Pellegrini vetoval zákon o zrušení úřadu pro whistleblowery

Slovenský prezident Peter Pellegrini vetoval zákon o zrušení úřadu na ochranu oznamovatelů, který vládní koalice premiéra Roberta Fica (Smer) v úterý prosadila v parlamentu navzdory odporu menšinové opozice. Ta se ve středu obrátila na ústavní soud s žádostí, aby zákon přezkoumal a pozastavil účinnost normy, která by měla vstoupit do praxe na začátku roku 2026. Výhrady vůči návrhu zákona již dříve vyjádřila Evropská komise (EK) a také slovenský generální prokurátor Maroš Žilinka.

Absence důvodů pro zkrácené legislativní řízení, vážné věcné připomínky k nedostatečné ochraně obětí a nevyřešené výhrady ze strany EK s možnými následky pro Slovensko vedly prezidenta k rozhodnutí vrátit zákon jako celek parlamentu, uvedla kancelář hlavy státu v komuniké.

„Jsem přesvědčen, že své legitimní cíle může vláda a vládní kolice plnit i bez porušování legislativních pravidel, bez možných porušení principů právního státu a bez ohrožování slovenských zájmů v Evropské unii,“ uvedl Pellegrini.

Upozornil, že úřad na ochranu oznamovatelů má důležitou roli při plnění podmínek pro čerpání miliard z EU, které následně zlepšují život ve slovenských regionech.

„Považuji za chybu, že Národní rada (slovenský parlament) při přijímání zákona neodstranila pochybnosti, zda výsledná norma je v souladu se směrnicemi EU. Trvají tak obavy z rizika pozastavení části evropských prostředků pro Slovensko,“ zdůraznil prezident. Pokládá za mimořádně důležité, aby země všechny pochyby dostatečně vysvětlila bez možných sankcí.

Pellegrini také kritizoval průběh přijímání legislativy – včetně sobotního zasedání Ficovy vlády, zkráceného legislativního řízení a vleklé diskuze. „Lidé těžko pochopí, proč v situaci, kdy je jejich život čím dál náročnější, je nezbytné dva týdny v parlamentu řešit zánik a následný vznik jednoho úřadu,“ vzkázala hlava státu.

Pellegrini odmítl argumenty vlády, že jejím cílem je vytvořit nový úřad s rozšířenou působností a zajistit účinnější ochranu obětí trestných činů. „Zákon však právě tuto oblast neřeší. Dokonce se může stát, že přinejmenším v počátcích působení nového úřadu bude ochrana obětí některých trestných činů oslabená,“ míní prezident. „Může se stát, že právě přijetím schváleného zákona může dojít k ohrožení základních lidských práv a svobod, čemuž se vláda podle vlastního vyjádření snaží zabránit,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pellegrini vetoval zákon o zrušení úřadu pro whistleblowery

Slovenský prezident Peter Pellegrini vetoval zákon o zrušení úřadu na ochranu oznamovatelů, který vládní koalice premiéra Roberta Fica (Smer) v úterý prosadila v parlamentu navzdory odporu menšinové opozice. Ta se ve středu obrátila na ústavní soud s žádostí, aby zákon přezkoumal a pozastavil účinnost normy, která by měla vstoupit do praxe na začátku roku 2026. Výhrady vůči návrhu zákona již dříve vyjádřila Evropská komise (EK) a také slovenský generální prokurátor Maroš Žilinka.
15:51Aktualizovánopřed 8 mminutami

Rubio přikázal návrat k fontu Times New Roman, přechod na Calibri má za plýtvání

Americký ministr zahraničí Marco Rubio nařídil svému rezortu opět používat v dokumentech písmo Times New Roman místo písma Calibri, informovala BBC. Calibri na ministerstvu zavedl Rubiův předchůdce Antony Blinken ve snaze zlepšit čitelnost, zejména pro lidi se zrakovým postižením. Podle Rubia je Times New Roman „formálnější a profesionálnější,“ zatímco přechod na Calibri označil za „plýtvání“ pod záminkou diverzity.
před 18 mminutami

Venezuelská opoziční lídryně Machadová se po téměř roce objevila na veřejnosti

Venezuelská opoziční lídryně María Corina Machadová se ve čtvrtek v Oslu časně ráno po jedenácti měsících objevila na veřejnosti a pozdravila své příznivce, píší agentury. Poděkovala všem, kteří riskovali život, aby mohla přijet do Norska kvůli Nobelově ceně za mír. Tu za ni ve středu převzala její dcera.
03:57Aktualizovánopřed 27 mminutami

Babiš se v Bruselu setkal s von der Leyenovou, řešili i Ukrajinu

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) přijel do Bruselu na své první setkání s předsedkyní Evropské komise (EK) Ursulou von der Leyenovou od svého současného jmenování do funkce. Šéfka EK ocenila Babišovu podporu posilování konkurenceschopnosti Evropy. Schůzku označila za dobrou a uvedla, že diskutovali také o posilování Kyjeva na cestě k míru v rusko-ukrajinské válce. O produktivní schůzce hovořil i předseda unijních summitů António Costa.
12:16Aktualizovánopřed 27 mminutami

Severozápad USA postihly záplavy

Záběry z dronu odhalily škody způsobené záplavami na severozápadě USA. Silná atmosférická řeka přinesla rozsáhlé deště, které způsobily, že se vodní toky vylily z břehů a způsobily velké škody. Řeka Snoqualmie ve státě Washington dosáhla u vodopádů Snoqualmie Falls nejvyššího průtoku za posledních deset let. Vzhledem k pokračujícímu dešti vydala Národní meteorologická služba varování, že voda bude ještě stoupat.
13:43Aktualizovánopřed 38 mminutami

Ukrajinská SBU zasáhla ruskou ropnou platformu v Kaspickém moři

Drony tajné služby SBU zasáhly ruskou těžební plošinu v Kaspickém moři, uvádí ukrajinská média, podle nichž jde o první takový zásah v Kaspickém moři. Není ale jasné, kdy k němu došlo. Rusko zároveň tvrdí, že jeho protivzdušná obrana v noci na čtvrtek sestřelila nejméně 287 dronů. AFP píše o jednom z nejrozsáhlejších útoků, které ukrajinská armáda podnikla na sousední zemi za téměř čtyři roky plnohodnotné války, kterou Moskva rozpoutala.
08:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Při útoku na nemocnici v Myanmaru zemřely desítky lidí, píše AFP

Letecký útok na nemocnici na západě Myanmaru zabil ve středu večer 34 lidí a asi osmdesát zranil, napsaly tiskové agentury. Úder vedla vládnoucí vojenská junta, která v zemi zintenzivňuje své útoky před volbami naplánovanými na konec prosince. Mluvčí junty na žádost agentury Reuters o komentář nereagoval. Zemí už čtyři roky zmítá občanská válka mezi armádou a povstalci.
05:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Bulharská vláda podala po masových protestech demisi

Bulharský premiér Rosen Željazkov oznámil, že jeho vláda podala demisi. Stalo se tak den po další ze série masových demonstrací, jedněch z největších protestů v historii moderního Bulharska. Začaly jako protesty proti návrhu rozpočtu, postupně ale přerostly ve vyjádření nespokojenosti s hospodářskou politikou obecně a s korupcí.
před 1 hhodinou
Načítání...