V Černé Hoře padly tresty za pokus o převrat, který měl dostat k moci proruské vedení

Nahrávám video
V Černé Hoře odsoudili 14 lidí za plánování atentátu a státního převratu
Zdroj: ČT24

Soud v Černé Hoře poslal na pět let do vězení dva přední představitele proruské opozice Andriju Mandiče a Milana Kneževiče. Shledal je vinnými z účasti na zmařeném pokusu o převrat z roku 2016. Informuje o tom agentura AFP. Proti rozsudku se lze odvolat. Soudní jednání provázela přísná bezpečnostní opatření.

Černohorská policie v říjnu 2016, den před parlamentními volbami, zatkla dvě desítky lidí podezřelých ze zapojení do spiknutí s cílem svrhnout prozápadní vládu, zabít jejího premiéra Mila Djukanoviče a dosadit k moci proruské vedení. Černohorské úřady z přípravy komplotu záhy obvinily srbské a ruské nacionalisty.

List Telegraph s odkazem na vysoce postavené britské činitele v roce 2017 informoval, že se ruské tajné služby s požehnáním Moskvy snažily sabotovat plán Černé Hory připojit se k NATO. Útok byl zmařen pouhých pár hodin předtím, než k němu mělo dojít. Země by pak upadla do chaosu a Moskva by se snažila dosadit do čela země proruské vedení.

Parlament poslance Mandiče a Kneževiče kvůli vyšetřování zbavil imunity a soud vynesl rozsudek, podle kterého jsou vinni, že se pokusili spáchat teroristický čin v den parlamentních voleb. K soudu nepřišli a řekli, že ho budou někde v Podgorici sledovat „s nejdůvěryhodnějšími lidmi“. Celkem bylo odsouzeno 13 lidí.

Organizátory byli podle Černé Hory příslušníci GRU

Ruští občané Eduard Šišmakov a Vladimir Popov, kteří byli označeni za organizátory spiknutí, ale jsou mimo dosah černohorské justice, dostali nejtěžší tresty – měli by jít do vězení na 15 a 12 let. Jde o příslušníky ruské vojenské zpravodajské služby GRU. Ostatní byli odsouzeni k trestům od jednoho do osmi let. V případě jedné obžalované je trest jen podmíněný.

Podle rozsudku dvojice Rusů pokus o převrat řídila ze sousedního Srbska. Svým spojencům v Černé Hoře prý poskytli nejméně 200 tisíc eur (5,14 milionu korun) na nákup zbraní. Mandič s Kneževičem v období před volbami několikrát vyjeli do Moskvy, kde údajně dostávali instrukce od agentů GRU.

Agentura APA připomíná, že proces začal předloni v létě a vůbec poprvé ho živě přenášela veřejnoprávní televize.

Letos v březnu klíčový svědek v tomto případu Saša Sindjelič zcela změnil výpověď a v srbské televizi Happy popřel, že se v říjnu 2016 představitelé proruské opozice za pomoci Moskvy pokusili o státní převrat. Zástupci opozice se podle něj jen snažili svolat legitimní protivládní protest.

Proruská opozice také tvrdila, že šlo o premiérův komplot s cílem zajistit výrazné vítězství vládnoucí Demokratické strany socialistů (DPS). Djukanovič v posledních třiceti letech stojí v čele Černé Hory téměř bez přestávky ve funkci premiéra nebo prezidenta.

Moskva opakovaně popřela, že by na nezdařeném pokusu o puč měla podíl. Černohorská policie pokus o převrat podle tamních úřadů překazila díky informacím od západních zpravodajských služeb.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 29 mminutami

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 1 hhodinou

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 1 hhodinou

Ukrajina hlásí tři mrtvé po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně tři lidé zemřeli při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
před 2 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU.
před 4 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 6 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...