Makedonci k referendu nepřišli, hlasovala jen třetina. Ta si ale přejmenování země na „Severní" přeje

Makedonci hlasovali v referendu o schválení dohody o názvu své země. Tu Makedonie uzavřela se sousedním Řeckem a bývalé jugoslávské republice měla umožnit ucházet se o členství v NATO a v Evropské unii. Referendum ale ztroskotalo na nízké účasti občanů, hlasovat jich přišlo jen 36 procent.  Vyslovili se ale pro změnu názvu země; podle nich by se stát měl jmenovat Severní Makedonie. 

Video Makedonci k referendu o změně názvu státu nepřišli
video

Makedonci k referendu o změně názvu státu nepřišli

Po sečtení 80 procent hlasů je jasné, že Makedonci, kteří se zúčastnili plebiscitu, hlasovali v drtivé většině - zhruba 91 procent - pro dohodu. Na jejím základě se má bývalá jugoslávská republika nově nazývat Republika Severní Makedonie, zkráceně Severní Makedonie.

Hlasování je ale pro nízkou účast neplatné. Aby referendum platilo, muselo by se jej zúčastnit alespoň 50 procent voličů; oprávnění volit má zhruba 1,8 milionu občanů. Otázka v referendu zněla: „Jste pro členství v EU a NATO přijetím dohody mezi Makedonskou republikou a Řeckou republikou?“

Premiér přesto označil hlasování za úspěch

K urnám ale přišlo jen 36 procent voličů. Nedostatečný počet hlasujících u volebních uren je považován za prohru vládního kabinetu premiéra Zorana Zaeva. Ten přesto označil plebiscit za úspěšný. 

„Obrovská většina“ hlasovala pro členství země v NATO a v EU, prohlásil večer bez dalších podrobností Zaev v makedonském hlavním městě Skopji. Nyní podle něj musí být „toto přání přeměněno v politickou aktivitu parlamentu“.

Pokud opozice odmítne dohodu podpořit, výsledkem budou předčasné parlamentní volby. „Tuto zemi povedu dál a Makedonie se stane členem NATO a EU,“ ujistil Zaev.

Pozorovatelé však nedostatečný počet hlasujících u volebních uren považují za prohru vládního kabinetu. Proti změně se také zvedla poměrně silná vlna odporu, proti byl například i prezident Ďorge Ivanov. Ten už dříve dokonce vyzval k bojkotu referenda.

Vyjádřit se k volebním urnám přicházeli zejména ti, kteří referendum podporovali. „Přišla jsem dnes hlasovat kvůli budoucnosti této země, kvůli mladým lidem v Makedonii, aby mohli volně žít pod záštitou Evropské unie, protože to znamená bezpečnější život pro nás všechny,“ řekla agentuře Reuters ve Skopje devětasedmdesátiletá Olivera Georgijevská.

 Jiného názoru byl ale čtyřiapadesátiletý Vladimir Kavardarkov, který referendum bojkotoval. „Jsme pro NATO a EU, ale chceme do nich vstoupit se vztyčenou hlavou, ne zadním vchodem,“ řekl. „Jsme chudá země, ale máme důstojnost,“ dodal. K bojkotu referenda vyzval dříve také makedonský prezident Ďorge Ivanov.

Velký zájem o hlasování mezi vězni

Makedonci žijící v zahraničí hlasovali již ve středu na makedonských diplomatických zastoupeních. Ze zhruba půl milionu se jich zaregistrovalo jen 2600. Volební účast v zahraničí pak podle státní volební komise ve Skopji činila 37 procent. Téměř dvakrát větší zájem o hlasování projevili trestanci, ve věznicích jich k volebním urnám přišlo 65 procent. 

Hlasování sledovalo podle zpravodajského serveru Balkan Insight rekordní počet téměř 12 000 domácích pozorovatelů a téměř 500 akreditovaných mezinárodních pozorovatelů.

Výsledek má jen poradní charakter

Výsledek referenda by nebyl pro vládu právně závazný, ani kdyby se ho zúčastnilo dostatek voličů. Plebiscit má pro vládu jen poradní charakter. Rozhodnutí o podpoře uzavřených dohod a změně názvu státu musí potvrdit parlament.

Mnozí poslanci parlamentu už dopředu dali najevo, že budou rozhodnutí občanů respektovat a hlasovat v souladu s ním. Pro případnou změnu názvu země se jich v parlamentu musí vyslovit dvoutřetinová většina. Vláda, která referendum iniciovala, v něm ale takovou většinou nedisponuje. Opozice označuje vládou vyjednanou dohodu o novém názvu za protiústavní.

„Je jasné, že dohoda s Řeckem nedostala od lidu zelenou,“ řekl novinářům po plebiscitu lídr hlavní opoziční strany VMRO-DPMNE Hristiajn Mickoski.  

Referendum mělo ukončit spory se sousedním Řeckem, jehož součástí je i severní provincie Makedonie. Atény trvaly na změně názvu sousedního státu a blokovaly jakékoli jeho přibližování západním strukturám. Makedonie coby historická oblast totiž leží i v severní části Řecka.

Kvůli spornému pojménování postjugoslávského státu používá OSN zkratku FYROM – Former Yugoslav Republic of Macedonia (Bývalá jugoslávská republika Makedonie).

Eurokomisař věří, že Makedonci rozhodli o euroatlantickém směřování země

Eurokomisař pro rozšíření Johannes Hahn v neděli prostřednictvím twitteru poblahopřál těm makedonským občanům, kteří se referenda zúčastnili. „Díky velmi výraznému hlasu pro 'ano' je tu široká podpora pro dohodu a euroatlantické směřování Makedonie,“ domnívá se Hahn.

Vyjádřil také naději, že všichni političtí lídři budou toto rozhodnutí respektovat a v zájmu země zodpovědně naplňovat.

Řecko doporučilo opatrnost při výkladu závěrů hlasování

Řecké ministerstvo zahraničí v prohlášení konstatovalo „protichůdné“ výsledky referenda a uvedlo, že za vzniklé situace je zapotřebí opatrného postupu, aby „byl zachován pozitivní potenciál dohody“.

„Klima nacionalismu a podezírání, falešných zpráv na denním pořádku a extrémního fanatismu bohužel neumožňují střízlivé posouzení značných přínosů dohody,“ citovala ministerstvo agentura AP.

Nízkou účast na referendu naopak uvítal řecký ministr obrany Panos Kammenos, který patří mezi řecké odpůrce dohody, ačkoli je zároveň spojencem premiéra Alexise Tsiprase, který je jejím podporovatelem. „Osmašedesát procent občanů dohodu zrušilo,“ napsal Kammenos na twitteru.

Spojené státy ještě před plebiscitem daly najevo, že v případě kladného výsledku referenda by se Severní Makedonie mohla brzy stát 30. členem NATO.

Podpořit dohodu s Řeckem před referendem přijela v uplynulých týdnech do Skopje už celá řada významných západních politiků, včetně německé kancléřky Angely Merkelové, šéfa NATO Jense Stoltenberga a amerického ministra obrany Jamese Mattise. Ten na své návštěvě varoval před ruským vměšováním do referenda.