Rakouský prezident Alexander Van der Bellen pověřil lídra Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Herberta Kickla sestavením vlády poté, co ztroskotala koaliční jednání mezi lidovci (ÖVP) a sociálními demokraty (SPÖ). Rozhovor trval více než hodinu, poté Kickl beze slova opustil vídeňský Hofburg, informuje agentura APA.
„Tento krok se mi nedělal lehce,“ řekl prezident. Respekt k názoru voličů však vyžadoval, abych ctil možnost vzniku parlamentní většiny v Národní radě, uvedl. „Předseda FPÖ chce tuto odpovědnost převzít,“ vysvětlil prezident své rozhodnutí ve stručném prohlášení.
Van der Bellen zároveň upozornil, že situace se změnila, protože ÖVP je nyní připravena jednat o koalici s FPÖ pod vedením Kickla. „Hlasy uvnitř lidové strany, které dříve koalici se svobodnými vylučovaly, utichly,“ sdělil prezidentovi v neděli odstupující předseda ÖVP a kancléř Karl Nehammer.
Nehammer v sobotu oznámil, že po krachu jednání o vládní koalici mezi ÖVP, sociálními demokraty a liberálním hnutím NEOS odstoupí z funkce předsedy strany i z postu rakouského kancléře.
Strany se neshodly, jakým způsobem konsolidovat rakouský rozpočet, a zároveň se objevily osobní animozity mezi jednotlivými předsedy, dodala analytička Zuzana Lizcová.
Spolupráce lidovců a svobodných
Nový předseda strany ÖVP Christian Stocker, který dříve předsedu strany FPÖ Herberta Kickla pravidelně kritizoval, na nedělní tiskové konferenci po svém zvolení prozatímním předsedou lidovců hovořil „o nové situaci“. Lidová strana by přijala jakoukoli nabídku FPÖ na koaliční jednání, řekl v neděli Stocker.
„Teď nejde o Herberta Kickla nebo mě. Jde o skutečnost, že tato země potřebuje ihned stabilní vládu,“ prohlásil v neděli Stocker.
FPÖ a ÖVP jsou obě pravicové strany a mají společné programové body, jako je postup v hospodářské nebo migrační politice, upozornila Lizcová. „Víme o Kicklovi velmi málo. Ve straně nemá žádné přátele, ale evidentně je velmi schopný a byl také osobou, která v minulosti stála za mnohými body v programu Svobodných,“ řekl politolog Reinhard Heinisch z Univerzity Salcburk.
„Bylo by to poprvé v historii, kdy by strana FPÖ – považovaná mnohými za minimálně nacionálně populistickou, v některých ohledem možná i krajně pravicovou – získala křeslo ministerského předsedy,“ zmínil zahraniční zpravodaj ČT Jan Šilhan. Moderátor Roman Fojta upozornil, že FPÖ je známá svou vstřícností k Rusku.
„Svobodní se velmi kriticky staví vůči sankcím, které byly uvaleny na Rusko, a jsou zastánci jejich zrušení. Odmítají některé společné evropské obranné iniciativy. Zároveň zdůrazňují, že do budoucna bychom měli znovu odebírat energie – zejména plyn – z Ruska,“ dodala Lizcová.
Během pondělního jednání Kickla a Van der Bellena se před Hofburgem shromáždilo přibližně pět set demonstrantů, kteří protestovali proti podílu FPÖ na vládě.
Povolební situace
Povolební situace v Rakousku je složitá. SPÖ odmítala účast na vládě s vítězem zářijových voleb FPÖ. A Nehammer jako bývalý předseda ÖVP odmítal vládní spolupráci se svobodnými pod vedením jejich předsedy Kickla.
Vztah mezi Van der Bellenem a Kicklem popisují rakouská média jako komplikovaný. Prezident v roce 2019 odvolal Kickla z funkce ministra vnitra v důsledku aféry Ibiza. Kickl se dříve vyjádřil, že je Van der Bellen podle něj „politickým chameleonem“ a „mumií v Hofburku“, připomněla rakouská televize ORF.
Kauzu Ibiza spustila v roce 2019 videonahrávka tajně natočená v roce 2017 na španělském ostrově Ibiza ve vile tehdejšího šéfa FPÖ Heinze-Christiana Stracheho. Svobodní tvořili v letech 2017–2019 vládní koalici s ÖVP tehdejšího kancléře Sebastiana Kurze. Strache na záznamu otevřeně hovořil o svém korupčním jednání. Aféra vedla mimo jiné k pádu tehdejší Kurzovy vlády.
FPÖ byla dosud třikrát ve vládě na spolkové úrovni. Žádná vláda s účastí FPÖ ale nevydržela až do konce mandátu, připomíná ORF. Na regionální úrovni se svobodní podílejí na vládě v pěti rakouských spolkových zemích z devíti. Ve Štýrsku zastávají post zemského hejtmana.
Záležet bude na programových požadavcích
Jan Macháček z think tanku Strategeo si myslí, že současná situace u Svobodných je mimo jiné výsledkem „osobní chemie mezi lídry koaličních stran, jejichž jednání zkrachovala“. „Oni se prostě nedokázali dohodnout na nějakém kompromisu, ať už osobně, nebo programově. Takže si to mohou vyčítat jenom sami sobě. Na druhou stranu se možná Rakousko rozhodlo, a časem to asi třeba bude cesta i pro jiné země v Evropě, že se přestane izolovat tahle, někdo říká extremistická, pravice,“ uvedl Macháček.
Pojmem extremismus jsou podle ministerstva vnitra označovány vyhraněné ideologické postoje, které vybočují z ústavních, zákonných norem a útočí proti základním demokratickým ústavním principům. Extremistické postoje jsou způsobilé přejít v aktivity, které působí, ať již přímo, nebo v dlouhodobém důsledku, destruktivně na stávající demokratický systém a snaží se nahradit demokratický systém tím nedemokratickým (totalitním nebo autoritářským režimem, diktaturou, anarchií).
Podle Macháčka se může velmi snadno stát, že Svobodní vládu nedokáží utvořit. „Svobodní logicky vyzvou k jednání toho pravicového partnera, to znamená lidovce a ti budou tentokrát, na což nebyli nikdy zvyklí, juniorním partnerem v koalici, protože Svobodní jsou vítězem voleb. Takže záleží na tom, jak si budou obě strany vzájemně programově ustupovat, nebo ne,“ předpovídá Macháček.
Některé programové požadavky Svobodných jsou podle něj „z racionálního pohledu dosti zvláštní“. „Jsou tam nápady, že by Rakousko vystoupilo ze všech mezinárodních smluv. Že by mělo v Evropě podobné postavení jako Lichtenštejnsko. Těchto poněkud šílených nápadů se asi Svobodní vzdají, ale je otázka, kam budou lidovci ochotni ustupovat,“ vysvětlil.
