Evropská komise (EK) by v reakci na nedávno zavedené reformy soudnictví mohla Srbsku zmrazit asi 1,5 miliardy eur (přibližně 36,5 miliardy korun) z fondů EU. Šance Bělehradu na členství v evropském uskupení tak opět slábnou. Eurokomisařka pro rozšíření EU Marta Kosová varuje, že změny by v balkánské zemi mohly vést k centralizaci justice a oslabily by právní stát. Ten je přitom jednou z hlavních podmínek přístupu. Po celém Srbsku navíc pokračují rozsáhlé protesty vedené studenty po neštěstí na nádraží v Novém Sadu. Právě mladí členství v EU nejvíce podporují. Vstup Srbska do Unie ale komplikuje i jeho zahraniční politika – především vztah k Rusku a neuznání nezávislosti Kosova Bělehradem.
Před výše zmíněnou možnou ztrátou přístupu Srbska k evropským prostředkům varovala eurokomisařka Kosová naposledy minulý týden, informovala agentura AP.
Srbsko má jako kandidátská země nárok na část peněz z unijního fondu na podporu růstu pro země, které usilují o vstup do EU. Podmínkou je ale plnění reforem, které mají vést k připojení. Tento proces posuzuje Evropská komise. Její nejnovější obavou je teď dle Kosové snaha o centralizaci srbského soudnictví.
Eurokomisařka: Vývoj v Srbsku je znepokojující
Příslušné reformy přijala balkánská země na konci letošního ledna. Tamní ministerstvo spravedlnosti je obhajuje tím, že zjednoduší rozhodovací proces, což následně povede i k zefektivnění justice. Mnozí soudci a státní zástupci ale vnímají změny jako posílení moci autoritářského prezidenta Aleksandara Vučiče, píše Reuters.
Podle Kosové jde o další oslabení právního státu, který je přitom jednou z hlavních podmínek pro vstup do EU. Eurokomisařka navíc kritizuje i způsob, jakým byly úpravy přijaty. „Jde o vážný krok zpět. Změny byly schváleny velmi rychle a netransparentně bez jakýchkoli konzultací,“ kritizuje.
Srbskem také stále hýbou téměř rok a půl trvající protivládní demonstrace. Jejich spouštěčem bylo zřícení nově opravené střechy nádraží ve městě Novi Sad na severu země – při incidentu zahynulo šestnáct lidí. Mnoho Srbů připisuje tragédii, k níž došlo v listopadu 2024, zkorumpované a zanedbané státní infrastruktuře. Protesty vedené studenty a především jejich často tvrdé potlačení ze strany bezpečnostních složek dál zneklidňuje i mezinárodní pozorovatele – například Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
Současný politický vývoj v Srbsku zdůrazňuje jednak odolnost občanské společnosti, na druhé straně ale ukazuje limity stávající rovnováhy v zemi, vyplývá z hodnoty Indexu svobody, který pravidelně zpracovává think tank Atlantic Council, přičemž studentské protesty podle fóra signalizují obnovený občanský tlak na spravedlivější volby a silnější instituce v zemi. Stejné požadavky má na Srbsko i Unie, sdělila Kosová.
Členství v EU podporuje přes 60 % mladých Srbů, Vučić je skeptický
Víc než šedesát tři procent Srbů ve věku od 18 do 29 let se vyslovilo pro vstup do Evropské unie. Vyplývá to z lednového průzkumu veřejného mínění, který byl v Srbsku provedený pro delegaci EU. Největší odpor proti kroku je naopak mezi respondenty ve věku 60 let a staršími. Podpora v této věkové kategorii činí necelých třicet procent.
Status kandidátské země získalo Srbsko už v roce 2012, přístupová jednání oficiálně začala o dva roky později. Podle původních odhadů se vstup Bělehradu do Unie očekával v roce 2028. Vučić ale tuto variantu zpochybnil už předloni v září. Tehdy prohlásil, že Srbsko se nemůže stát členem dřív než v roce 2030. Kvůli zhoršujícímu se stavu demokracie v zemi, právního státu, soudnictví, ekonomiky, ale i nepotlačení korupce a organizovaného zločinu, ale přestává podle všeho být pravděpodobný i tento termín.
Balancování mezi evropskou budoucností a ruským plynem
Další překážkou pro Srbsko je jeho dlouhodobý blízký vztah k Rusku, který Vučić udržuje především kvůli silné závislosti na tamním plynu. Naposledy před měsícem si Bělehrad zajistil další dohodu o dovozu suroviny na dalšího čtvrt roku, původně přitom usiloval o dlouhodobější smlouvu. Srbsko tak nadále získává téměř devadesát tři procent plynu právě z Ruska. Ještě v únoru přitom Vučić sliboval, že bude hledat pro opatření zemního plynu jiné evropské alternativy.
Problém představuje i to, že Bělehrad pod Vučičovým vedením odmítá uvalit na Rusko sankce. Evropský parlament už v minulosti uvedl, že takový přístup podkopává důvěryhodnost Srbska jako kandidátské země. Vučić ale na podobná varování Bruselu dlouhodobě nedbá. Naposledy loni se i přes výstrahy EU zúčastnil po boku šéfa Kremlu Vladimira Putina ruské přehlídky ke Dni vítězství.
Patová situace ohledně uznání nezávislosti Kosova
Evropská unie podmiňuje členství Bělehradu i stvrzením nezávislosti Kosova. Srbsko ho ale dál vnímá jako svou autonomní provincii. O takzvanou normalizaci vztahů se pokoušel i Brusel v podobě zprostředkovaných jednání. Obě strany se ale opakovaně obviňovaly z provokací a rozhovory nikam nevedly.
Jádro sporů přitom sahá hluboko do historie. K zásadnímu vyostření situace ale došlo v roce 1989, kdy autonomii Kosova zrušil tehdejší vůdce Srbska Slobodan Milošević, a kvůli následné válce v devadesátých letech minulého století. I Kosovo přitom stojí v současné době o vstup do EU. Přihlášku podalo na konci roku 2022, status kandidátské země ale zatím nezískalo. Kromě Bělehradu jeho nezávislost přitom formálně neuznává ani pět dalších členských států Unie – Kypr, Řecko, Rumunsko, Slovensko a Španělsko.
Jiné balkánské země se Bruselu přibližují
Reálnou šanci na vstup do Evropské unie má aktuálně Černá hora. Minulou středu rozhodli velvyslanci všech dvaceti sedmi členských států o zahájení prací na přístupové smlouvě. Za klíčový milník to označil také předseda Evropské rady António Costa.
Černá hora by tak mohla být první zemí, která do EU vstoupí od přijetí Chorvatska před více než deseti lety. Černohorská ministryně pro evropské záležitosti Maida Gorčevićová věří, že by se to zemi mohlo podařit do roku 2028.
