USA deportují do vlasti stovku Íránců, dohodly se s Teheránem

Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa deportuje letadlem zhruba sto Íránců zpět do Íránu, napsal s odvoláním na íránské i americké zdroje deník The New York Times (NYT). Podle zdrojů jde o vyvrcholení několikaměsíční spolupráce mezi Washingtonem a Teheránem. Spojené státy po desetiletí poskytovaly útočiště Íráncům prchajícím z vlasti, která patří k nejhorším na světě, pokud jde o dodržování lidských práv.

Podle íránských představitelů odstartoval v pondělí večer z Louisiany americký charterový let, který by měl v úterý dorazit přes Katar do Íránu, uvedl deník. Americký činitel potvrdil, že přípravy letu byly ve finální fázi. Všichni hovořili s listem pod podmínkou zachování anonymity, protože neměli oprávnění zveřejňovat detaily.

Probíhající deportaci označil NYT za jeden z nejtvrdších kroků Trumpovy vlády v oblasti vyhošťování migrantů, a to bez ohledu na stav lidských práv a zacházení, jemuž mohou být ve své původní vlasti vystaveni.

Zároveň jde o vzácný moment spolupráce mezi Spojenými státy a vládou v Teheránu a vyvrcholením několikaměsíčních jednání mezi oběma zeměmi, sdělili činitelé. Podle jednoho z nich íránské ministerstvo zahraničí dalo migrantům ujištění, že budou po návratu v bezpečí a nebudou vystaveni útlaku.

Podle vysoce postaveného úředníka íránského ministerstva zahraničí Hosejna Núšábádího Spojené státy deportovaly 120 osob, které se do Íránu vrátí během příštích dvou dní, napsala agentura AFP. Núšábádí v úterý zároveň agentuře Tasním řekl, že americké imigrační úřady se prozatím rozhodly deportovat přibližně čtyři sta íránských občanů, z nichž většina vstoupila na území Spojených států nelegálně.

Spojené státy už Íránce deportovaly do Kostariky a Panamy

USA už letos deportovaly skupinu Íránců – z nichž mnozí byli konvertité ke křesťanství, kteří v Íránu čelí pronásledování – do Kostariky a Panamy. Vyhošťování vyvolalo žaloby ze strany obhájců migrantů, kteří takovéto deportační lety kritizují.

K identitě deportovaných Íránců ani důvodům jejich snahy dostat se do Spojených států zdroje neposkytly žádné informace, podotýká NYT. Mezi deportovanými jsou nicméně muži i ženy, včetně párů. Někteří souhlasili s návratem po měsících strávených v amerických detenčních centrech, jiní nikoliv.

V posledních letech podle deníku přibývá íránských migrantů, kteří se do USA dostávají nelegálně přes jižní hranici. Mnozí z nich tvrdí, že se doma obávají pronásledování kvůli svému politickému a náboženskému přesvědčení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šéf ozbrojeného křídla Hamásu je mrtev, uvádí představitel hnutí i izraelská armáda

Izraelská armáda v sobotu oznámila, že při pátečním vzdušném úderu v Pásmu Gazy zabila Izzadína Haddáda, šéfa ozbrojeného křídla Hamásu a podle představitelů židovského státu posledního ze strůjců masakru na jihu Izraele ze 7. října 2023. Jeho smrt potvrdil agenturám Reuters a AFP také vysoce postavený představitel tohoto teroristického hnutí. Podle palestinských zdravotníků při tomto útoku zahynulo nejméně sedm lidí včetně ženy a dítěte, a nejméně padesát dalších osob bylo zraněno.
12:21Aktualizovánopřed 23 mminutami

Izrael navzdory prodlouženému příměří udeřil na jihu Libanonu

Izrael nařídil evakuaci devíti vesnic na jihu Libanonu a navzdory příměří prodlouženému jen o den dříve provedl v oblasti údery. Armáda židovského státu podle agentury AFP prohlásila, že cílila na infrastrukturu teroristického hnutí Hizballáh. Reuters v noci informoval o útoku na centrum civilní obrany, který zabil nejméně šest lidí, z toho tři zdravotníky, dalších 22 osob utrpělo zranění. Izrael a Libanon se v pátek ve Washingtonu dohodly na prodloužení příměří o dalších 45 dní.
00:14Aktualizovánopřed 33 mminutami

Trump: Americké a nigerijské síly zabily druhého nejvýše postaveného velitele IS na světě

Americké síly ve spolupráci s nigerijskými ozbrojenými složkami v Nigérii usmrtily tamního velitele teroristické organizace Islámský stát (IS) Abú Bilala al-Minúkího. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump. Podle něj jde o druhého nejvýše postaveného velitele IS na světě. Informaci o zabití Minúkího v Nigérii později potvrdil i nigerijský prezident Bola Tinubu.
06:28Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Jsme nezávislí a zbraně z USA jsou dány zákonem, reaguje Tchaj-wan na Trumpa

Tchaj-wan je nezávislá země a dodávky zbraní z USA jsou ukotveny v americkém právu a slouží jako společný odstrašující prostředek vůči hrozbám v regionu, uvedla vláda v Tchaj-peji. Učinila tak ve zjevné reakci na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten po návštěvě Číny ostrov varoval před vyhlášením nezávislosti, které by mohlo podnítit válku s Pekingem, a podotkl, že se dosud nerozhodl o dalším prodeji amerických zbraní Tchaj-peji.
před 4 hhodinami

Izrael udeřil v Gaze. Tvrdí, že na šéfa ozbrojeného křídla Hamásu

Izrael uvedl, že v pátek provedl v Gaze úder zacílený na šéfa ozbrojeného křídla teroristické skupiny Hamás, kterého označil za strůjce útoku ze 7. října 2023, po němž následovalo dva roky trvající izraelské tažení v Pásmu Gazy. Hamás neodpověděl na žádost agentury Reuters o komentář ohledně Izzadína Haddáda, který se stal lídrem vojenského křídla po smrti Muhammada Sinvára, jehož izraelská armáda zabila při úderu loni v květnu.
před 15 hhodinami

USA podle Reuters nepošlou do Polska nové vojáky. Podle Varšavy jde o Německo

Spojené státy zrušily záměr dočasně vyslat do Polska čtyři tisíce vojáků ze základen v USA, píše Reuters s odvoláním na dva nejmenované americké činitele. Rozhodnutí přichází dva týdny poté, co Pentagon oznámil stažení pěti tisíc vojáků z Německa. Překvapivý krok podle Reuters vyvolává otázky ohledně očekávaného snížení americké vojenské přítomnosti v Evropě. Pentagon raději zrušil chystané vyslání dalších vojáků do Polska a Německa, než aby stáhl již rozmístěné jednotky, vysvětlují nejmenovaní američtí představitelé podle agentury AP. Polští představitelé ujišťují, že rozhodnutí se nedotkne bezpečnosti Polska.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
před 16 hhodinami

USA oznámily prodloužení příměří mezi Libanonem a Izraelem o 45 dní

Izrael a Libanon se dohodly na prodloužení příměří o 45 dní, oznámil v pátek po jednáních ve Washingtonu mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tommy Pigott. Jde o příměří, které americký prezident Donald Trump oznámil 16. dubna, informovala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...