Zmizí FYROM z mapy? Atény a Skopje se předběžně dohodly na názvu Severní Makedonie

3 minuty
Spolupracovník ČT Kulidakis: Zaev nemá ani podporu prezidenta
Zdroj: ČT24

Řecko a Makedonie se dohodly, že ukončí letitý spor o název balkánské země Makedonie kompromisním názvem Severní Makedonie. Ve Skopji to oznámil makedonský premiér Zoran Zaev a současně v Aténách jeho řecký protějšek Alexis Tsipras. Řecko kvůli dosavadnímu názvu sousedním Makedoncům blokuje vstup do Severoatlantické aliance a zahájení přístupových jednání s Evropskou unií. V mezinárodním styku se používá označení Bývalá jugoslávská republika Makedonie (Former Yugoslav Republic of Macedonia, zkráceně FYROM). Není ale jisté, že nový kompromisní název projde.

„Máme dohodu. Máme historické řešení po více než pětadvaceti letech. Naše dohoda zahrnuje název Republika Severní Makedonie pro univerzální použití,“ oznámil předseda makedonské vlády Zaev, podle kterého by oba premiéři mohli dohodu podepsat o víkendu.

Tento název má být podle dohody používán v mezinárodních i vnitrostátních záležitostech. Mezi podmínkami řecké strany je schválení příslušných změn v makedonské ústavě. Řecký zákonodárný sbor má o ratifikaci dohody hlasovat až po splnění závazků plynoucích z dohody makedonskou stranou. Schválit ji musí makedonský parlament a Makedonci o ní budou hlasovat v referendu, které by se podle Zaeva mohlo uskutečnit na podzim.

Tsipras upřesnil, že jako první krok musí dohodu ratifikovat makedonský parlament. Poté Řecko na unijním summitu koncem června „podpoří zahájení přístupových rozhovorů Makedonie s EU“ a „pozvání ke vstupu do Severoatlantické aliance summitem NATO“ v červenci.

Pokud se makedonské vládní koalici, která nyní v parlamentu nemá kvalifikovanou většinu, nepodaří prosadit změnu základního zákona, „pozvání do NATO bude anulováno a jednání s EU nezačne“.

Tsipras: Skopje se zřekne spojování své země se starověkou Makedonií

Dohoda podle Tsiprase rovněž obsahuje takové podrobnosti jako to, že v osobních dokladech obyvatel Makedonie bude ke státní příslušnosti uvedeno „Makedonec/občan Severní Makedonie“. Pokud jde o řeč, bude-li se dále nazývat makedonština, bude „řazena do rodiny jihoslovanských jazyků“.

Řecký premiér také uvedl, že sousední země se do budoucna zřekne jakéhokoli svého spojování se „starověkou řeckou kulturou Makedonie“, ztělesněnou Alexandrem Velikým, na jehož dědictví si Řekové činí výlučný nárok.

Obě země vedou spor o název Makedonie, který Skopje přijala po rozpadu Jugoslávie v roce 1991. Řekové ho totiž považují za zásah do svého dědictví a za skrytý územní nárok na severní část svého území.

Zoran Zaev a Alexis Tsipras na květnovém summitu EU s balkánskými zeměmi
Zdroj: Stojan Nenov/Reuters

V mezinárodním styku, včetně OSN, se nyní používá název Bývalá jugoslávská republika Makedonie. Více než 120 zemí světa, včetně Ruska, USA i ČR, ale zemi uznává pod názvem Makedonská republika.

3 minuty
Horizont ČT24 ke sporům o název Makedonie
Zdroj: ČT24

Nový název nemá jistou podporu parlamentů

Dohoda premiérů ale ještě vůbec neznamená, že se ji podaří realizovat. Jsou proti ní opozice v obou zemích, přičemž v Řecku i koaliční partner Tsiprasovy formace SYRIZA, strana Nezávislí Řekové. Její předseda Panos Kamenos zopakoval, že dohodu nepodpoří, pokud bude nový název bývalé jugoslávské republiky obsahovat slovo Makedonie. V Řecku se proti takové dohodě konaly velké protestní mítinky.

Podobné velké akce nesouhlasu se konaly i v Makedonii. Zaev nemá pro dohodu podporu nejsilnější parlamentní strany VMRO-DPMNE, která je nyní v opozici. Bez hlasů jejích poslanců v zákonodárném sboru neprosadí změnu ústavy požadovanou Aténami. Předseda VMRO-DPMNE Christian Mickoski už podle serveru 24.mk uvedl, že oznámená dohoda není žádné řešení, ale „kapitulace“.

EU i NATO dohodu přivítaly

Šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová a komisař pro rozšíření Johannes Hahn Aténám a Skopji blahopřáli. „Těšíme se na to, že Evropská rada schválí naše doporučení ze 17. dubna zahájit přístupové jednání s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie v červnu,“ napsali ve společném prohlášení.

Podobně reagoval i generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Ujednání premiérů Řecka a Makedonie označil za „historickou dohodu“ a vyzval obě země k jejímu dokončení, které „uvede Skopje na cestu k členství v NATO“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Země vyzvaly Izrael, aby nerozšiřoval osady na Západním břehu. Ten to odmítl

Skupina čtrnácti zemí, mezi nimi i Británie, Francie, Itálie, Německo či Kanada, odsuzuje rozhodnutí Izraele schválit dalších devatenáct osad na okupovaném Západním břehu. Vládu premiéra Benjamina Netanjahua proto žádá, aby rozhodnutí z minulého týdne zrušila. Počet izraelských osad na tomto okupovaném palestinském území se za tři roky zvýšil na 69. Jeruzalém výzvu odmítl a označil ji za morálně chybnou.
08:00Aktualizovánopřed 13 mminutami

Čína tvrdí, že prodej amerických zbraní Tchaj-wanu přibližuje hrozbu války

Čína opět tvrdě kritizovala nejnovější dohodu o prodeji amerických zbraní Tchaj-wanu, informuje agentura Reuters s odvoláním na čínské ministerstvo obrany. Takový krok podle Pekingu urychluje hrozbu válečného konfliktu v Tchajwanském průlivu.
před 2 hhodinami

Po nehodě vrtulníku zemřeli poblíž Kilimandžára dva Češi

Poblíž Kilimandžára zemřeli ve středu dva čeští občané. Informaci místních médií potvrdil mluvčí českého ministerstva zahraničí Daniel Drake. Podle serveru Tanzania Times u nejvyšší africké hory havaroval vrtulník, nehodu nepřežil nikdo z pasažérů.
10:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Papež vyzval k přímému dialogu o míru v rusko-ukrajinské válce

Papež Lev XIV. ve svém prvním vánočním požehnání a poselství Městu a světu (Urbi et orbi) vyzval k přímému dialogu o míru v rusko-ukrajinské válce a k zastavení dalších ozbrojených konfliktů a násilností ve světě. Vyzval rovněž k solidaritě s migranty či s lidmi trpícími přírodními katastrofami. Už ve vánočním kázání uvedl, že odmítání pomoci chudým a cizincům je rovnocenné odmítání samotného Boha. Kritizoval také tvrdý postup amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči imigrantům.
11:55Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Americké úřady nalezly milion dokumentů souvisejících s Epsteinem, tvrdí ministerstvo

Americké ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že zpracovává zhruba milion dokumentů, které by mohly souviset s případem sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ve středu večer to napsaly agentury Reuters a AP. Americký Kongres nařídil ministerstvu zveřejnit dokumenty související s Epsteinem do pátku 19. prosince. Resort zopakoval, že kvůli velkému množství materiálů bude zveřejňování trvat ještě několik dalších týdnů.
před 8 hhodinami

Prezidentem Hondurasu se podle úřadů stane Asfura podporovaný Trumpem

Po sečtení sporných okrsků se stal vítězem prezidentských voleb v Hondurasu konzervativní kandidát Nasry Asfura, uvedly podle agentur AP a Reuters volební úřady. Asfuru dříve podpořil americký prezident Donald Trump, který čelil kritice, že nevhodně zasáhl do voleb. Asfura uvedl, že je připraven převzít vládu. Středopravicový politik Salvador Nasralla, který skončil druhý, hovoří o volebních podvodech a vyzval k přepočtu všech hlasů, porážku odmítl uznat.
před 8 hhodinami

KLDR údajně otestovala novou raketu

Severokorejský vůdce Kim Čong-un se údajně zúčastnil testu nové rakety. Ve čtvrtek ráno to napsala severokorejská státní média, která citovaly agentury AFP a Reuters. Kim ve středu navštívil i doky, kde KLDR podle státních médií staví svou jadernou ponorku.
před 8 hhodinami

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami
Načítání...