Spojené státy obnoví cla na ocel a hliník dovážené z Argentiny a Brazílie. Americký prezident Donald Trump to uvedl na svém twitterovém účtu. Oba jihoamerické státy jsou Trumpovým krokem zaskočeny a chtějí o věci jednat. USA také pohrozily zavedením až stoprocentních dodatečných cel na některé zboží z Francie. Krok má být odvetou za francouzské zdanění velkých amerických internetových firem.
Trump obnovuje cla na hliník a ocel z Brazílie a Argentiny. Bolsonaro doufá, že jej ještě přemluví
USA obnovují clo na hliník a ocel z Brazílie a Argentiny (zdroj: ČT24)
„Brazílie a Argentina masivně devalvovaly svou měnu, což není dobré pro naše zemědělce,“ napsal Trump a dodal: „S okamžitou platností obnovím sazby na veškerou ocel a hliník dodávané z těchto zemí do Spojených států.“
„Nechápu to jako odvetu,“ řekl v rozhlasové stanici Rádio Itatiaia brazilský prezident Jair Bolsonaro, který je politickému stylu svého amerického protějšku obecně nakloněn a bývá sám označován za brazilského Trumpa. „Zavolám mu, aby nás netrestal. (…) Naše ekonomika stojí na komoditách. (…) Doufám, že to pochopí. (…) Jsem si téměř jistý, že nás poslechne,“ dodal. Brazilská vláda v prohlášení uvedla, že jedná s Washingtonem.
Argentinský ministr hospodářství a práce Dante Sica považuje Trumpův krok za „nečekaný“. Jejich ministerstvo zahraničí má o věci jednat s americkým resortem zahraničí. Do Spojených států Argentina v tomto roce zatím vyvezla ocel a hliník za 700 milionů dolarů (přes 16 miliard korun), uvedl Sica.
Šok pro evropské akcie
Investory Trumpovo rozhodnutí znejistilo, a evropské akcie tak utrpěly nejprudší pokles za dva měsíce. Panevropský akciový index STOXX 600 odepsal 1,57 procenta a obchodování uzavřel na 401,02 bodu. Na některých předních evropských akciových trzích, včetně Německa a Francie, přesáhly ztráty dvě procenta.
Spojené státy zavedly nová cla na dovoz oceli a hliníku 23. března loňského roku. Odůvodnily to obavami z ohrožení národní bezpečnosti. Dovoz oceli od té doby podléhal 25procentnímu clu, na dovoz hliníku se vztahovala přirážka deseti procent.
Evropská unie, Kanada i Mexiko měly zprvu výjimku, od 1. června 2018 se ale opatření začalo vztahovat i na ně. S několika státy byla dohodnuta jiná, necelní opatření omezující jejich dovoz do USA, jako jsou kvóty. Trump pak koncem loňského srpna některým zemím včetně Argentiny a Brazílie povolil z tohoto opatření úlevy.
Obě latinskoamerické země se v posledních dvou letech potýkají s pádem svých měn. Brazilský real se minulý týden propadl na rekordní minimum vůči americkému dolaru, letos na něj ztratil téměř deset procent. Argentinské peso ztratilo v roce 2019 téměř 60 procent své hodnoty vůči dolaru.
Vysoká cla na francouzské víno a sýry jako odveta za zdanění internetových gigantů
Americká vláda také oznámila, že by mohla uvalit až stoprocentní dodatečná cla na francouzské zboží o objemu 2,4 miliardy dolarů (55,3 miliardy korun) včetně šumivého vína, kabelek, sýrů a dalších výrobků. Jsou to protiopatření za francouzskou digitální daň, která by podle Washingtonu mohla poškodit americké technologické firmy.
Americký obchodní zmocněnec Robert Lighthizer uvedl, že podle závěrů pětiměsíčního vyšetřování jeho úřadu „není francouzská daň v souladu s převažujícími principy mezinárodní daňové politiky“ a představuje neúměrnou zátěž pro dotčené americké společnosti. Mezi ně patří především internetoví giganti Google, Facebook, Apple a Amazon.
Americká vláda podle Lighthizera nyní zkoumá, zda podobné vyšetřování zahájí také vůči Itálii, Rakousku a Turecku, které rovněž plánují brzy začít vybírat digitální daň.
Tříprocentní daň z příjmů ze služeb poskytovaných ve Francii platí firmy, které mají v zemi příjmy nad 25 milionů eur (638 milionů korun) a celosvětově nad 750 milionů eur (zhruba 19 miliard korun). Platí zpětně od začátku letošního roku.
Do francouzské státní pokladny má daň přinést peníze od velkých internetových firem, které vydělávají i díky francouzským uživatelům internetu, ale sídlí v jiných zemích. Dani se ve Francii říká GAFA, podle začátečních písmen čtyř zásadních zamýšlených plátců, tedy Google, Amazon, Facebook a Apple.
Události: USA pohrozily zavedením cel na francouzské luxusní zboží (zdroj: ČT24)
Francouzský ministr financí Bruno Le Maire označil hrozbu cly za nepřijatelnou. Dodal, že v případě jejich zavedení bude Evropská unie připravena k odvetě. Diskuse o nich přitom vedla k poklesu cen akcií francouzských výrobců luxusního zboží, například společnosti LVMH. „Nechceme žádné nové sankce. Mezi spojenci by neměla být politika sankcí, je to špatné pro ekonomiku,“ prohlásil Le Maire.
„V případě digitální daně jsme připraveni přijmout řešení OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj),“ dodal. „Pokud USA udělají totéž, bude to znamenat konec tohoto problému,“ upřesnil ministr.