Rakousko zpřísňuje podmínky pro držení zbraní

Nahrávám video
Události: Rakousko omezuje zbraně
Zdroj: ČT24

Rakousko zpřísňuje podmínky držení střelných zbraní, od středy na ně zájemci budou čekat déle, což umožní jejich lepší prověření. V budoucnu také stoupne minimální věk pro nákup zbraní. Vídeň se v reakci na červnový útok ve škole ve Štýrském Hradci odhodlala k nejhlubším změnám za poslední dekády. Jižní soused patří k zemím s největším množstvím zbraní mezi lidmi.

Rakouský kancléř Christian Stocker v červnu po vraždění jedenadvacetiletého bývalého studenta, který zabil ve Štýrském Hradci deset lidí, prohlásil, že je potřeba v pravidlech držení zbraně „výrazně přitvrdit“. Vraha k armádě dříve nepustili kvůli duševní labilitě. Psychotesty však prošel a pistoli i brokovnici získal legálně. Průkaz k vlastnictví zbraně měl, k nošení na veřejnosti nikoliv.

Po čtvrt roce poslanci schválili změny – pistole bude možné získat ne v jedenadvaceti, ale až v pětadvaceti letech. U pušek se limit zvyšuje z 18 na 21 let a zpřísnit se mají také psychotesty.

„Někteří byli netrpěliví: proč to trvá tak dlouho? Protože jde o nejvýznamnější novelu zbraňového zákona za třicet let,“ prohlásil tamní ministr vnitra Gerhard Karner.

Zbraň bude možné koupit pouze u registrovaných prodejců, nikoliv soukromě od jiného vlastníka. Právě to byl případ i štýrskohradeckého střelce. „Vím, že nikdy nebudeme schopni zabránit všemu, ale po smrti deseti lidí nemůžeme jen tak sedět a nedělat nic,“ řekl rakouský poslanec Philip Kucher.

Na zakoupenou zbraň bude místo tří dnů nutné čekat čtyři týdny, čímž úřady získají více času na prověření zájemce.

Vysoký podíl zbraní mezi lidmi

Rakousko přitom patří ke státům s největším podílem zbraní mezi lidmi. Alespoň jednu oficiálně vlastní čtyři sta tisíc osob, tedy každý dvacátý. Pokud jde o celkové množství, odhaduje se až třicet zbraní na sto obyvatel.

Více jsou v Evropě ozbrojení už jen Srbové, Černohorci, Kypřané nebo Finové. Vysoká čísla v Rakousku drží i sportovní a lovecká střelba. U nejznámějšího výrobce Steyr Arms tvořily loni civilní zbraně celou polovinu produkce.

„Pokud se podíváme především na lovecké kulovnice, tak tradičně nejsilnějšími trhy jsou Polsko, Rakousko, Německo, Francie,“ informoval výkonný ředitel Steyr Arms Milan Šlapák.

Pro sportovní střelce a lovce platí přísnější pravidla, proto se jich zákon většinou netýká. I ti s licencí získanou v posledních dvou letech o ni ale musí znovu požádat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šéf Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv končí ve funkci, oznámil Trump

Ve funkci šéfa vlivného amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) končí Marty Makary. O jeho rezignaci informoval americký prezident Donald Trump. Agentura AFP podotýká, že Makaryho konci v čele úřadu předcházelo několik týdnů politického chaosu v nejvyšších patrech instituce.
před 2 hhodinami

Mezi USA a Kremlem není shoda, že by Rusko mělo získat celý Donbas, řekl Trump

Mezi Spojenými státy a Kremlem podle amerického prezidenta Donalda Trumpa neexistuje shoda na tom, že by Rusko mělo získat celý ukrajinský Donbas. Trump to v úterý řekl ve Washingtonu před odletem na návštěvu Číny. Moskva si celý Donbas nárokuje, a to včetně oblastí, které se jí dosud nepodařilo dobýt.
před 4 hhodinami

Nizozemští zdravotníci pochybili při ošetření pacienta s hantavirem, jsou v karanténě

V karanténě skončilo dvanáct zaměstnanců nizozemské nemocnice, kteří ošetřovali pacienta nakaženého hantavirem z evakuované výletní lodi MV Hondius. Nemocnice preventivní opatření nařídila kvůli nesprávnému postupu při odběru krve a při likvidaci moči. Loď, ze které úřady na španělském ostrově Tenerife cestující a část posádky evakuovaly, nyní míří do nizozemského Rotterdamu. Příznaky nemoci se objevily i u 25letého Itala – byl na palubě letu nizozemské společnosti KLM, na němž se krátce nacházela i jedna z obětí hantaviru.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoPrvního padlého československého pilota připomíná plaketa u obce Wetteren

Letec Jindřich Beran má od úterý památník u obce Wetteren nedaleko Bruselu. Rodák z Rožné na Ždársku odešel v létě 1939 do Francie a sloužil v tamní armádě. Stal se prvním československým pilotem, který padl na západní frontě – 12. května 1940. Plukovník in memoriam tehdy vzlétl na obranu proti postupující nacistické armádě, která vpadla do Belgie. Nejdříve spočinul na místním hřbitově. V roce 1950 ale rodina nechala jeho ostatky vyzvednout a odvézt do rodiště v Československu. Tam ho pohřbili za přísného dohledu Státní bezpečnosti. Uznání a povýšení se dočkal až po pádu komunismu. Jeho památku nově připomíná plaketa v polích, kde se Beranův stroj zřítil. Za jejím vznikem stojí i místní archivář s manželkou, kteří náhodou narazili na knihu o tomto pilotovi.
před 5 hhodinami

Rusko a Ukrajina po příměří informovaly o obnovení dronových útoků

Rusko se rozhodlo ukončit částečný klid zbraní, který trval několik dní, prohlásil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruská armáda podle něj v noci zaútočila na Ukrajinu více než dvěma sty bezpilotními letouny a na frontě shodila přes osmdesát leteckých bomb. Ukrajinské úřady informují nejméně o devíti zabitých. Moskva naopak podle státní agentury TASS tvrdí, že za poslední den bylo zničeno přes sto ukrajinských dronů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Během pobytu na moři zemřeli v Norsku dva čeští občané, uvedlo ministerstvo

V Norsku zemřeli dva čeští občané, zahynuli během pobytu na moři v oblasti Smöla. Česká ambasáda je v kontaktu s místními úřady i s rodinami zemřelých, informoval v úterý mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Na případ upozornil server Blesk.cz. Norská média v pondělí informovala o nálezu tří mrtvých turistů, kteří v oblasti lovili ryby, jejich národnost neuvedla.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ve Španělsku poprvé operovali tříměsíční dítě s ucpanou ledvinou pomocí robota

Medicínský milník se podařil madridské nemocnici 12 de Octubre. Pacient byl z nemocnice propuštěn 48 hodin po operaci a jeho stav se vyvíjí příznivě.
před 8 hhodinami

Izraelské útoky od začátku příměří zabily v Libanonu 380 lidí, tvrdí tamní úřady

Izraelské útoky zabily v Libanonu od počátku příměří v polovině dubna 380 lidí, včetně 22 dětí a 39 žen. V úterý to podle agentury AFP uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví, podle kterého od 2. března zemřelo 108 záchranářů a zdravotníků. Navzdory příměří, které 16. dubna oznámil americký prezident Donald Trump, provádí izraelská armáda vzdušné údery v Libanonu a teroristické hnutí Hizballáh útočí na izraelské vojáky v jižním Libanonu, kde Izrael okupuje část území.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...