Bezpečnostní politika

Vláda Andreje Babiše (ANO) má za sebou půl roku a hosté Událostí, komentářů probrali například navrhované změny včetně financování veřejnoprávních médií nebo novely o střetu zájmů politiků. Věnovali se i státnímu rozpočtu na příští rok nebo bezpečnostní politice. „Náklady pro veřejnoprávní média budou ve státním rozpočtu zajištěny. (…) Jsem přesvědčena, že to bude funkční, není potřeba se znepokojovat. Stávkové pohotovosti rozumím, ale musí začít konstruktivní debata,“ řekla šéfka poslaneckého klubu ANO Taťána Malá. „Změna financování veřejnoprávních médií je nesmysl a zbytečnost. Jediné, o co vládě jde, je tato média vyhladovět. Navrací tím výši financování do roku 2008, což je nehorázné,“ oponovala místopředsedkyně STAN Michaela Šebelová. Pozvání také přijali místopředseda SPD Radim Fiala, ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé), předseda Pirátů Zdeněk Hřib a místopředseda ODS Karel Haas. Diskuzi moderoval Lukáš Dolanský.

Viceprezident JD Vance sdělil CNN, že memorandum o porozumění mezi USA a Íránem má „asi jednu a půl stránky“ a popsal jej jako obecný rámec, jehož podrobnosti budou vypracovány během budoucích technických jednání. Věří, že Izrael nakonec novou dohodu mezi USA a Íránem podpoří, i když mezi Washingtonem a izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem přetrvávají neshody ohledně cesty k ukončení konfliktu. Dodal také, že mezinárodní jaderní inspektoři budou moci podle podmínek memoranda o porozumění s Teheránem opět vstoupit do Íránu.

Jihokorejský soud uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Za podíl na operaci dostal třicet let i exministr obrany Kim Jong-hjon. Junovi právníci se proti rozsudku odvolali.

Ministři zahraničí NATO se sešli ve švédském Helsingborgu, aby jednali před nadcházejícím summitem v Ankaře. Prioritami pro něj jsou podle generálního tajemníka Aliance Marka Rutteho větší investice do obrany členských států a pomoc napadené Ukrajině. Také ubezpečil, že závazek spojenců vyplývající z článku pět smlouvy je „neochvějný“. Dříve v pátek prohlásil, že Evropa bude svou pozici v NATO dál posilovat, aby snížila závislost na USA.

„Je naivní představa, že mezinárodní společenství se postará o mír. Že díky vzájemné závislosti barbaři – jak říkali staří Římané – přestanou být barbary,“ řekl ČT24 izraelský bezpečnostní analytik Dan Schueftan. „Izrael si nemůže dovolit žít v takovém La La Landu,“ dodal bývalý poradce izraelských premiérů, který má pověst provokatéra a enfant terrible mezi akademiky. Zároveň je čtyřicet let výrazným hlasem kritickým k pravici, levici, izraelské vládě i arabským a evropským státům. Otázky kladl Jakub Szántó.

„(Ruský vládce Vladimir) Putin rozumí jedině síle. Pokud nebude zahnán do kouta, tak nebude jednat. Proto se nejspíš (americký prezident Donald) Trump momentálně soustředí na jiné konflikty než na válku na Ukrajině. (...) Evropa nemá tak cynické vyjednavače, aby zvládala tato jednání ve stylu perského tržiště s notoricky lhajícím Putinem,“ sdělil v Událostech, komentářích člen sněmovního zahraničního výboru Marek Benda (ODS). „Nemyslím si, že je v dohledné době možné, že by Putin mohl být někam zatlačen. Pokud bude válka v současném stavu pokračovat, tak se zahnání do kouta nedočkáme. Doufám ve větší zapojení Američanů do jednání,“ řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Hosté dále probrali nového náčelníka generálního štábu a stav NATO. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.

Ministerstvo zahraničních věcí (MZV) rozdělilo na dvě části odbor pro sankce, kybernetický prostor a odolnost. Oddělení kybernetické diplomacie nyní nově působí pod odborem bezpečnostní politiky a oddělení sankční politiky pod odborem společné zahraniční a bezpečnostní politiky, uvedl v úterý mluvčí Černínského paláce Adam Čörgő. Seznam Zprávy ve stejný den napsaly, že odbor, který se věnoval sankcím, od března zanikl a úředníci se svou agendou byli přeřazeni jinam.

Česko poprvé ve svých strategických dokumentech jmenuje Rusko a Čínu jako bezpečnostní hrozby, píše server iROZHLAS. Dosud se ve dvou hlavních dokumentech české bezpečnostní a obranné politiky objevovaly obecné formulace jako „některé státy“ či „nestabilita a regionální konflikty v euroatlantickém prostoru“. Serveru to sdělil vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jan Jireš, který má za svůj resort tvorbu dokumentů na starosti.