Vláda schválila návrh ministerstva vnitra na kvóty na některých zastupitelských úřadech pro žádosti o pobytová víza nad devadesát dnů, která jsou podávána za účelem podnikání a pro žádosti o zaměstnanecké karty. Podle resortu kvóty nemají za cíl omezit ekonomickou migraci, ostatně v případě Ukrajiny se třeba počítá s dvojnásobkem žádostí oproti současnému stavu. Důvodem je přílišný zával pro české diplomaty.
Z Ukrajiny by firmy mohly získat dvojnásobek pracovníků. Vláda mění programy zaměstnávání cizinců
Události ČT: Projekty pro zahraniční pracovníky se sjednocují (zdroj: ČT24)
Česko bude mít od září tři programy k získávání zahraničních pracovníků místo nynějších šesti, odsouhlasila vláda. Budou se zaměřovat na vědecké a klíčové síly, vysoce kvalifikované zaměstnance a kvalifikované zaměstnance. První dva projekty mají být na všech ambasádách, třetí pak na vybraných. Končí tak samostatné programy zaměřené na středně a nízko kvalifikovaný personál.
- Zvláštní programy slouží k řízení pracovní migrace. Česko je zavádí od roku 2012. Do projektů se zařazují zaměstnavatelé, kteří splní dané podmínky. Jejich vybraní zahraniční zaměstnanci pak mají rychleji či snadněji získat potřebná povolení na českých ambasádách či konzulátech ve své vlasti.
Kabinetem zároveň prošly změny v kvótách. Limity podaných žádostí se budou vztahovat na úřady v zemích, které jsou hlavním zdrojem pracovní migrace pro Českou republiku. Jde tak především o Ukrajinu, Mongolsko, Filipíny, Srbsko, Černou Horu, Bělorusko, Moldavsko, Kazachstán a Indii.
„Je třeba se dívat na strukturu zaměstnanců, kteří sem chodí. Zdaleka to nejsou, jak se mnozí domnívají, pouze lidé, kteří míří na stavbu, na pozice pomocných dělníků či do výroby,“ poznamenal v pořadu 90' ČT24 ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) s tím, že čím dál více jde o lidi v odborných pozicích. „Každá dobře prosperující země se nevyhne tomu, že si bude lidi dovážet ze zahraničí,“ dodal.
90' ČT24 o zaměstnávání cizinců (zdroj: ČT24)
Generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy Dagmar Kuchtová navíc upozorňuje, že firmám nejde o to sehnat lidi, kteří budou pracovat za méně, ale že zkrátka pracovníky akutně potřebují. „Není to levná pracovní síla, co sem přichází. Už jenom ty náklady, které má zaměstnavatel předtím, než člověk nastoupí, musí absolvovat náklady spojené s náborem, musí ho zaškolit, splnit všechny podmínky. Řada firem také velmi vstřícně zajišťuje ubytování,“ nastínila.
Ministerstvo při nynějším nastavování výše kvót zohlednilo dlouhodobý vývoj situace na trhu práce, kde panuje nedostatek pracovníků v některých odvětvích. V potaz bralo také ekonomický vývoj. Kvóty podle ministerstva nebudou znamenat omezení, ale naopak směřují k udržení ekonomické migrace. Úřady budou informace o tom, jaký je stanovený limit žádostí a kolik je jich ještě možné podat, zveřejňovat na úřední desce a internetových stránkách.
Bez novely zřejmě hrozí, že firmy naopak ze zahraničí získají méně lidí
Neomezeny zůstanou žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování. Bez omezení mají být také žádosti podané u úřadů, které v návrhu nejsou uvedeny. Vnitro počítá pro úřady s ročním limitem, který posléze poměrně rozdělí na jednotlivé měsíce. Předpis se má pravidelně vyhodnocovat a aktualizovat.
Novela podle vnitra ve výsledku nepředstavuje výrazné navýšení ani snížení počtu podaných žádostí, odpovídá počtu podaných žádostí v roce 2018. Jedinou výjimkou je zastupitelský úřad ve Lvově, kde bude limit výrazně navýšen. U žádostí o zaměstnanecké karty v rámci režimu zvláštního zacházení pro kvalifikované pracovníky z Ukrajiny se zvyšuje ze zhruba 20 tisíc na 40 tisíc žádostí.
Program Kvalifikovaný zaměstnanec
Česko nicméně nemusí být pro Ukrajince už tak lákavé. Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý upozornil, že by se Česko mělo připravit na příchod konkurence – třeba Německo plánuje otevřít Ukrajincům svůj pracovní trh příští rok.
Navíc se podle Olesa Shokala z Ukrajinské iniciativy v České republice zlepšují i na Ukrajině podmínky práce a finanční ohodnocení, což je také pro mnohé důvod nejezdit. Podle Shokala tam staví továrny německé a japonské společnosti, a i když jsou mzdy pořád o něco horší než tady, nemusejí lidé na druhé straně odjíždět do zahraničí.
„Česko sice navyšuje kvótu, ale stejně někteří musejí na pracovní karty čekat pět až šest měsíců. I to je argument, proč sem někdy nechtějí jet,“ doplnil Shokalo.
Návrh ohledně limitů vnitro předkládá v souvislosti s novelou zákona o pobytu cizinců, která vládu zmocňuje ke stanovení početních kvót pro pracovní migraci z takzvaných třetích států. Pokud nebude přijat, budou podle přechodných ustanovení zákona limity sníženy na počty z roku 2016, což by dle návrhu vedlo ke snížení pracovní migrace v době, kdy čeští zaměstnavatelé čelí dlouhodobému nedostatku kvalifikovaných pracovníků.
Za poslední dva roky vzrostl podle materiálu počet žádostí o zaměstnanecké karty 3,5krát. V roce 2016 bylo evidováno asi 8900 žádostí, loni šlo o 31 900 žádostí.