Rakouští lidovci podle předběžných výsledků posílili. Kurz bude pověřen sestavením vlády

Rakušané vybírali v předčasných volbách nové složení dolní komory parlamentu. Podle předběžných konečných výsledků, které zveřejnilo ministerstvo vnitra, posílila lidová strana (ÖVP) bývalého kancléře Sebastiana Kurze, do parlamentu se po odmlce vrátili Zelení se zhruba 13 procenty. Naopak Svobodná strana Rakouska a sociální demokraté dosáhli horšího výsledku, než čekali. Prezident Alexander Van der Bellen oznámil, že příští týden povede rozhovory s předsedy stran a následně pověří Kurze sestavením nové vlády.

Podle předběžných konečných výsledků získala Kurzova Rakouská lidová strana (ÖVP) 38,4 procenta hlasů. Na druhém místě s velkým odstupem skončili sociální demokraté (SPÖ) s 21,5 procenta hlasů a dosáhli tak nejhoršího výsledku od konce druhé světové války. Rozdíl mezi výsledky první a druhé strany v pořadí je také největší od druhé světové války.

Třetí skončila pravicově populistická Svobodná strana Rakouska (FPÖ) se 17,3 procenta hlasů.

Rekordní výsledek zaznamenala strana Zelených, která podle předběžných konečných výsledků získala 12,3 procenta hlasů. Pro stranu jde o historicky nejlepší výsledek; Zelení se navíc vrací po dvou letech do parlamentu. 

Nejlepšího výsledku ve svých dějinách dosáhli se 7,4 procenta také liberálové z NEOS. Dosud parlamentní strana Nyní čtyřprocentní hranici pro vstup do parlamentu nepřekonala.

Předběžné konečné výsledky oznámil ministr vnitra Wolfgang Peschorn v neděli kolem deváté hodiny večer. Není v nich ale zahrnuta zhruba pětina hlasů, které budou sečteny až v následujících dnech (korespondenční hlasování a hlasy odevzdané s využitím voličského průkazu).

Prognózy oproti předběžným výsledkům mírně podcenily Kurze a přidaly Zeleným a SPÖ

Zveřejněním předběžných konečných výsledků se rámcově potvrdily dřívější prognózy, o kterých informovaly agentura APA a veřejnoprávní stanice ORF. Podle modelu institutu ARGE pro agenturu APA měl Kurz získat 37,1 procenta hlasů, SPÖ měli dosáhnout na 22,5 procenta hlasů a Svobodná strana Rakouska (FPÖ) na 16,7 procenta. Institut uvedl, že Zelení by mohli získat 13,1 procenta hlasů a liberální strana NEOS 7,8 procenta.

Prognóza, kterou si nechala vypracovat veřejnoprávní stanice ORF od institutu SORA, uváděla podobné výsledky. Znatelně se lišily prognózy pouze v zisku strany Zelených: podle SORA měla dosáhnout dokonce na 14,3 procenta.

Předběžné konečné výsledky i prognózy tak splnily očekávání z předvolebních průzkumů, podle kterých mířili lidovci k jasnému vítězství. Průzkumy rovněž odhadly, že druhého místa dosáhnou sociální demokraté a třetího pak protiimigrační FPÖ.

Volební účast podle předběžných konečných výsledků činila 60,6 procenta, po sečtení všech hlasů se ale ještě značně navýší. Prognózy institutů ARGE a SORA hovoří o zhruba 75procentní účasti. V roce 2017 činila účast 80 procent.

Prezident pověří Kurze sestavením vlády

Prezident Alexander Van der Bellen v neděli večer oznámil, že hodlá příští týden zahájit rozhovory s předsedy všech politických stran, které se dostaly do parlamentu. Po jejich skončení pověří „vítěze voleb“ sestavením nové vlády. Kurzovi prezident k vítězství poblahopřál.

Podle Van der Bellena aféra kolem bývalého předsedy Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Heinze-Christiana Stracheho, kvůli které v květnu padla Kurzova vláda, poškodila důvěru lidí v politiku. Úkolem nové vlády tak podle rakouské hlavy státu bude, aby tuto důvěru obnovila a aby se věnovala „nejdůležitějším tématům budoucnosti“.

6 minut
Prezident pověří Kurze sestavením nové vlády
Zdroj: ČT24

Kurz chce jednat se všemi

Sebastian Kurz by se vzhledem k předpokládanému volebnímu výsledku mohl stát opět kancléřem. Už dříve řekl, že jednat chce se všemi stranami. V neděli poděkoval voličům a příznivcům strany: „Nestává se mi často, že nenacházím slova, ale dnes se tomu tak děje. Téměř nemohu mluvit. Těšili jsme se na tento den a počítali jsme s dobrým výsledkem. Ale samozřejmě jsme takovýto výsledek neočekávali.“

„Byly to těžké čtyři měsíce, ale teď nás lidé zvolili znovu,“ dodal Kurz s odkazem na dobu, která uplynula od pádu koaliční vlády ÖVP a Svobodné strany Rakouska (FPÖ). 

4 minuty
Sebastian Kurz poděkoval příznivcům a voličům
Zdroj: ČT24

Podle odhadů by většinu v 183členném parlamentu mohla mít vláda lidovců se svobodnými, lidovců se sociálními demokraty, ale překvapivě také koalice lidovců se Zelenými. Před volbami se hovořilo o tom, že by lidovci a Zelení museli přibrat do trojkoalice také NEOS. „Je to pro nás historický den, každý další krok si dobře rozmyslím,“ řekl k možným variantám koalice Kurz.

Zelení jsou podle předsedy Wernera Koglera připraveni s lidovci jednat, dosavadní politika ÖVP by se ale musela „radikálně změnit“. Předběžný volební výsledek přivítal Kogler s nadšením. Ať už bude jeho strana ve vládě či v opozici, hodlá z Rakouska učinit „národ ochrany životního prostředí, klimatu a přírody“, dodal. 

Předsedkyně sociálních demokratů už označila výsledek své strany za zklamání. „Není to to, co jsme si přáli, není to to, za co jsme bojovali. Nejsme s tím spokojeni,“ řekla ve volebním štábu sociálních demokratů (SPÖ) Pamela Rendiová-Wagnerová. Za vítěznými lidovci strana zaostává předběžně o 15 procent. Předsedkyně ale popřela, že by chystala rezignaci. „Převzala jsem stranu ve velmi složité fázi,“ vysvětlila s tím, že by nebylo správné se vedení strany v této složité situaci vzdávat.

FPÖ ztratila oproti volbám v roce 2017 zhruba deset procentních bodů. Podle všeho je voliči potrestali za aféru kolem bývalého předsedy a někdejšího vicekancléře Heinze-Christiana Stracheho, která letos v květnu vedla k pádu koaliční vlády ÖVP a FPÖ. Předseda Norbert Hofer v neděli uvedl, že se FPÖ připravuje na odchod do opozice, kde by se měla modernizovat. Podle bývalého ministra vnitra Herberta Kickla není výsledek FPÖ „ničím dobrým pro Rakousko“. Svobodní dostali podle předběžných konečných výsledků jen asi 17 procent hlasů.

„Výsledek svobodných se odhadoval kolem dvaceti procent, nyní to má být asi 16 procent. Pokud by si je Kurz do vlády vybral, znamenalo by to pro ně slabou pozici,“ odhadla Kateřina Vnoučková z Katedry německých a rakouských studií Institutu mezinárodních studií FSV UK. 

Předsedkyně strany NEOS Beate Meinlová-Reisingerová v reakci na předběžné výsledky a prognózy vyjádřila spokojenost a uvedla, že výsledek je nejlepší, jakého kdy liberálové v Rakousku dosáhli. 

Pětina hlasů bude sečtena až za několik dní

Některé volební místnosti v menších obcích se v neděli otevřely jenom na hodinu, například ve Vídni ale byly otevřené celkem deset hodin. Před uzavřením posledních místností ve velkých městech v 17:00 už byly hlasy mnohde sečteny. 

Svůj hlas v předčasných parlamentních volbách mohlo odevzdat celkem 6,4 milionu voličů. Více než milion z nich přitom letos využil možnosti korespondenčního hlasování či hlasování na voličský průkaz mimo místo trvalého bydliště.

Hlasy z korespondenčního hlasování se budou sčítat až v pondělí a hlasy odevzdané na voličský průkaz ve čtvrtek. Když v neděli večer ministr vnitra Peschhorn oznámil předběžné konečné výsledky, nebyla v nich tak započítána zhruba pětina odevzdaných hlasů.

Do vytvoření nové vlády zůstane v úřadu kancléřka Brigitte Bierleinová, která od počátku června předsedá úřednickému kabinetu.

Česká vláda výsledky voleb uvítala

Představitelé tuzemské koalice ANO i ČSSD vítězství lidovců uvítali. Kurzovi a jeho straně pogratuloval na Twitteru český premiér Andrej Babiš (ANO). „Přeji mnoho zdaru při sestavování nové vlády. Rakousko je naším blízkým partnerem a já se již těším na pokračování naší spolupráce,“ uvedl.

Podobně reagoval místopředseda ČSSD a ministr zahraničí Tomáš Petříček. „Přeji našim sousedům konstruktivní jednání při sestavování nové proevropské vlády a již se těším na další česko-rakouskou spolupráci,“ sdělil na Twitteru.

Opoziční politici ocenili v reakcích i oslabení populistických Svobodných.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu se zřejmě teokratickému režimu prozatím podařilo potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než 800 údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 1 mminutou

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 2 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 3 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 12 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 12 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...