NATO se po osmi letech rozšiřuje. Devětadvacátým členem Aliance se oficiálně stala Černá Hora, která je už třetí někdejší jugoslávskou republikou, jež se stává součástí této obranné organizace. O vstup v současnosti usiluje i Makedonie či Bosna a Hercegovina.
Slavnostního uložení černohorských přístupových dokumentů na americkém ministerstvu zahraničí se účastnil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, černohorský premiér Duško Marković a náměstek amerického ministra zahraničí Tom Shannon.
„Dnes oslavujeme, že za nás nebude nikdo rozhodovat, jako tomu bylo v minulosti,“ řekl předseda černohorské vlády Marković při předávání dokumentů.
Podle Stoltenberga vstup Černé Hory do Severoatlantické aliance bude „stabilizovat západní Balkán“ a „přinese mír a mezinárodní bezpečnost“.
Černohorská armáda čítá asi dva tisíce vojáků. Země má své vzdušné, pozemní i námořní síly. Účastní se mírových misí OSN v Libérii (UNMIL), na Kypru (UNFICYP), stejně jako pozorovatelské mise v Somálsku (EU-NAVFOR).
Celkem 25 vojáků a mediků v současné době působí v rámci mise RS v Afghánistánu. Na mezinárodní mise je vycvičeno celkem 85 vojáků, a to německou armádou.
- Přistoupení Černé Hory k NATO bude prvním rozšířením Aliance od roku 2009, kdy do organizace vstoupily Albánie a Chorvatsko. Aliance vznikla v roce 1949 s jedním hlavním cílem – zajištění mezinárodního míru a bezpečnosti členských zemí. Jedním z klíčových bodů Severoatlantické smlouvy je článek pět, který útok na jednoho člena považuje za útok na celou Alianci.
„Z hlediska NATO je to signál, že politika otevřených dveří skutečně platí. Nové členy skutečně přibírá, a to zejména na Východ, což dosud mnozí spekulovali, zda po tom rozšíření v roce 2009 ještě někdy někdo bude přijat,“ říká expert na bezpečnost Oldřich Bureš.
„Ze strategického pohledu se uvádí, že NATO bude kontrolovat celé pobřeží Jadranu, což z mého pohledu není tak klíčové. Pobřeží Černého Hory zaprvé není příliš velké, a to moře není natolik rozsáhlé, abychom ho nemohli kontrolovat před jakoukoli invazní silou i z ostatních členských států. Podle mě je to primárně symbolická rovina,“ dodal Bureš.
Černohorská vláda čelí odporu na domácí půdě
Černohorský parlament ratifikoval koncem dubna protokol o přistoupení země k NATO navzdory silnému odporu na domácí půdě. Zatímco vláda argumentuje zárukou bezpečnosti, ekonomického pokroku a regionální stability, opozice slibuje, že pokud se dostane k moci, vyhlásí o členství v NATO referendum.
V roce 1999 během kosovské války bombardovaly letouny NATO Srbsko a Černou Horu, i proto řada obyvatel členství v Alianci odmítá. Země se odtrhla od Srbska po rozpadu Jugoslávie a v roce 2006 se stala nezávislým státem.
Obyvatelé jsou nyní rozděleni na stoupence prozápadní politiky a na ty, kteří věří v spojenectví s ortodoxními křesťany a přiklánějí se tak spíše k Srbsku a Rusku. NATO si nízkou podporu uvědomuje - problémů ale bylo víc.
„Trvalo, než si Černohorci reorganizovali svoji zpravodajskou službu, ta debata trvala několik let. Problém je také v tom, že Černá Hora dává na obranu nějakých 1,4 procenta (HDP), čili jsou poměrně hluboko pod doporučenými dvěma procenty. Od nového spojence se očekává, že bude ta dvě procenta plnit,“ upozornil velvyslanec ČR při NATO Jiří Šedivý.
Rusko už zakázalo dovoz černohorského vína
Proti se ostře staví také Moskva, která donedávna považovala Srbsko a právě Černou Horu za spojence. Nyní se chystá „bránit ruské zájmy“ – začala tím, že zakázala dovoz vína z této balkánské země, prý z hygienických důvodů.
Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že vedoucí představitelé Černé Hory a její západní podporovatelé „ignorovali hlas rozumu a svědomí“.
