Bankovní asociace zlepšila pro letošek odhad růstu ekonomiky

Nahrávám video

Česká bankovní asociace (ČBA) v aktualizované prognóze zlepšila odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 2,5 procenta. V předchozí červencové prognóze počítala s růstem o 2,4 procenta. Naopak pro příští rok ČBA odhad zhoršila na dvě procenta z předchozích 2,3 procenta. Zlepšení odhadu pro letošní rok souvisí podle ČBA s překvapivě lepším vývojem ekonomiky v první polovině roku.

Vývoj ve světové ekonomice dosud přitom podle ekonomů ČBA nepřinesl nic nového a růst české ekonomiky může být vývojem v zahraničí nadále ohrožen. To přitom platí i po posledním hlasování britského parlamentu ohledně brexitu, upozornila ČBA. Nicméně podle ekonomů ČBA je nejpravděpodobnější variantou opětovný odklad brexitu.

„Letošní růst tuzemské ekonomiky je v kontextu vývoje v zahraničí příznivý, jelikož je tažen převážně domácí poptávkou a službami, zatímco zpracovatelský sektor vesměs stagnuje. Rizikem je jeho další zpomalování, zejména z titulu současného oslabování německé ekonomiky a tamního zpracovatelského průmyslu,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Důležitou roli letos přitom při podpoře soukromé spotřeby hraje rozpočtová politika vlády v podobě růstu důchodů a mezd ve veřejném sektoru.

Průměrná míra inflace by letos měla stoupnout podle odhadů ČBA na 2,7 procenta z loňských 2,1 procenta. Příští rok by pak měla zpomalit na 2,3 procenta. „Růst cen letos překvapil a celková inflace bude nejvyšší od roku 2012. Za růstem cen stály do velké míry služby, ale přidaly se také ceny spojené s bydlením včetně cen energií a tepla,“ uvedl Seidler.

Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská upozornila, že vrchol růstu má česká ekonomika již za sebou. „Nikdo z analytiků ČBA ale neočekává příchod recese, a natož krize. Období značné nejistoty ale způsobí, že růst české ekonomiky bude dále zpomalovat. To dno by mělo přijít zhruba v polovině příštího roku, a když odezní globální rizika, mohla by si ekonomika trošičku vydechnout,“ uvedla.

Kvůli ochlazení růstu ekonomiky se začne postupně podle Horské měnit i situace na trhu práce, kde je zatím nezaměstnanost nejnižší v celé EU. Nezaměstnanost by tak letos měla v průměru klesnout na 2,8 procenta z loňských 3,2 procenta. Příští rok by pak měla stoupnout na průměrných 3,1 procenta.

ČBA zveřejňuje predikci pravidelně jednou za čtvrtletí na základě příspěvků analytiků tuzemských bank.

Ministerstvo financí očekává v červencové prognóze, kterou v srpnu aktualizovalo, letos růst ekonomiky o 2,4 procenta a příští rok o 2,2 procenta. Česká národní banka v nejnovější srpnové prognóze letos očekává růst české ekonomiky o 2,6 procenta a příští rok o 2,9 procenta. MF zveřejní novou prognózu 6. listopadu a ČNB 7. listopadu.

Důvěra v ekonomiku v říjnu opět klesla, nižší byla v srpnu 2014

Důvěra v českou ekonomiku v říjnu, stejně jako v září, klesla o jeden bod a dostala se na hodnotu 93,6 bodu. Nižší byla naposledy v srpnu 2014. Příčinou je pokles důvěry mezi podnikateli, která se snížila o 1,3 bodu na 91,6 bodu. U spotřebitelů se důvěra naopak zvýšila o 0,3 bodu na 103,6 bodu, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Proti loňskému říjnu je
důvěra spotřebitelů i podnikatelů nižší.

Mezi podnikateli se důvěra v ekonomiku proti září snížila v průmyslu a obchodu, ve stavebnictví a službách byla vyšší.

Výsledky říjnového průzkumu korespondují podle Michala Brožky z Komerční banky s faktem, že spotřeba domácností je nyní hlavním tahounem české ekonomiky. Hlavní ekonom ING Jakub Seidler míní, že zveřejněné indikátory důvěry reflektují stále poměrně nejasnou situaci v zahraničí ohledně brexitu nebo dohody mezi USA a Čínou.

„Obchodní války tak budou velmi pravděpodobně dále zatěžovat globální ekonomiku nejen letos, ale i v části příštího roku, protože po případném dosažení dohody mezi USA a Čínou se americký prezident Donald Trump patrně zaměří na EU,“ podotkl Seidler.

U průmyslových podniků klesla důvěra o 2,8 bodu na 87,5 bodu. „Průmyslové podniky stále dobře hodnotí svou současnou situaci a mají zajištěnou práci zakázkami na více než 11 měsíců. Potýkají se ale s bariérami růstu produkce. Podniky omezuje nejen nedostatek zaměstnanců, ale v určitých odvětvích převažuje i nedostatečná poptávka,“ uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.

České firmy už tak začínají být opatrnější třeba při investování – reagují na situaci v zahraničí. Právě investice rostou oproti loňsku pětkrát pomaleji. Blížící se problémy ale zatím pociťují hlavně firmy, které vyrábí pro automobilový průmysl. 

„Firmy jsou do jisté míry obezřetné v investování, čistě proto, že mají strach, že neseženou dostatek pracovníků. Ale samozřejmě jsou firmy obezřetnější i v tom smyslu, že se dívají, co se odehrává v Evropě. Není nějaká panická situace, ale přeci jen určitý útlum v okolních zemích vidět je. To znamená, firmy přirozeně šlapou na brzdu, ale není to tak, že by očekávaly krizi,“ uvedl v Událostech ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 4 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
před 15 hhodinami

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
před 23 hhodinami

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
2. 7. 2026

Evropský pohled