Analytik Vrábel: Rusko rozkládá naši společnost už roky. Nově šíří dezinformace také Čína

27 minut
Vrábel v Interview ČT24: Rusko šíří dezinformace a oslabuje EU
Zdroj: ČT24

Rusko je podle datového analytika Františka Vrábela hlavním šiřitelem dezinformací v prostředí sociálních sítí. V poslední době se ale přidává také Čína. Rusové se podle něj snaží zejména relativizovat pravdu. „Neexistuje nic jako pravda. Když došlo k otravě novičokem Skripalových, tak Rusko vytvořilo více než sto verzí toho, co se stalo. Na člověka to působí tak, že nakonec nevěří vůbec ničemu,“ popisoval expert v Interview ČT24, které moderoval Daniel Takáč.

Je v Česku dezinformací čím dál tím víc?

Ano, počet dezinformací nepochybně dále roste.

Asi si dovedeme představit, že s přibýváním webů a médií přibývají také informace. Jak si ale máme představit, že přibývají dezinformace?

Měli bychom definovat rozdíl mezi informací a dezinformací. My chápeme dezinformaci relativně úzce. Je to záměrně lživá informace, která má za cíl zmást veřejnost. Jejím cílem je už od začátku lež a ovlivnění celé veřejnosti. Dezinformátoři jsou ale mazaní, takže míchají pravdu a lež dohromady.

Takže je to zpráva či informace, která není úplně pravdivá, ale je zabalená tak, aby vypadala jako normální standardní zpráva?

Lze to tak také chápat. Slovo dezinformace je výmysl ruských tajných služeb KGB, kde „dezinformacja“ byl název oddělení černé propagandy KGB. Čili na začátku byla KGB, která se snažila ovládat své vlastní obyvatele a zmást veřejnost v zahraničí.

Činila se ale i STB. Nejznámější dezinformace bylo objevení písemností a pokladů v Černém jezeře na Šumavě. Málokdo ví, že KGB věnovala dezinformacím veliké úsilí. Zhruba patnáct procent veškeré činnosti KGB bylo zaměřeno na ně. Dezinformace k nám tedy přicházejí především z Ruska a nově také poměrně hodně z Číny.

Čeho se dnes dezinformace nejvíce týkají?

Ústředním narativem ruské propagandy je relativizace pravdy. Neexistuje nic jako pravda. Když došlo k otravě novičokem Skripalových, tak Rusko vytvořilo více než sto verzí toho, co se stalo. Na člověka to působí tak, že nakonec nevěří vůbec ničemu. Oni cílí na to, abychom přestali věřit demokratickým institucím. A jakmile přestaneme věřit demokratickým institucím, celá demokracie se zbortí jako domeček z karet. Mozaiku doplňují další narativy, jako že liberalismus je cosi zkaženého, demokracie je překonaný systém, Evropská unie je konstrukt fašistů, Rusko nikdy nezačalo žádnou válku, je obětí spiknutí a podobně.

Když mluvíte o množství příběhů, které se vypouštějí na veřejnosti, dá se podle nějakých znaků identifikovat, že se jedná o trollí zprávu?

Ano, na to se specializujme. Jsme jedni z mála na světě, kteří to dokážou efektivně rozpoznat. Přistupujeme k tomu analýzou sdělení a jsme schopni ty narativy v jednotlivých článcích zjistit. Děláme to na základě sémantické analýzy, která pracuje s jazykem, morfologií, významem slov a kontextem.

A z toho jste schopni odvodit, že toto množství zpráv vzniká v nějakém centru, které pracuje na společném zadání?

Jsme schopni poznat narativy, o kterých se v bezpečnostní komunitě neziskových organizací, think-tanku a akademické sféry všeobecně ví. Příkladem je narativ, že na Ukrajině vládnou fašisté, že mezinárodní sankce nejsou k ničemu a Západ na nich prodělává. To jsme schopni zjistit s vysokou mírou pravděpodobnosti. Přidáme k tomu další dimenze, jako že zpráva přichází ze zdroje, o němž víme, že v historii přicházel s dezinformacemi, nebo jsou v něm zmiňováni autoři, kteří jsou notoricky známí dezinformátoři. Jsme schopni rozpoznat zbytky ruských idiomů a obratů, které nejsou v češtině a v jiných jazycích známy. Například často se mluví o „prestitukách“, což není český termín, ale v Rusku je velmi obvyklý.

Kde je hranice mezi tím, že je to tedy příběh, a ne relevantní zpráva?

Skládáme obraz z jednotlivostí a bereme v úvahu další dimenze. Uvedl jsem několik takových dimenzí, ale jako další bych mohl říct, že se většinou jedná o velmi expresivní jazyk. Díváme se také na to, v čí je to prospěch.

Jak taková trollí farma vypadá a funguje? Je jich více než ta nejznámější petrohradská?

Nepochybně je jich více, ale žijeme v kybernetickém věku a internet nezná hranic. Proto existují i virtuální trollí farmy. Dezinformace ale nezačínají nutně s trolly. Trollové pouze pomáhají k jejich šíření, a to především na sociálních sítích.

