Od září se mění podmínky pro zaměstnávání cizinců. Kvóta pro Ukrajince se zdvojnásobí

Od září se sníží počet projektů na zaměstnávání cizinců v českých firmách, zároveň se sjednotí podmínky pro zařazování do programu, což usnadní zaměstnávání cizinců ze zemí, jako je Srbsko či Filipíny. Postupně se také bude navyšovat kvóta pro pracovníky z Ukrajiny. Ta je teď necelých 20 tisíc, zvýší se ale na 40 tisíc. České firmy už delší dobu bojují s nedostatkem pracovních sil, podle Hospodářské komory loni státní kasa kvůli rekordnímu počtu neobsazených míst tratila nejméně 84 miliard korun na daních a odvodech.

Podle šéfa Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého bude Česko od 1. září přijímat kvalifikovanou pracovní sílu jen ve třech programech místo dosavadních šesti. Vláda by tento krok měla projednat v pondělí.

Programy budou odstupňované podle úrovně kvalifikace uchazečů o práci. Zatímco ministerstvo průmyslu a obchodu bude vyřizovat žádosti zaměstnavatelů jen o vysoce kvalifikované zaměstnance nebo vědecké pracovníky, hospodářská komora bude firmám pomáhat se všemi ostatními žádostmi o zaměstnance.

V transformovaném Programu kvalifikovaný zaměstnanec bude komora přijímat žádosti firem o pracovníky z Ukrajiny, Černé Hory, Srbska, Filipín, Indie, Kazachstánu, Moldavska a Mongolska. Pro každou zemi vláda stanoví zvláštní roční kvóty. 

  • Ukrajina - 40 000
  • Černá Hora a Srbsko - 2000
  • Filipíny - 1000
  • Moldavsko - 1000
  • Mongolsko - 1000
  • Indie - 600
  • Kazachstán - 300

Nadále však platí, že i tento program nebude firmám umožňovat zaměstnávat nekvalifikované cizince, jako jsou třeba dělníci výkopových prací, uklízečky, doplňovači zboží, doručovatelé balíků nebo pomocné síly ve stavebnictví či v kuchyni.

Zaměstnavatelům chybí až půl milionu pracovních sil

Od 1. září bude také postupně zvyšována kvóta pro příjem pracovníků z Ukrajiny až na 40 tisíc ročně. Dosud to bylo 19 600 osob. Navýšení kvót si vyžádá náklady 100 milionů korun ročně, ale podle propočtů komory se díky jejich daním a odvodům zvýší příjmy státního rozpočtu nejméně stonásobně, tedy o deset miliard korun ročně.

„Ani taková kvóta neuspokojí poptávku zaměstnavatelů po pracovnících, protože jim podle našich analýz aktuálně chybí 500 tisíc lidí. Díky pracujícím cizincům ale tolik neodmítají zakázky a udržují si i za pomoci investic do efektivnější výroby konkurenceschopnost vůči jiným zemím. Zároveň díky tomu naše ekonomika roste, zvyšuje se životní standard všech lidí v zemi a rostou mzdy sedmi až osmiprocentním tempem,“ upozornil Dlouhý.

Nově se také všechny vládou regulované režimy sjednotí i procesně. V případě „Režimu ostatní státy“, který je zaměřen na Srbsko, Mongolsko a Filipíny, poskytovala dosud Hospodářská komora zaměstnavatelům pouze doporučení, se kterým se pak museli obrátit na ministerstvo průmyslu. Nově budou mít všechny režimy sjednocené do „Programu kvalifikovaný zaměstnanec“ stejný postup jako v „Režimu Ukrajina“.

„Firmy tak vše potřebné k náboru pracovních sil ze zahraničí vyřídí na jednom místě a nebudou dokumenty zasílat na více adres, což jim usnadní práci a ušetří čas,“ vysvětlil vedoucí Oddělení služeb pro podnikatele HK Tomáš Zelený.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 6 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...