Tříčlenné předsednictvo Bosny a Hercegoviny (BaH), které je kolektivní hlavou státu, se po nedělních volbách celé obmění. Vstoupí do něj i dosavadní bosenskosrbský prezident Milorad Dodik, známý svou proruskou orientací a touhou po samostatnosti srbské části Bosny. Vyplývá to z průběžných oficiálních výsledků, které oznámila ústřední volební komise. V parlamentních volbách zvítězily nacionalisticky orientované strany. Voleb se zúčastnilo 53,36 procenta voličů.
Kolektivní hlava bosenského státu se po volbách asi zcela obmění
Členství v předsednictvu tak neobhájil dosavadní umírněný srbský zástupce Mladen Ivanič a nepodařilo se to ani stávajícímu chorvatskému zástupci Draganu Čovičovi, jehož se chystá vystřídat sociální demokrat Željko Komšič.
Dosavadní bosňácký člen Bakir Izetbegovič už nekandidoval a místo něj nastoupí Šefik Džaferovič, který je jako Izetbegovič členem nejsilnější bosňácké strany, Strany demokratické akce (SDA).
Kolem 3,4 milionu voličů v neděli rozhodovalo především o složení předsednictva BaH, které tvoří zástupci tří konstitutivních národů – Bosňáků (dříve Muslimové), Srbů a Chorvatů. Vybírali také poslance celostátního parlamentu a parlamentů bosňácko-chorvatské Federace Bosny a Hercegoviny (FBaH) a Republiky srbské (RS), ale rovněž zastupitelských sborů všech deseti kantonů, na něž je rozdělena federace (FBaH). V RS se volil i tamní prezident.
Ivanič bude žádat přepočítání hlasů
Podle médií Čovič i Ivanič už během noci svou porážku uznali, avšak podle srbské agentury BETA Ivanič dal najevo, že bude žádat přepočítání hlasů v některých volebních okrscích, kde se objevilo podezření na krádeže hlasů.
Pokud jde o parlamentní volby, podle průběžného sčítání hlasů vyhrají nacionalisticky orientované nejsilnější politické strany Bosňáků, Srbů a Chorvatů. U Bosňáků je to SDA, u Srbů Dodikův Svaz nezávislých sociálních demokratů (SNSD) a u Chorvatů pak Chorvatské demokratické společenství (HDZ).
Podle předběžných výsledků by ve funkci prezidenta Republiky srbské měla Dodika vystřídat jeho stranická kolegyně a dosavadní premiérka RS Željka Cvijanovičová.
Od daytonské mírové dohody z roku 1995 tvoří Bosnu dvě entity s rozsáhlou autonomií: Federace Bosny a Hercegoviny a Republika srbská. Malou samostatnou správní jednotku tvoří ještě federální distrikt Brčko. Mezi třemi hlavními národy – Bosňáky (přes 50 procent obyvatel), Srby (kolem třetiny populace) a Chorvaty (zhruba 15 procent) – od války v letech 1992–1995, která si vyžádala přes 100 tisíc mrtvých, trvá nedůvěra a řevnivost, což je patrné i mezi politiky.
Pozorovatelé proto příliš neočekávají, že výsledek hlasování přinese pozitivní impulz k realizaci reforem a tím naději na konečné vykročení k evropské integraci.