Trollí farma v Petrohradu
Zdroj: ČT24

Je to tedy dům, kde někdo sedí a každý den píše na základě zadání?

Ruský propagandistický dezinformační stroj funguje po vertikále. Každý pátek je porada v Kremlu, kde se určuje, jaká témata by média měla akcentovat. Jedním ze znaků pro detekci dezinformací je tedy, zda už se podobná zpráva neobjevila před tím v ruském prostředí. Velmi často to funguje právě tak, že zpráva je otištěna v Rusku a potom je přebírána dalšími weby. Ty sice fungují v češtině, ale jsou pod jasným vlivem Ruské federace.

Jak víme, že jsou pravidelné porady v Kremlu?

Víme to kvůli úniku ze zpravodajské komunity, o kterém se v seriózním bezpečnostním tisku píše.

Jak se takové dezinformace stávají nebezpečnými? Musí se dostat k někomu, kdo je citlivý na jejich příjem?

Oni cílí především na skupiny lidí, kteří nejsou schopni efektivně rozpoznat, zda jde o dezinformaci, nebo informaci. Hodí se jim proto snížená vzdělanostní úroveň. Samozřejmě tak míří především na skupiny obyvatel, které jsou vybaveny méně kritickým myšlením a mají menší kognitivní schopnosti. Jednoduše nejsou schopni rozpoznat, že se jedná o nebezpečný obsah.

Jakou roli v tom hrají sociální média?

Děje se to prostřednictvím sociálních sítí, které svými algoritmy shlukují lidi s podobným smýšlením. Zdaleka nejrozšířenější sociální sítí je Facebook, který hraje v šíření dezinformací tu nejsmutnější roli. Facebook nalézá ty skupiny lidí, o kterých si Rusové a případně Číňané myslí, že jsou na příjmové vlně dezinformací. Využívají informace, které o nás Facebook bez uzardění prodává a díky nimž jsou schopni naprosto přesně zacílit.

Facebook ale přijímá nějaká opatření proti šíření dezinformací?

Některá opatření se přijímají, je to ale podle mého názoru jen kouřová clona. Oni přijali až 30 tisíc cenzorů, ale regulace nesmí samozřejmě vést k cenzurování obsahu. Přesně tam se oni nyní snaží převést tu PR bitvu. Jejich cenzoři jsou navíc lidé z call center, kteří nemají tušení o společenských vědách. Škodlivost Facebooku spočívá hlavně v tom, že drobí a atomizuje společnost po celém světě do co nejmenších skupin. Dělá to proto, aby mohl tyto úzké skupiny lidí, které jsou homogenní v názorech, zacílit reklamou.

Nejsou tyto homogenní skupiny ale imunnější proti dezinformacím?

Sociální skupina, která čte Respekt, je téměř imunní proti dezinformacím. Na druhou stranu cílová skupina, co čte periodikum Nová republika nebo Sputnik, je přímo v zajetí dezinformací. Facebook dělá to, že každé skupině předkládá podle algoritmu jiné zprávy. Tím se prohlubují příkopy ve společnosti a společnost se radikalizuje. To, že to nakonec využívá někdo pro své politické cíle, jako to dělají Rusové a Číňané, je až na konci běhu.

Pomůže tady vzdělávání?

Všeobecně ano, protože čím vzdělanější lidé budou, tím to bude pro společnost lepší. Nepochybně je tedy velmi záhodné zvyšovat mediální gramotnost. Na druhou stranu to ale není všelék, protože u nejzranitelnější části našich spoluobčanů půjde zvyšování vzdělávání nejhůř.

Zaznamenali jsme případ ve Finsku, kde novinářka, která odhalila trollí farmu, čelila nevybíravým útokům i od svých blízkých známých ze stejné sociální bubliny. Vzdělání tedy zcela nefunguje?

Ano, ani takzvaný fact-checking tolik nefunguje, protože Facebook vyvrácení dezinformací nedistribuuje.

Jaké je tedy řešení?

V tom, že se bude dělat osvěta a povede se veřejná diskuse. A nakonec ozvěny této diskuse budou vnímat i ti lidé, kteří v současnosti nevěří, že dezinformace existují, nebo je podporují. Myslím, že bychom se měli snažit na evropské úrovni, aby EU regulovala sociální média a jejich algoritmy. Je to důvod jít k evropským volbám.

Čili ne regulace toho, co se píše, ale jak s jednotlivými sděleními Facebook nakládá?

Přesně tak.

O co opíráte své tvrzení, že Rusko je za dezinformačními kampaněmi?

Vidíme přímou linii mezi Ruskem a Českou republikou, protože náš systém je schopen jednotlivé zprávy zpodobňovat napříč jazyky. Takže vidíme, že obsah má často začátek v Rusku.

Co vše analyzujete a jaký počet zdrojů porovnáváte?

Máme systém, co je asi 3–10x větší než Google News, a zpracováváme 90 procent celosvětového zpravodajského obsahu. Pracujeme kromě češtiny v jedenácti největších světových jazycích, jako je angličtina, němčina, francouzština, ale také ruština, arabština a čínština.

