Do Buči na západním předměstí Kyjeva se v úterý vydal zpravodaj ČT David Borek a kameraman Karel Man. Stejně jako první den viděli na ulicích mrtvá těla a pozůstalé, kteří se snaží identifikovat své blízké. Město v mnoha ohledech nefunguje tak, jak by mělo, cesty jsou neprůchozí a posety střepy, infrastruktura je poničená, obchody mají problémy se zásobováním.
Další den odhalil nové hrůzné stopy utrpení civilistů ve městě, které donedávna okupovala a pustošila ruská armáda. Například v zahradní čtvrti na okraji Buči našli šest částečně spálených, propletených lidských těl, včetně dvou žen.
„Na jednom těle vidíme jasné střelné zranění. Domnívám se, že až provedou forenzní experti obhlídku, tak najdou další střelné rány. Předběžně se domníváme, že ti lidé žili někde poblíž, byli zastřeleni, potom byla jejich těla odtažena sem, polita zápalnou směsí. Pokusili se je spálit,“ popsal regionální policejní ředitel Kyjevské oblasti Andrij Nebytov.
Celý měsíc v domě
A zatímco se nakládá ponurý náklad do auta, sousedé začínají mluvit. „Lidi to roztrhalo a leželi tu bez rukou a bez nohou celý měsíc. Rusové je nedovolili pohřbít. My jsme neopustili náš dům celý měsíc. Až když přišli naši vojáci, tak jsme začali vycházet ven,“ vypráví jedna z obyvatelek.
Ulice pokrývají střepy, úlomky betonu a kovové střepiny. Právě ty zabíjely. „Leží tu náboje, granáty i miny. To vše z jedné ulice a jednoho domovního bloku,“ popisuje Borek.
„Co se týče odminování, jen za včerejšek tu záchranáři našli víc než čtyři tisíce výbušných předmětů. Za jediný den,“ uvedl ukrajinský ministr vnitra Denys Monastryrskyj. Na mnoha místech proto pracují speciální týmy.
Pomalý návrat
V Buče davy převážně starších lidí čekají na potraviny. Na příjezdových silnicích panuje silný provoz, ale vede po provizorních komunikacích, posetých úlomky munice a padajícími větvemi z rozstřílených lesů.
„Viděli jsme davy lidí, kteří čekali u zavřeného nákupního centra na dodávky, jež jim přivezou vodu a jídlo. Další problém je psychologický, mnoho lidí zatím netuší, zda jsou naživu jejich blízcí,“ uvedl Borek.
Buča je okresní město, které nějakým způsobem funguje, lidé tam jsou, někteří přežili a jiní se vracejí. Město ale v mnoha ohledech nefunguje tak, jak by fungovat mělo. „Několikrát jsme například míjeli čety, které pokládají dráty vysokého napětí. Občanská infrastruktura nefunguje, nefungují cesty.“
Vzdušnou čarou leží Buča deset kilometrů od okraje Kyjeva. Úterní cesta zpravodaje do Buče však byla dlouhá šedesát kilometrů, objíždí se totiž po krajnicích. Problém nastává při zásobování, město každý den potřebuje obrovské množství zboží, lidé se musí přepravovat. A to po polních cestách není možné.
„Buča žije. Ale je to život po těžkém traumatu, které s odchodem okupačních vojsk nezmizelo,“ dodal na závěr zpravodaj.
