Černá Hora strana 4 z 4

Vláda schválila návrh ministerstva vnitra na kvóty na některých zastupitelských úřadech pro žádosti o pobytová víza nad devadesát dnů, která jsou podávána za účelem podnikání a pro žádosti o zaměstnanecké karty. Podle resortu kvóty nemají za cíl omezit ekonomickou migraci, ostatně v případě Ukrajiny se třeba počítá s dvojnásobkem žádostí oproti současnému stavu. Důvodem je přílišný zával pro české diplomaty.

Od září se sníží počet projektů na zaměstnávání cizinců v českých firmách, zároveň se sjednotí podmínky pro zařazování do programu, což usnadní zaměstnávání cizinců ze zemí, jako je Srbsko či Filipíny. Postupně se také bude navyšovat kvóta pro pracovníky z Ukrajiny. Ta je teď necelých 20 tisíc, zvýší se ale na 40 tisíc. České firmy už delší dobu bojují s nedostatkem pracovních sil, podle Hospodářské komory loni státní kasa kvůli rekordnímu počtu neobsazených míst tratila nejméně 84 miliard korun na daních a odvodech.

Rusko podle historika Yuriho Felshtinského, který v 70. letech emigroval z Ruska do USA, vyměnilo tradiční způsoby války za nastolování strategického chaosu. Ten podle něho stojí za invazemi do Gruzie a na Ukrajinu, ale i za ovlivňováním výsledků voleb v Evropě a ve Spojených státech. „Ruské přísloví říká, že si vážíme jenom toho, koho se bojíme. A Putin je přesvědčen, že Západ ho bude ctít jenom tehdy, pokud se ho bude bát,“ popisoval bývalý spolupracovník Alexandra Litviněnka v Horizontu ČT.

Soud v Černé Hoře poslal na pět let do vězení dva přední představitele proruské opozice Andriju Mandiče a Milana Kneževiče. Shledal je vinnými z účasti na zmařeném pokusu o převrat z roku 2016. Informuje o tom agentura AFP. Proti rozsudku se lze odvolat. Soudní jednání provázela přísná bezpečnostní opatření.

Jedním ze států, který vznikl po první světové válce díky rozpadu habsburské říše, bylo Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Společný stát Jihoslovanů (odtud pozdější název Jugoslávie) vznikl přesně před sto lety, 1. prosince 1918. Národy sice spojoval stejný či podobný jazyk, ale historicky, ekonomicky, nábožensky i kulturně si byly hodně vzdálené.

Balkán se stává jedním z nejžhavějších bojišť dezinformační války. Západní společenství o vliv v regionu svádí boj s Ruskem. Po přijetí Černé Hory do NATO se vůči další integraci do západních struktur Moskva ostře postavila. Balkán totiž nepředstavuje pouze ideální oblast pro zpravodajské a vojenské operace. V neposlední řadě je vhodným nástupním můstkem pro ekonomickou expanzi.

Evropská komise (EK) ujišťuje země západního Balkánu, které stále ještě zůstávají před branami vysněné EU, o své otevřené náruči. Jenže tomu už v regionu věří málokdo. Každé povzbudivé slovo totiž EK doprovází velkými „ale“. Ta se týkají hlavně nedostatečného pokroku v boji proti korupci a organizovanému zločinu a příliš pomalého zmenšování politického vlivu na soudy, administrativu a média. Summit, který pro sousedy pořádá bulharské předsednictvo, tak žádný průlom nepřinese. Myslí si to alespoň odborníci, kteří o tématu debatovali na Metropolitní univerzitě v Praze (MUP).

Kosovský prezident Hashim Thaçi v pátek stvrdil dohodu o vytyčení hranic s Černou Horou. Ratifikaci dokumentu, podepsaného zástupci vlád obou zemí už před třemi lety, až do letošního března bránila v kosovském parlamentu tvrdošíjně opozice, a to i s použitím slzného plynu v jednacím sále.

Neznámý muž v noci ze středy na čtvrtek v černohorské metropoli Podgorici hodil výbušninu na budovu amerického velvyslanectví a pak se sám odpálil. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na místní média. K útoku došlo několik minut před půlnocí, bližší podrobnosti policie nezveřejnila.

Evropská komise schválila strategii pro západní Balkán vytyčující základní kroky, které mají Srbsku a Černé Hoře umožnit vstup do EU v roce 2025. Tento letopočet je podle šéfky unijní diplomacie Federicy Mogheriniové ambiciózním, ale zároveň také realistickým termínem, kdy by oba státy mohly dokončit svá přístupová jednání.

Vrchní soud v Podgorici odložil proces se čtrnácti osobami obžalovanými z loňského pokusu o puč v Černé Hoře. Obhájci obžalovaných totiž hned na začátku požádali o vyloučení zvláštního prokurátora Milivojeho Katniče a jednoho z dalších žalobců, informovala agentura AP. Mezi obviněnými jsou dva čelní představitelé opozice a v nepřítomnosti jsou souzení i dva Rusové. „Tento proces je politicky motivovaný,“ řekl jeden z obviněných přestavitelů opozice Andrija Mandič.

Země na jihu Evropy dál bojují s rozsáhlými požáry. Hoří třeba u chorvatských měst Bogomolje na ostrově Hvar a Tugare u Splitu, které jsou oblíbenými destinacemi turistů. Plameny ničí také Černou Horu a oblast u francouzského Nice.

Chorvatsko bojuje s rozsáhlými lesními požáry. Oheň vypukl u měst Bogomolje na ostrově Hvar a Tugare u Splitu. V některých oblastech úřady musely obyvatele evakuovat. Oheň zuří i na mnoha místech Černé Hory, která už požádala o mezinárodní pomoc. S požáry se potýkají také Itálie či Španělsko.

NATO se po osmi letech rozšiřuje. Devětadvacátým členem Aliance se oficiálně stala Černá Hora, která je už třetí někdejší jugoslávskou republikou, jež se stává součástí této obranné organizace. O vstup v současnosti usiluje i Makedonie či Bosna a Hercegovina.

Černohorský parlament ratifikoval protokol o přistoupení země k NATO navzdory silnému odporu na domácí půdě i v Rusku. K Alianci by se balkánská země měla připojit v květnu. Opozice ale slibuje, že pokud se dostane k moci, vyhlásí o členství v NATO referendum.