Hofer se v rakouské předvolební debatě opřel do Thunbergové. Kvůli vám chodí mladí do ulic, kritizovali jej oponenti

Rakousko má za sebou poslední předvolební debatu před nedělními předčasnými volbami. Lídři nejsilnějších politických stran hovořili například o ochraně klimatu, migraci nebo reformě důchodového systému. Favoritem jsou lidovci bývalého kancléře Sebastiana Kurze.

Pořad na veřejnoprávní ORF uzavřel maraton předvolebních debat v různých formátech na různých televizních stanicích. Debata se soustředila na hlavní témata předvolebního boje: boj proti klimatickým změnám, migrace a integrace cizinců, reforma důchodového systému či stav rakouské armády. Jen okrajově se hovořilo o mezinárodních tématech, jako je brexit, vztah k Turecku a Rusku.

„Povedeme rozhovory se všemi,“ zdůraznil Kurz v části diskuze, která se věnovala možným povolebním koalicím.

Podle rakouských politologů se při sestavování příští vlády nabízejí v zásadě tři možnosti: pokračování kabinetu lidovců a protiimigrační Svobodné strany Rakouska (FPÖ), který padl kvůli korupční aféře letos v květnu, vytvoření velké koalice lidovců a sociálních demokratů (SPÖ) nebo vznik pro Rakousko nezvyklé trojkoalice lidovců, zelených a liberální strany NEOS.

Lídryně strany NEOS Beate Meinlová-Reisingerová ovšem spolupráci s lidovci označila za největší chybu. Kurz pak v debatě naznačil, že existuje ještě čtvrtá možnost – menšinová vláda ÖVP.

3 minuty
Horizont ČT24: Kurz je hvězdou rakouské politiky
Zdroj: ČT24

Kromě možného složení budoucích koalic se debatovalo hlavně o klimatu. Předsedkyně sociálních demokratů Pamela Rendiová-Wagnerová se vyslovila proti zákazům – například krátkých letů, ale vyzvala k zavedení daně z petroleje a zlepšení železniční sítě.

Chránit klima vám prospěje, slibují průmyslníkům zelení

Předseda zelených Werner Kogler se obrátil na zástupce průmyslu a vyzval je, aby se jeho strany nebáli. Podle něj se v ochraně klimatu ukrývá příležitost, a to „zejména pro obchod a průmysl“, ať už se jedná o fotovoltaiku či bezemisní automobily. Kogler dále hovořil o svém modelu ekologické sociální reformy.

Lídr svobodných Norbert Hofer znovu kritizoval odhlasování stavu klimatické nouze v rakouském parlamentu. Podle něj vše zachází příliš daleko. Hofer se pak opřel i do známé aktivistky Grety Thunbergové, jejíž emotivní projev v New Yorku před pár dny vyvolal rozporuplné reakce na celém světě.

Kogler a lídr strany Nyní Peter Pilz mu oponovali s tím, že právě kvůli politikům jako Hofer musejí chodit miliony mladých lidí do ulic a „přebírat odpovědnost za nás všechny“.

Podle dosavadních průzkumů by po Kurzově ÖVP měli nejvíce hlasů v neděli získat sociální demokraté. O několik procentních bodů méně podle průzkumů dostane FPÖ. Téměř dvojnásobný zisk oproti volbám v roce 2017 (tehdy 5,3 procenta) slibují průzkumy liberálům z NEOS.

Mezi deseti a třinácti procenty by mohli získat zelení, kteří při posledních volbách před téměř dvěma lety z parlamentu vypadli. Naopak strana Nyní, která se loni poprvé jako Kandidátka Petera Pilze do Národní rady dostala, letos zřejmě čtyřprocentní hranici nutnou pro vstup do parlamentu nepřekoná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl podle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do Venezuely posílá letadlo.
před 53 mminutami

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 2 hhodinami

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko otevřenou invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 10 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...