Konec lží politiků? Umělá inteligence bude brzy umět ověřit jejich výroky v reálném čase

Vědci z Dukeovy univerzity vytvořili nástroj, který by mohl najít využití už například při amerických prezidentských volbách v roce 2020. Měl by totiž umět v reálném čase ověřovat, jestli politici v televizních debatách říkají pravdu.

Když chtěl prezident Donald Trump živě promluvit 8. ledna k Američanům o bezpečnosti hranic a stavbě zdi mezi Mexikem a USA, některé televizní stanice uvažovaly o tom, že by jeho proslov vysílaly až ze záznamu. Příčinou těchto úvah byly mnohdy zavádějící nebo nepravdivé informace, které podle těchto stanic prezident pronáší.

Po jeho nakonec naživo přenášené řeči se k ní vyjádřila řada komentátorů, ale přímo s fakty prezident během proslovu konfrontován nebyl. Podle vědců z americké Dukeovy univerzity by se to už brzy mohlo změnit, existují již totiž technologie, které to umožňují.

Dukeova univerzita, konkrétně tým vedený profesorem Billem Adairem, vytvořila aplikaci, která na mobilu odkazuje během politických debat uživatelům na reálná fakta. Podobný program pro televize už je sice téměř hotový, ale zatím neprošel testováním.

Televize v roli arbitra pravdy?

Tato televizní aplikace by se opírala o algoritmus, jenž by v reálném čase pátral v databázích webů Politifact, Factcheck a článkové sekce deníku Washington Post. Na jejich základě by pak divákovi chytré televize oznámil, zda bylo tvrzení pravdivé, nepravdivé, anebo zavádějící. V rozhovoru pro agenturu AFP autoři programu popsali smysl právě na projevu Donalda Trumpa z minulého týdne. Během něj americký prezident například uvedl, že 90 procent heroinu, který týdně zabije na 300 Američanů, se do země dostává přes jižní hranici. Program by podle expertů z Dukeovy univerzity tyto informace doplnil o to, že tyto drogy se pašují především přes přístavy – a stavba zdi by tedy proti jejich importu nijak nepomohla.

Na konci loňského roku už univerzita tento produkt zkoušela na testovací skupině; divákům pouštěla zprávy o stavu unie pronesené Donaldem Trumpem a Barackem Obamou. Program k nim v reálném čase přidával komentáře. Podle univerzity to byl obří úspěch. „Lidé opravdu chtějí on-line ověřovač faktů,“ uvedl profesor Adair. „Myslím, že tu existuje silná poptávka a televizní stanice si uvědomí, že mít takový produkt by pro ně představovalo konkurenční výhodu.“

Agentura AP oslovila všechny americké celoplošné stanice, ale žádná zatím o tuto technologii nemá zájem – nechtěly se ani vyjadřovat k tomu, jestli samy pracují na vlastních nástrojích, které by umožňovaly kontrolu informací, jež vypouštějí politici.

Podle AP hlavní příčinou je, že se jedná o značně citlivé téma: jednak technologicky, ale také z hlediska poskytování informací: televizní společnosti se mohou obávat, že by je diváci podezřívali z manipulace.

„Tohle je nesmírně náročná výzva,“ komentoval tento výzkum Mark Lukasiewicz, dlouholetý manažer televizní stanice NBC News, který v současnosti učí na univerzitě. Profesor Adair věří, že by se tato podezření dala eliminovat právě robotizací celého systému, jež by zcela vyřadila lidský vliv. Doporučuje jednu kontrolní zprávu přibližně každé dvě minuty vysílání.

Stanice CNN a MSNBC už politiky s fakty konfrontují, nejčastěji se to týká právě prezidenta Trumpa. Ale jde o práci týmů analytiků, kteří v databázích vyhledávají pravdivost různých výroků. Je to ale časově značně náročné, a tudíž celý proces zatím nefunguje tak dobře, jak by mohl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 16 mminutami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 33 mminutami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 16 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026
Načítání...