Černá Hora po masové střelbě řeší otázku držení zbraní

2 minuty
Události: Masová střelba v Černé Hoře
Zdroj: ČT24

Muž, který ve středu ve městě Cetinje na jihu Černé Hory zavraždil dvanáct lidí, se střelil do hlavy a svým zraněním podlehl, oznámila černohorská policie po několikahodinovém pátrání. Motiv masové střelby, při níž pachatel usmrtil několik lidí v restauraci a poté zabíjel na třech dalších místech, zůstává nejasný.

Prokurátorka Andrijana Nastičová aktualizovala počet obětí ze středečních deseti na dvanáct. Další čtyři lidé podle ní utrpěli zranění a byli hospitalizováni v černohorské metropoli Podgorica. „Životy tří z nich jsou stále v ohrožení,“ upozornil černohorský ministr zdravotnictví Vojislav Šimun. Ředitel nemocnice Aleksandar Radović podle agentury AFP doplnil, že stav tří zraněných je kritický a stav čtvrtého, který byl zraněn na hlavě, je velmi kritický.

Policie útočníka identifikovala jako pětačtyřicetiletého muže z Cetinje. Střílet podle ní začal v místní restauraci poté, co zde podle černohorských médií vypukla rvačka. „Znal jsem všechny ty lidi, včetně útočníka. Podle mě se musel zbláznit,“ konstatoval obyvatel Cetinje Vesko Milosević.

Podle úřadů střelec zabil majitele restaurace a jeho dvě děti ve věku deset a třináct let a také jednoho svého příbuzného. „Muž se nejdříve pohádal s jedním z hostů restaurace, s nímž strávil velkou část dne a vypil velké množství alkoholu. Pak se vrátil domů, vzal zbraň a zabil čtyři lidi,“ řekl médiím policejní prezident Lazar Šćepanović.

„Poté se dal na útěk a policisté ho později obklíčili. Když ho vyzvali, aby složil zbraň, střelil si kulku do hlavy,“ popsal Šćepanović. Podle černohorského ministra vnitra Danila Šaranoviče se zásah odehrával nedaleko bydliště podezřelého, který pak zemřel během převozu do nemocnice.

„Každé místo bylo prohledáno a byly shromážděny důkazy. Prokuratura a policie pracují na zjištění okolností, za kterých se to odehrálo," doplnila prokurátorka Nastičová.

Případ podle policie nesouvisí s vyřizováním účtů mezi skupinami organizovaného zločinu. Martinović byl v minulosti nepravomocně odsouzen za neoprávněné držení zbraní a výbušnin a policejní velitel Šćepanović jej ve středu označil za „nebezpečnou, bezohlednou a brutální“ osobu.

Třídenní státní smutek a otázka držení zbraní

Černohorská vláda vyhlásila ode dneška třídenní státní smutek, v celé zemi byly zrušeny všechny slavnosti spojené s příchodem nového roku. Zármutek nad událostmi vyjádřil i český ministr zahraničí Jan Lipavský. „Jsem hluboce zarmoucen tragédií, která se včera odehrála v Cetinje v Černé Hoře, kde došlo k masové střelbě. Vyjadřuji upřímnou soustrast rodinám obětí, vládě a občanům Černé Hory,“ napsal Lipavský na sociální síti X.

Černohorský premiér Milojko Spajić s poukazem na střelbu ve středu večer ohlásil nová omezení týkající se držení střelných zbraní. „Po této tragédii si musíme klást otázku, kdo může v Černé Hoře držet zbraně. Zvážíme všechny varianty – včetně úplného zákazu držení zbraní. I to je ve hře,“ naznačil premiér.

Malá západobalkánská země se zhruba 620 tisíci obyvateli je přitom známá „kulturou střelných zbraní“ a mnoho lidí zbraně vlastní, poznamenala agentura AP. Připomněla, že právě v Cetinje v srpnu 2022 útočník zastřelil deset lidí včetně dvou dětí, než ho zastřelil kolemjdoucí.

Agentura Reuters podotkla, že země západního Balkánu – tedy Srbsko, Černá Hora, Bosna a Hercegovina, Albánie, Kosovo a Severní Makedonie – jsou nadále „zaplaveny“ zbraněmi. Většina z nich pochází z krvavých válek z 90. let minulého století. Podle švýcarského výzkumného programu Small Arms Survey (SAS) je jen v Černé Hoře mezi lidmi zhruba 245 tisíc zbraní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 19 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 3 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 4 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...