Rusko prý plánovalo atentát na premiéra Černé Hory. Absurdní, zní z Moskvy

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov popřel, že by Moskva pomáhala organizovat převrat v Černé Hoře, při němž měl v říjnu 2016 zemřít prozápadní premiér země. S tvrzením přišel černohorský speciální prokurátor Milivoj Katnić s odvoláním na výslechy a přiznání podezřelých. Už dříve o tom informoval také list Telegraph s odkazem na vysoce postavené britské činitele.

Podle vládních zdrojů britského listu se ruské tajné služby s požehnáním Moskvy snažily sabotovat plán Černé Hory připojit se k NATO. Útok byl zmařen pouhých pár hodin předtím, než k němu mělo dojít. Země by pak upadla do chaosu a Moskva by se snažila dosadit do čela země proruské vedení.

Interpol prý nyní hledá dva Rusy, o nichž černohorská vláda tvrdí, že jde o zpravodajské důstojníky, kteří měli stát za spiknutím. Dvojice prý strávila měsíce náborem a tréninkem skupiny srbských a ruských nacionalistů, kteří měli vniknout do budovy parlamentu přestrojení za místní policii a zabít premiéra Mila Djukanoviče.

Za událostmi stojí nacionalistická uskupení v Rusku, ale teď víme, že do nich byly zapojeny i ruské státní úřady.
Černohorský prokurátor

Černohorská policie zatkla tehdy pouhý den před parlamentními volbami dvě desítky osob podezřelých ze zapojení do spiknutí.

„Prokurátor tvrdí, že v čele skupiny, která plánovala převrat včetně zavraždění tehdejšího premiéra Mila Djukanoviče, čímž by zabránila vstupu země do NATO, stál ruský občan Eduard Širokov, jehož skutečné příjmení zní Šišmakov,“ napsal internetový ruský list Gazeta.ru.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov
Zdroj: Lucas Jackson/Reuters

„Není to Širokov, ale Eduard Šišmakov, který byl v roce 2014 zástupcem vojenského přidělence v Polsku, ale byl vypovězen kvůli špionáži pro Rusko jako nežádoucí osoba. Pas mu vydaly ruské úřady. Je příslušníkem ruských zvláštních služeb,“ zdůraznil černohorský prokurátor Katnić.

Podle něj na pozvání Širokova/Šišmakova navštívil Moskvu při přípravách puče jeden z hlavních spiklenců Aleksandar Sindželić, který se v současnosti těší postavení svědka spolupracujícího s vyšetřovateli.

Moskva vinu odmítá

Proruská opozice v Černé Hoře tvrdí, že šlo o premiérův komplot s cílem zajistit výrazné vítězství vládnoucí Demokratické strany socialistů (DPS). Také Moskva jakoukoli ruskou účast na spiknutí důrazně popírá.

Kreml označil prokurátorova slova za „nezodpovědná“ a obvinění za „absurdní“, do záležitostí cizích států prý nezasahuje. „Tyto novinky jsou z jedné várky s dalšími neopodstatněnými obviněními naší země z hackerských útoků proti celému Západu, z vměšování do volebních kampaní většiny západních zemí a z mnoha dalších věcí,“ podotkl Lavrov.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 33 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...