Balkán se stává jedním z nejžhavějších bojišť dezinformační války. Západní společenství o vliv v regionu svádí boj s Ruskem. Po přijetí Černé Hory do NATO se vůči další integraci do západních struktur Moskva ostře postavila. Balkán totiž nepředstavuje pouze ideální oblast pro zpravodajské a vojenské operace. V neposlední řadě je vhodným nástupním můstkem pro ekonomickou expanzi.
Rusko má zálusk na západní Balkán. Komplikuje zemím vstup do NATO a EU
Horizont ČT24: Rusko rozšiřuje svůj vliv na Balkáně (zdroj: ČT24)
Jen týden před zásadními volbami v Bosně a Hercegovině pozval bosenskosrbského prezidenta Milorada Dodika jeho ruský protějšek Vladimir Putin na návštěvu závodů Formule 1 v Rusku.
Současná hlava Bosny a Hercegoviny je známá svou proruskou orientací a touhou po samostatnosti srbské části Bosny. Dodik svou náklonnost k Putinovi vyjádřil během neoficiální návštěvy Moskvy i veřejně: „Rád bych vám dal dárek. Je to odznak se srbskou vlajkou. Vypadá jako ta ruská, jenom je vzhůru nohama.“
Západ se obává, že se v jednom z nejneklidnějších regionů Evropy Moskva snaží využít svých historických vazeb a odklonit balkánské státy od západních sousedů. „V ruských očích není přístup EU vůči západnímu Balkánu ani vážný, ani systematický. A tak nabízí Moskvě příležitost k uplatnění svého vlivu,“ píše se ve zprávě Evropské rady.
Potýkáme se s velkou mírou nepotismu, korupce a prorůstáním soukromého sektoru do statní správy. Díky tomu je pak velmi obtížné vytvořit pevnější vazby se západními demokraciemi.
Rusko se snažilo zabránit vstupu Černé Hory do NATO
O tom, že Balkán patří do zájmové sféry Ruska, nasvědčuje i obvinění černohorské vlády, že právě Moskva stála za pokusem o puč v roce 2016. Ten měl zmařit vstup Černé Hory do NATO.
„Viděli jsme to v Černé Hoře a nyní k tomu dochází v Srbsku. Něco takového pomáhá Rusům získat s minimálními náklady co největší politický vliv,“ vysvětluje politický analytik Boško Jakšić.
Kreml si oddechl: makedonské referendum o změně názvu je neplatné
Kreml jistě s napětím očekával i výsledek makedonského referenda o přejmenování země na Severní Makedonii. Cílem změny mělo být uspokojení Řecka, které dlouhodobě blokuje vstup bývalé jugoslávské republiky do NATO a Evropské unie. Kvůli nízké účasti jsou ale výsledky hlasování neplatné.
„Sledujeme, že (Rusové) využívají nacionalismus, který neustále podporují. Byli jsme svědky toho, jak referendum v Makedonii skončilo neúspěchem díky ruskému ovlivňování předešlé nacionální a autokratické vlády,“ dodává Jakšić.
Rusko veškerá obvinění z vměšování do záležitostí balkánských zemí jednoznačně popírá. Deník The New York Times naopak informuje, že se bývalý člen ruské Dumy a současný majitel řeckého fotbalového týmu Ivan Savvidis snažil dohodu mezi Řeckem a Makedonií podkopat.
Washington tvrdí, že jeho odhalení doplněné o vypovězení dvou ruských diplomatů z Atén představuje alespoň malé vítězství v bitvě proti ruské dezinformační kampani v Evropě.