V Česku přibývá zahraničních pracovníků. Na konci roku 2017 mělo v zemi zaměstnání asi 472 400 lidí z ciziny. Před krizí před deseti lety jich bylo zhruba o dvě stě tisíc méně. Cizinci se tak na zaměstnanosti v zemi podíleli téměř 11 procenty. Nejvíc jich pocházelo ze Slovenska, Ukrajiny, Rumunska, Polska a Bulharska, vyplývá ze zprávy Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Česko zaměstnává stále více cizinců. Nejvíce ze Slovenska, Ukrajiny a Rumunska
Cizinci v Česku tvoří kolem pěti procent obyvatel. Na konci roku 2017 jich v zemi včetně azylantů žilo 527 tisíc. Na konci loňského listopadu podle statistik ministerstva vnitra mělo pak v zemi povolení k pobytu 549 600 lidí ze zahraničí. Podle dřívějších zpráv ministerstva práce bylo na konci roku 2016 v Česku 382 900 zahraničních zaměstnanců, v roce 2008 zhruba 284 600.
„Cizinci se na celkové zaměstnanosti podílejí 10,7 procenty. Když si vezmeme, že tvoří zhruba pět procent obyvatel, je v tom ohromná disproporce. Je v tom vidět právě věková struktura. Jsou tu cizinci hlavně v produktivním věku, chybí tu postproduktivní věk. V důchodovém věku tu takřka nejsou, je tu málo dětí,“ řekl ředitel odboru statistiky trhu práce ČSÚ Dalibor Holý.
Zatímco z kvalifikovaných odhadů ministerstva práce vyplývá, že na konci roku 2017 bylo v Česku zhruba 472 tisíc zahraničních zaměstnanců, ministerstvo průmyslu registrovalo dalších 87 200 podnikatelů a živnostníků.
Počet zaměstnanců z ciziny se podle expertky z oddělení pracovních sil ČSÚ Jarmily Marešové od roku 2006 výrazně zvedá. Po přechodném poklesu za krize v posledních letech citelně roste.
Živnostenských oprávnění přibývá pomaleji. Za zvyšujícím se množstvím pracovníků z ciziny jsou hlavně lidé z EU, množství sil ze třetích zemí roste mírnějším tempem.
Zástupci firem chtějí usnadnit zaměstnávání cizinců
Svaz průmyslu a dopravy teď vyzval vládu, aby zmírnila pravidla pro přijímání cizinců. Navrhují zkrátit ze 30 na deset dnů dobu, po kterou musí oznámení o volném pracovním místě být vyvěšené na úřadu práce a nepodaří se post obsadit.
Česko má programy pro řízenou migraci s kvótami na počet pracovníků s kvalifikací ze zemí mimo EU. Zaměstnávat je tak možné lidi z Ukrajiny, Mongolska, Filipín či Indie, upřesnila mluvčí Svazu Eva Veličková. Svaz i Hospodářská komora usilují o navýšení kvót i rozšíření seznamu zemí. Letos by tak podle mluvčí do Česka mohlo přijít na 40 tisíc Ukrajinců místo 20 tisíc, ročně pak také po tisícovce pracovníků z Moldávie, Běloruska či Černé Hory.
Do programů pro získávání cizinců se mohou podle mluvčí přihlásit podniky s minimálně deseti zaměstnanci. Svaz navrhuje počet snížit na šest, aby cizí síly mohly získat i malé firmy. Požaduje také, aby přijatý zahraniční pracovník nemohl půl roku změnit práci. „Tím by se zamezilo současné praxi, že firma vyřídí veškerou administrativu nutnou pro zaměstnání cizince a ten po příjezdu do Česka nastoupí jinam,“ přiblížila mluvčí.
Odbory se sice nebrání přivážení lidí z ciziny, se zmírňováním pravidel ale nesouhlasí. Trvají také na tom, že cizinci nesmí pracovat za horších podmínek a nižší mzdu než místní. Pokud by podle vedení odborové konfederace podniky víc zvedaly výdělky, nemusely by hledat síly jen v chudších zemích. Mohly by je bez pracovních povolení a víz přivážet z jiných zemí EU, které mají výrazně vyšší nezaměstnanost než Česká republika.