Američané spouští cla na zboží z Evropy, Unie chystá odvetu ve správnou chvíli

Evropská unie zavede „v pravou chvíli“ vlastní cla na americké zboží kvůli dotacím pro amerického výrobce letadel Boeing. Oznámila to v pátek evropská komisařka pro obchod Cecilia Malmströmová v reakci na uvalení amerických cel na evropské zboží kvůli subvencování evropského výrobce letadel Airbus, která v pátek vstoupila v platnost.

„Litujeme amerického rozhodnutí přijít se cly. Tento krok nám nenechává žádnou jinou alternativu, než abychom je v pravou chvíli následovali vlastními cly v případě Boeingu, kde bylo zjištěno, že USA porušují pravidla WTO,“ uvedla Malmströmová.

Podle Malmströmové uvalení cel neslouží dlouhodobým zájmům nikoho. Způsobí velmi významné škody v leteckém sektoru USA i Unie a budou mít za následek poškození dalších odvětví, která už tak trpí současným obchodním napětím.

  • Na počátku října rozhodla Světová obchodní organizace ( WTO) v případu sporu o Airbus, že USA mohou uvalit cla na dovoz zboží z EU za 7,5 miliardy dolarů (172,7 miliardy korun). Plány EU na zavedení cel na americké zboží WTO ještě posuzuje, rozhodnutí se očekává začátkem příštího roku.
  • Spojené státy a Evropská unie se od roku 2004 obviňují z nelegální podpory svých výrobců letadel Boeing a Airbus. U obou stran bylo zjištěno, že v rozporu s pravidly WTO své výrobce finančně podporovaly, aby jim zajistily výhodnější pozici na trhu.

„WTO dává za pravdu oběma stranám ve sporech, se kterými přišly přesně před 15 roky. Jeden den si postěžovala EU na dotace na Boeing a druhý den si postěžovaly Spojené státy. Od té doby se ten spor táhne, i když byl rozhodnut, že tedy subvence skutečně byly poskytovány a Evropská unie předkládala důkazy o tom, že implementuje rozhodnutí WTO, tak nakonec odpovědný orgán zjistil, že ne a výsledek máme dneska na stole,“ vysvětlovala v Událostech, komentářích odbornice na mezinárodní obchod Ludmila Štěrbová, která je zároveň prorektorkou pro strategii pražské VŠE.

Hlavní analytik týdeníku Euro Miroslav Zámečník upozorňoval, že EU bude moci zareagovat až zhruba za osm měsíců, až orgán WTO rozhodne ve sporech, kde je žalující stranou. Ale ten rozsah bude podle něj úplně jiný – aktuální verdikt WTO musí státy EU strpět. „Evropská komisařka Malmströmová připustila, že to EU, resp. čtyři státy prohrály po právu,“ dodal Zámečník.

Nahrávám video
Události, komentáře: Evropa a USA se obviňují z nekalých obchodních praktik
Zdroj: ČT24

Cla nejen na letadla, ale třeba i zemědělské zboží

Úřad amerického obchodního zmocněnce potvrdil, že v pátek vstoupí v platnost cla deset procent na letadla Airbus a 25 procent na řadu zemědělského a průmyslového zboží z EU. Přidal i odkaz na přílohu obsahující konkrétní výrobky z jednotlivých zemí. 

Cla se zaměřují především na zboží ze zemí, ve kterých se vyrábějí letadla Airbus, tedy Velkou Británii, Francii, Německo a Španělsko. Dotknou se převážně výrobků s ochrannou známkou, jako je skotská a irská whisky, francouzská vína nebo španělské sýry, které se v Evropě smějí prodávat pod těmito názvy jen v případě, že pocházejí z určitého regionu a vyrábějí se tradičním způsobem. Za zrušení této praxe bojují američtí producenti mléka.

Investiční specialista Aido Václav Točík řekl, že dopad na Česko bude velmi omezený, někde kolem jedné miliardy, či lehce nad ní. Půjde o zprostředkovaný dopad, hlavně na export českých komponentů přes jiné země. Logiku amerických cel považuje za spíše varovnou, zaměřenou na tradiční zboží dovážené do USA. Otázku, zda je tímto celková částka 7,5 miliardy vyčerpána, považuje Točík za předčasnou.  

Také analytik společnosti Cyrrus Petr Pelc soudí, že americká cla vůči Evropě by tuzemské výrobce v zásadě nijak výrazněji postihnout neměla. Z výrobců automobilů se to týká především automobilky Škoda Auto, kde ale případný dopad bude primárně citelný pro majoritního akcionáře, tedy společnost Volkswagen.

„Výrobci hliníku a oceli na domácím trhu na tom budou o něco málo hůře. Lze očekávat navýšení importu oceli do Evropy z výroby jiných zemí, kdy tuto ocel v USA již nebude možné prodat,“ uvedl analytik. Podle něho se prohlubuje riziko, že v Evropě vznikne znatelný nadbytek oceli, který v důsledku může způsobit snížení prodejní ceny na domácím trhu.

Zmiňuje rovněž dopad na firmu ArcelorMittal Ostrava. Jedním z více zastoupených produktů jsou její bezešvé trubky, které se používají v petrochemickém průmyslu pro těžbu ropy a zemního plynu. Firma vyváží do USA více než pětinu ze své roční výroby těchto trubek. „Firma buďto bude muset výrobu adekvátně snížit, nebo hledat odbyt jinde,“ odhadl Pelc. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 10 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...