Slovenská koalice si přerozdělila křesla, Smer posílí

3 minuty
Události: Podpora slovenské vládní koalice
Zdroj: ČT24

Tříčlenná vládní koalice slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) se dohodla na novém přerozdělení křesel v kabinetu. Ficova strana získá kontrolu nad dvěma dalšími ministerstvy na úkor svých koaličních partnerů Hlas a Slovenská národná strana (SNS), jejichž kluby dříve přišly o poslance.

Smer přebírá od Hlasu ministerstvo investic, regionálního rozvoje a informatizace, které má na starosti mimo jiné evropské fondy. SNS se ve prospěch Smeru zase vzdala ministerstva cestovního ruchu a sportu. Zatím není známo, kdo tato ministerstva nově povede. Smeru po uvedených změnách připadne celkově devět křesel ve vládě, Hlasu šest a SNS dvě.

„Toto vážné politické rozhodnutí mi umožňuje jako předsedovi vlády postupovat v souladu s koaliční smlouvou, když budu navrhovat spolupráci poslancům Národní rady, kteří opustili poslanecké kluby Hlasu a SNS," sdělil Fico. Dodal, že další kroky budou oznámeny včas.

Vládní koalice, která původně měla 79 poslanců ve stopadesátičlenné sněmovně, přišla o většinu v parlamentu poté, co z klubů Hlasu a SNS bylo postupně vyloučeno nebo odešlo dohromady šest poslanců. Fico pak minulý týden dal koaličním partnerům ultimátům, aby do uplynulého pondělí předložili návrhy na obnovení koaliční většiny. Hlas a SNS na to zareagovaly tím, že daly k dispozici některé funkce a vyslovily se proti konání předčasných parlamentních voleb.

Vládní politici pak dali najevo, že chtějí dosáhnout obnovení původní koaliční většiny ve sněmovně. Z vyjádření Fica i šéfa SNS Andreje Danka vyplynulo, že tuto většinu koalice ještě nemá.

Podle dřívějších informací tisku by se novým ministrem cestovního ruchu a sportu mohl stát jeden z rebelujících poslanců Rudolf Huliak. Ten loni vystoupil spolu s dvěma kolegy z klubu SNS. Letos v únoru se k nim přidal jeden již bývalý poslanec Hlasu. Bez této čtveřice poslanců nebude mít vládní koalice parlamentní většinu. Kromě toho Hlas v lednu vyloučil ze svých řad dva poslance a v této straně podle dostupných informací zůstal jeden rebelující poslanec.

Funkce šéfa sněmovny

Šéf Hlasu a ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok uvedl, že po obnovení koaliční většiny očekává zvolení kandidáta své strany šéfem sněmovny. Tato funkce se uvolnila loni v dubnu, kdy tehdejší předseda Hlasu Peter Pellegrini vyhrál přímé prezidentské volby. Nárok na funkci šéfa sněmovny pak vznesla SNS, byť podle koaliční smlouvy patří Hlasu. Podle tisku chce Hlas navrhnout do čela parlamentu současného ministra investic, regionálního rozvoje a informatizace Richarda Rašiho. Ještě minulý týden Šutaj Eštok nabídl Smeru křeslo vicepremiéra pro plán obnovy a znalostní ekonomiku.

„Snažíme se vytvořit podmínky Robertovi Ficovi, aby mohl jednat s poslanci, kteří mají jiné představy o fungování politiky a kteří nerespektovali politické strany, díky kterým se dostali do parlamentu,“ řekl Danko o rebelujících poslancích.

Ministerstvo cestovního ruchu a sportu, o které nyní SNS přišla, zřídila až současná vládní koalice právě na základě požadavku Dankovy strany. Další dvě ministerstva, jež po předloňských volbách připadla SNS, a to kultury a životního prostředí, řídí ministři, kteří nejsou členy SNS, byť ve volbách kandidovali za tuto stranu a získali poslanecký mandát.

Opoziční strany, které dříve žádaly vypsání nových voleb jako řešení krize ve vládní koalici, hodnotily dohodu vládních formací rozdílně. „Po měsících sporů a chaosu Robert Fico vzal dvě ministerská křesla koaličním partnerům, ale stále není jasné, jak chce zaručit funkční parlament se stabilní většinou. Chaos pokračuje a koalice se dál bude zabývat jen sama sebou. Místo toho, aby řešila problémy lidí,“ napsal v prohlášení předseda nejsilnějšího opozičního hnutí Progresívne Slovensko Michal Šimečka.

Expremiér a šéf opozičního hnutí Slovensko Igor Matovič naproti tomu tvrdí, že Fico „koupil poslance“, může si tak nadále užívat beztrestnost a že Slovensko čekají další léta rozkrádání, úpadku a mezinárodní ostudy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
včeraAktualizovánopřed 46 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 2 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 6 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...