Od září se mění podmínky pro zaměstnávání cizinců. Kvóta pro Ukrajince se zdvojnásobí

Od září se sníží počet projektů na zaměstnávání cizinců v českých firmách, zároveň se sjednotí podmínky pro zařazování do programu, což usnadní zaměstnávání cizinců ze zemí, jako je Srbsko či Filipíny. Postupně se také bude navyšovat kvóta pro pracovníky z Ukrajiny. Ta je teď necelých 20 tisíc, zvýší se ale na 40 tisíc. České firmy už delší dobu bojují s nedostatkem pracovních sil, podle Hospodářské komory loni státní kasa kvůli rekordnímu počtu neobsazených míst tratila nejméně 84 miliard korun na daních a odvodech.

Podle šéfa Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého bude Česko od 1. září přijímat kvalifikovanou pracovní sílu jen ve třech programech místo dosavadních šesti. Vláda by tento krok měla projednat v pondělí.

Programy budou odstupňované podle úrovně kvalifikace uchazečů o práci. Zatímco ministerstvo průmyslu a obchodu bude vyřizovat žádosti zaměstnavatelů jen o vysoce kvalifikované zaměstnance nebo vědecké pracovníky, hospodářská komora bude firmám pomáhat se všemi ostatními žádostmi o zaměstnance.

V transformovaném Programu kvalifikovaný zaměstnanec bude komora přijímat žádosti firem o pracovníky z Ukrajiny, Černé Hory, Srbska, Filipín, Indie, Kazachstánu, Moldavska a Mongolska. Pro každou zemi vláda stanoví zvláštní roční kvóty. 

  • Ukrajina - 40 000
  • Černá Hora a Srbsko - 2000
  • Filipíny - 1000
  • Moldavsko - 1000
  • Mongolsko - 1000
  • Indie - 600
  • Kazachstán - 300

Nadále však platí, že i tento program nebude firmám umožňovat zaměstnávat nekvalifikované cizince, jako jsou třeba dělníci výkopových prací, uklízečky, doplňovači zboží, doručovatelé balíků nebo pomocné síly ve stavebnictví či v kuchyni.

Zaměstnavatelům chybí až půl milionu pracovních sil

Od 1. září bude také postupně zvyšována kvóta pro příjem pracovníků z Ukrajiny až na 40 tisíc ročně. Dosud to bylo 19 600 osob. Navýšení kvót si vyžádá náklady 100 milionů korun ročně, ale podle propočtů komory se díky jejich daním a odvodům zvýší příjmy státního rozpočtu nejméně stonásobně, tedy o deset miliard korun ročně.

„Ani taková kvóta neuspokojí poptávku zaměstnavatelů po pracovnících, protože jim podle našich analýz aktuálně chybí 500 tisíc lidí. Díky pracujícím cizincům ale tolik neodmítají zakázky a udržují si i za pomoci investic do efektivnější výroby konkurenceschopnost vůči jiným zemím. Zároveň díky tomu naše ekonomika roste, zvyšuje se životní standard všech lidí v zemi a rostou mzdy sedmi až osmiprocentním tempem,“ upozornil Dlouhý.

Nově se také všechny vládou regulované režimy sjednotí i procesně. V případě „Režimu ostatní státy“, který je zaměřen na Srbsko, Mongolsko a Filipíny, poskytovala dosud Hospodářská komora zaměstnavatelům pouze doporučení, se kterým se pak museli obrátit na ministerstvo průmyslu. Nově budou mít všechny režimy sjednocené do „Programu kvalifikovaný zaměstnanec“ stejný postup jako v „Režimu Ukrajina“.

„Firmy tak vše potřebné k náboru pracovních sil ze zahraničí vyřídí na jednom místě a nebudou dokumenty zasílat na více adres, což jim usnadní práci a ušetří čas,“ vysvětlil vedoucí Oddělení služeb pro podnikatele HK Tomáš Zelený.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 7 hhodinami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 21 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled