Zmizí FYROM z mapy? Atény a Skopje se předběžně dohodly na názvu Severní Makedonie

Nahrávám video
Spolupracovník ČT Kulidakis: Zaev nemá ani podporu prezidenta
Zdroj: ČT24

Řecko a Makedonie se dohodly, že ukončí letitý spor o název balkánské země Makedonie kompromisním názvem Severní Makedonie. Ve Skopji to oznámil makedonský premiér Zoran Zaev a současně v Aténách jeho řecký protějšek Alexis Tsipras. Řecko kvůli dosavadnímu názvu sousedním Makedoncům blokuje vstup do Severoatlantické aliance a zahájení přístupových jednání s Evropskou unií. V mezinárodním styku se používá označení Bývalá jugoslávská republika Makedonie (Former Yugoslav Republic of Macedonia, zkráceně FYROM). Není ale jisté, že nový kompromisní název projde.

„Máme dohodu. Máme historické řešení po více než pětadvaceti letech. Naše dohoda zahrnuje název Republika Severní Makedonie pro univerzální použití,“ oznámil předseda makedonské vlády Zaev, podle kterého by oba premiéři mohli dohodu podepsat o víkendu.

Tento název má být podle dohody používán v mezinárodních i vnitrostátních záležitostech. Mezi podmínkami řecké strany je schválení příslušných změn v makedonské ústavě. Řecký zákonodárný sbor má o ratifikaci dohody hlasovat až po splnění závazků plynoucích z dohody makedonskou stranou. Schválit ji musí makedonský parlament a Makedonci o ní budou hlasovat v referendu, které by se podle Zaeva mohlo uskutečnit na podzim.

Tsipras upřesnil, že jako první krok musí dohodu ratifikovat makedonský parlament. Poté Řecko na unijním summitu koncem června „podpoří zahájení přístupových rozhovorů Makedonie s EU“ a „pozvání ke vstupu do Severoatlantické aliance summitem NATO“ v červenci.

Pokud se makedonské vládní koalici, která nyní v parlamentu nemá kvalifikovanou většinu, nepodaří prosadit změnu základního zákona, „pozvání do NATO bude anulováno a jednání s EU nezačne“.

Tsipras: Skopje se zřekne spojování své země se starověkou Makedonií

Dohoda podle Tsiprase rovněž obsahuje takové podrobnosti jako to, že v osobních dokladech obyvatel Makedonie bude ke státní příslušnosti uvedeno „Makedonec/občan Severní Makedonie“. Pokud jde o řeč, bude-li se dále nazývat makedonština, bude „řazena do rodiny jihoslovanských jazyků“.

Řecký premiér také uvedl, že sousední země se do budoucna zřekne jakéhokoli svého spojování se „starověkou řeckou kulturou Makedonie“, ztělesněnou Alexandrem Velikým, na jehož dědictví si Řekové činí výlučný nárok.

Obě země vedou spor o název Makedonie, který Skopje přijala po rozpadu Jugoslávie v roce 1991. Řekové ho totiž považují za zásah do svého dědictví a za skrytý územní nárok na severní část svého území.

Zoran Zaev a Alexis Tsipras na květnovém summitu EU s balkánskými zeměmi
Zdroj: Stojan Nenov/Reuters

V mezinárodním styku, včetně OSN, se nyní používá název Bývalá jugoslávská republika Makedonie. Více než 120 zemí světa, včetně Ruska, USA i ČR, ale zemi uznává pod názvem Makedonská republika.

Nahrávám video
Horizont ČT24 ke sporům o název Makedonie
Zdroj: ČT24

Nový název nemá jistou podporu parlamentů

Dohoda premiérů ale ještě vůbec neznamená, že se ji podaří realizovat. Jsou proti ní opozice v obou zemích, přičemž v Řecku i koaliční partner Tsiprasovy formace SYRIZA, strana Nezávislí Řekové. Její předseda Panos Kamenos zopakoval, že dohodu nepodpoří, pokud bude nový název bývalé jugoslávské republiky obsahovat slovo Makedonie. V Řecku se proti takové dohodě konaly velké protestní mítinky.

Podobné velké akce nesouhlasu se konaly i v Makedonii. Zaev nemá pro dohodu podporu nejsilnější parlamentní strany VMRO-DPMNE, která je nyní v opozici. Bez hlasů jejích poslanců v zákonodárném sboru neprosadí změnu ústavy požadovanou Aténami. Předseda VMRO-DPMNE Christian Mickoski už podle serveru 24.mk uvedl, že oznámená dohoda není žádné řešení, ale „kapitulace“.

EU i NATO dohodu přivítaly

Šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová a komisař pro rozšíření Johannes Hahn Aténám a Skopji blahopřáli. „Těšíme se na to, že Evropská rada schválí naše doporučení ze 17. dubna zahájit přístupové jednání s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie v červnu,“ napsali ve společném prohlášení.

Podobně reagoval i generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Ujednání premiérů Řecka a Makedonie označil za „historickou dohodu“ a vyzval obě země k jejímu dokončení, které „uvede Skopje na cestu k členství v NATO“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...