Relevantnost vašich zjištění je oceněna tím, že vlády nakupují vaše informace?

My jsme vytvořili řešení pro automatickou detekci dezinformací na základě našich zkušeností. Nás živí to, že detekujeme rizika velkým firmám v reálném čase. Máme silnou technologii, která je toho schopna. Detekce dezinformací je náš úspěšný vedlejší produkt. Jsme velmi rádi, že tuto naši unikátní schopnost ocenilo NATO, které si nás pozvalo jako poradce pro vytvoření nového systému pro boj s dezinformacemi v reálném čase. Nedávno jsme také získali cenu od americké a britské vlády a začínáme pro ně pracovat.

Přišli jste mimo jiné na to, že poměrně dlouhou dobu před anexí Krymu se v ruských médiích začal měnit způsob popisování toho, co se děje na Ukrajině. Máte nějaké znaky, že by se něco takového mohlo dít v souvislosti s Českem a evropskými volbami?

I v odborné veřejnosti je názor, že je třeba ochránit evropské volby. Ale jako by je šlo ochránit během několika týdnů. Rusové na rozložení naší společnosti a oslabení Evropské unie pracují už roky. Jde jim o to, aby mohli vyjednávat s každým státem zvlášť a vyjednat si dodávky energetiky. Už dlouhé roky nám proto líčí, jak je Evropská komise špatná a není třeba příliš tlačit na pilu. Společnost už je rozdělená.

(Redakčně kráceno. Celý rozhovor najdete ve videu v úvodu článku.)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
před 34 mminutami

Ústavní soud čeká v příštím roce dvacítka nevyřešených případů

Ústavní soud (ÚS) vstupuje do roku 2026 s dvacítkou nevyřešených případů. Kauzy projednává celé plénum, které letos vydalo skoro padesát nálezů. Obstála třeba podoba úhradové vyhlášky či volební kandidátky, na kterých se objevují jména lidí z více stran, což kritici označovali za skryté koalice. Ústavní soudci naopak zasáhli do advokátních tarifů nebo třeba zrušili oddělené zápisy do škol pro ukrajinské děti.
před 55 mminutami

Letošní rozpočet směřuje k překročení naplánovaného schodku

Stát letos velmi pravděpodobně nedodrží schodek rozpočtu, který předchozí vláda naplánovala na 241 miliard korun. Deficit byl totiž už před vánočními svátky téměř 275 miliard. Z nejnovějších dat ministerstva financí to zjistila ČT. S dodržením plánovaného schodku už nepočítá ani nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ani nejsilnější opoziční strana ODS, ze které je předchozí šéf resortu.
před 11 hhodinami

Soud poslal zápasníka Vémolu a další dva obviněné do vazby

Zápasník Karel „Karlos“ Vémola, který čelí obvinění z organizované drogové trestné činnosti, půjde do vazby. Rozhodl o tom Obvodní soud pro Prahu 7. Do vazby poslal i další dva obviněné, sdělili mluvčí policejní Národní protidrogové centrály Lucie Šmoldasová a pražského městského státního zastupitelství Aleš Cimbala. Obviněným hrozí až osmnáct let vězení.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Po nehodě vrtulníku zemřeli poblíž Kilimandžára dva Češi

Poblíž Kilimandžára zemřeli ve středu dva čeští občané. Informaci místních médií potvrdil mluvčí českého ministerstva zahraničí Daniel Drake. Podle serveru Tanzania Times u nejvyšší africké hory havaroval vrtulník, nehodu nepřežil nikdo z pasažérů.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Benzin je nejlevnější za více než čtyři roky

Benzin v Česku je nyní nejlevnější za více než čtyři roky. Od minulého týdne cena Naturalu 95 klesla o 41 haléřů na průměrných 33,35 koruny za litr. Nižší byla naposledy v červenci 2021. O více než čtyřicet haléřů zlevnila za týden také nafta, prodává se v průměru za 32,62 koruny za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
před 17 hhodinami

Na Štědrý den řešili hasiči nejvíce požárů za pět let

Hasiči v Česku na Štědrý den vyjížděli k 72 požárům, což je nejvíce za posledních pět let. Nikdo při nich nezemřel, zranění utrpělo dvanáct lidí. Některé požáry přímo souvisely s Vánocemi, způsobilo je například neopatrné zacházení s prskavkami. Celková škoda je přes třicet milionů korun, informovala mluvčí generálního ředitelství hasičů Klára Ochmanová.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Víkend v Česku má být slunečný s teplotami kolem bodu mrazu

Nadcházející víkend v Česku má být většinou slunečný, s výjimkou jihozápadních Čech a Slezska. Teploty se mají udržet kolem bodu mrazu nebo lehce nad ním. Srážky meteorologové nečekají, sněžit může do neděle jen slabě na severu a severovýchodě země. Vyplývá to z informací na webu a facebooku Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Od příštího týdne se má výrazně ochladit, častější bude na začátku nového roku nejspíš také sněžení.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...