Česká ekonomika by se kvůli celním válkám do recese dostat neměla, říká člen rady ČNB

Česká ekonomika by se neměla dostat do recese, zpomalení růstu pod potenciál ekonomiky ovšem může nastat. Vyplývá to z aktuálního vyjádření člena bankovní rady České národní banky Tomáše Holuba na debatě k brexitu a obchodním válkám. Ve druhém čtvrtletí česká ekonomika vzrostla o 2,8 procenta, což je podle Holuba blízko dlouhodobě udržitelného maximálního růstu tuzemské ekonomiky.

Česká vláda letos podle Holuba přispívá svojí rozpočtovou politikou k růstu ekonomiky zhruba 0,5 procentního bodu. V příštím roce ale bude příspěvek vlády k ekonomickému růstu zřejmě menší.

„Debaty o rozpočtové politice české vlády sledujeme, ale expanze by měla být příští rok menší, takže ta dávka vitaminů by měla být menší než letos. A zároveň se na vývoji podepíše zpomalení v Německu,“ uvedl Holub. Dodal, že vývoj z posledních měsíců se zásadně neodchyloval od prognózy ČNB.

„Pokud nebude eskalovat geopolitické napětí, bude citelné zpomalení české ekonomiky, ale nebudeme následovat Německo do recese,“ uvedl i hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.

V současnosti má podle Holuba česká ekonomika duální charakter, kdy vše navázané na zahraniční poptávku stagnuje nebo roste pomalu. Druhá část ekonomiky navázaná na domácí poptávku, hlavně sektor služeb, svižně roste. Holub upozornil, že zatímco oslabování exportu může postupně ovlivnit negativně celou ekonomiku, růst domácí poptávky export posílit nedokáže. „To, co se v posledních měsících dělo, se zásadně neodchylovalo od prognózy ČNB,“ dodal.

Kurz koruny, který proti odhadům centrální banky neposiluje, může přitom podle Holuba při současném vývoji německé a české ekonomiky představovat automatický stabilizátor. Průměrný kurz koruny ve třetím čtvrtletí byl podle Holuba 25,70 Kč/EUR, tedy o 30 haléřů slabší ve srovnání s odhady ČNB.

Důvěra investorů v německou ekonomiku v říjnu mírně klesla

Důvěra investorů v německou ekonomiku se v říjnu dále zhoršila. Ukázal to průzkum, jehož výsledky zveřejnil institut ZEW. Jeho index důvěry klesl na minus 22,8 ze zářijových minus 22,5 bodu. Pokles je ale mírnější, než čekali analytici, kteří se obávají recese, uvedla agentura Reuters. Index měřící současný stav německé ekonomiky klesl na minus 25,3 bodu z minus 19,9 bodu minulý měsíc.

„Nedávná dohoda v obchodní válce mezi Spojenými státy a Čínou podle všeho v této fázi nezmírnila hospodářskou skepsi,“ uvedl šéf institutu ZEW Achim Wambach.

Americký prezident Donald Trump minulý týden oznámil, že Washington a Peking dosáhly první fáze dohody. Analytici se však obávají, že oznámená dohoda je spíše jen dočasným příměřím.

Německé ministerstvo hospodářství v pondělí uvedlo, že německá ekonomika stagnuje a že pravděpodobně nesklouzne do dlouhodobé recese. Vláda prozatím odolává výzvám, aby ekonomice pomohla souborem podpůrných opatření.

Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky. Německá vláda předpokládá, že v celém letošním roce tempo růstu německé ekonomiky zpomalí na 0,5 procenta, zatímco loni růst činil 1,4 procenta. Příští rok se čeká růst o 1,1 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ropa zlevňuje po slibu Izraele neútočit na energetiku, údery omezil i Írán

Ceny ropy v pátek klesají poté, co Izrael uvedl, že přestane utočit na energetickou infrastrukturu. Počet íránských úderů na energetiku se oproti začátku tohoto týdne rovněž snížil, což také pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Po výrazném čtvrtečním zdražení se po slibu o neútočení na infrastrukturu ustálila také cena plynu.
10:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
09:50Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Energetici doporučují pracovat z domu, jezdit MHD a nelétat

Podpora veřejné dopravy, snížení rychlostních limitů na dálnicích alespoň o deset kilometrů v hodině, vyhýbání se letecké dopravě, práce z domova, pokud je to možné, podpora spolujízdy či podpora vaření na elektřině. To jsou příklady doporučení pro vlády, podniky a domácnosti, která představila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Jejich cílem je zmírnit ekonomické dopady současné energetické krize způsobené válkou na Blízkém východě.
před 7 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 19 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Slovensko začalo regulovat prodej nafty, vyšší cena pro auta z ciziny zatím není

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. Řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou zatím ale neplatí za naftu vyšší cenu než domácí motoristé. Mluvčí ministerstva financí Pavol Kirinovič totiž řekl, že vyhláška o stanovení ceny nafty pro vozidla z ciziny začne platit až v příštích dnech, konkrétně od pondělí.
včeraAktualizovánovčera v 15:40
Načítání...