III. souvisí s kauzou zesnulého amerického sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Mountbatten-Windsor, dříve známý jako princ Andrew, podle obvinění poskytoval Espteinovi důvěrné informace coby zmocněnec pro mezinárodní obchod. Král uvedl, že spoléhá na spravedlnost práva.
11:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vraždění ve Fáširu jeví známky genocidy, míní OSN

Hromadné vraždění etnických skupin súdánského Fáširu nese znaky genocidy. V nové zprávě to uvedla nezávislá vyšetřovací komise OSN. Město rok a půl obléhaly polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF). Po jeho dobytí svědci hovořili o masakrech civilistů včetně dětí.
před 3 hhodinami
Načítání...