Rusko podle historika Yuriho Felshtinského, který v 70. letech emigroval z Ruska do USA, vyměnilo tradiční způsoby války za nastolování strategického chaosu. Ten podle něho stojí za invazemi do Gruzie a na Ukrajinu, ale i za ovlivňováním výsledků voleb v Evropě a ve Spojených státech. „Ruské přísloví říká, že si vážíme jenom toho, koho se bojíme. A Putin je přesvědčen, že Západ ho bude ctít jenom tehdy, pokud se ho bude bát,“ popisoval bývalý spolupracovník Alexandra Litviněnka v Horizontu ČT.
Aktivní ve špionáži jsou bezpochyby všechny velmoci. O těch ruských ale slyšíme v posledních letech poměrně často. Mohou za to lepší digitální technologie, anebo si Rusové poslední dobou už nedávají tolik pozor jako dřív?
Rusko si uvědomuje, že se o tom v podstatě už ví. Po zhroucení Sovětského svazu a konkrétně poté, co se Putin dostal na pozici prezidenta, se Rusko ve svém chování k Západu velmi změnilo. Ruské tajné služby, které dříve politicky ovládala komunistická strana, jsou i dnes řízeny lidmi, kteří si myslí, že dřívější styl vlády a systém Sovětského svazu byl ten nejlepší. Čili toto je organizace, která přežila kolaps Sovětského svazu, a všechno v ní zůstalo při starém. Její lidé jsou cvičeni, aby ničili a škodili. Jelikož za jejich zločiny nenásleduje žádný trest a jelikož je mnohem levnější zničit Západ nekonvenční válkou než válkou konvenční, čelíme řetězci různých taktik, jejichž strategickým cílem je vytvořit chaos, zničit Evropskou unii a oslabit NATO.
Proto také vidíme věci jako ruskou invazi do Gruzie v roce 2008 a ruskou invazi na Ukrajinu v roce 2014. Získáte další území na Krymu a vytvoříte situaci, kdy zabráníte, aby se například některá země připojila k NATO. Totéž se mělo uskutečnit v Černé Hoře, protože cílem bylo zabránit, aby se připojila k NATO. To, že se některým dalším státům, jako jsou například baltské státy, podařilo včas vstoupit do NATO, je jediný důvod, proč se nyní cítí víceméně bezpečně. Lidé dnes už nejsou ochotni umírat za svobodu.
Západní země stále častěji vyhošťují ruské diplomaty kvůli špionážní činnosti. Dostanou se tyto incidenty jenom častěji do médií, anebo skutečně Rusko stupňuje své aktivity na všech úrovních?
Myslím si, že máme dnes opravdu více ruských agentů v zahraničí, než jsme měli v nejhorších letech studené války.
Proč jich máme víc?
Částečně je to ve spojitosti s otevřenými hranicemi. Lidé cestují snáze a je celá řada Rusů, kteří žijí po celém světě. Je tedy mnohem snazší vyslat někoho jako špiona a zároveň je velice obtížné takovéto lidi rozlišit. Když existoval Sovětský svaz, tak to byl takový černobílý obrázek a vědělo se, kdo je špatný a kdo je dobrý. Po zhroucení Sovětského svazu se to změnilo a ten obrázek je mnohem barevnější. Až do roku 2014 jsme na Rusko nenahlíželi jako na nepřítele. Doufali jsme, že se může stát přítelem, a mysleli jsme si, že je to partner. Sice obtížný, ale partner.
Když Rusko v roce 2014 v Evropě a obzvláště v roce 2016 ve Spojených státech zasahovalo do amerických prezidentských voleb, mnoho lidí si uvědomilo, že Rusko s Putinem v čele státu už není partnerem, ale velmi nebezpečným nepřítelem. Dnes si klademe otázku, co dělat se všemi těmi lidmi, které podezíráme, že působí pro ruské tajné služby. Ale je to velice obtížný problém na vyřešení. Mluvíme o masách lidí, kteří by měli odejít, ale my nevíme, co si s nimi počít. Tu a tam jsou někteří zatčeni, ale tresty jsou příliš mírné. Přinejhorším jsou vyhoštěni do Ruska, víc se jim nestane.
Rozjíždí se podle vás aktuálně nová studená válka, ovšem s novými pravidly, která dříve platila, a teď už neplatí?
Já si myslím, že vstupujeme do velmi obtížného a nebezpečného období, protože Putin upřímně věří, že s ním Západ nic nezmůže. Samozřejmě jsou tu nějaké sankce, ale ty sankce jsou velice měkké a zanedbatelné. Putin se díky jaderným zbraním cítí velmi jistý a bezpečný. A je to svým způsobem pravda. Není toho tolik, co bychom mohli udělat. Ledaže by skutečně pocítil trest, ale otázka je, jak potrestat zemi, která nedodržuje pravidla. Ruské přísloví říká, že si vážíme jenom toho, koho se bojíme. A Putin je přesvědčen, že Západ ho bude ctít jenom tehdy, pokud se ho bude bát. My vždycky následujeme krok za ním a teprve se učíme nebát se ho.
Putin věří, že by Rusko mělo být impérium, a otevřeně říká, že kolaps Sovětského svazu byl největší tragédií 20. století a geopolitickou katastrofou pro Rusko. Snaží se tedy vytvářet chaos, díky němuž by ruský stát opět mohl ovládnout ostatní. Putin je jednoduchý člověk.
To si vážně myslíte, že je jednoduchý člověk?
Ano. Je to velice jednoduchý člověk. Dvacet let pracoval v KGB a jeho vzdělání i zkušenosti jsou omezené. Prezidentem Ruska se stal proto, že ho drželi všichni oligarchové, kteří záviseli na tajných službách. Začal tohoto vlivu tedy využívat k posílení své moci v Rusku. Je to velmi nebezpečná, ale jednoduchá taktika. Pokud má příležitost, vždy se zmocní nového území. Viděli jsme to v Gruzii, na Ukrajině a vidíme to dál každý den. Ruská propaganda je nesmírně protizápadní. V dnešních dnech mnohem více než třeba na počátku 90. let.
Rozhovor je redakčně krácen. Celé interview k dispozici ve videu.
