Američané spouští cla na zboží z Evropy, Unie chystá odvetu ve správnou chvíli

Evropská unie zavede „v pravou chvíli“ vlastní cla na americké zboží kvůli dotacím pro amerického výrobce letadel Boeing. Oznámila to v pátek evropská komisařka pro obchod Cecilia Malmströmová v reakci na uvalení amerických cel na evropské zboží kvůli subvencování evropského výrobce letadel Airbus, která v pátek vstoupila v platnost.

„Litujeme amerického rozhodnutí přijít se cly. Tento krok nám nenechává žádnou jinou alternativu, než abychom je v pravou chvíli následovali vlastními cly v případě Boeingu, kde bylo zjištěno, že USA porušují pravidla WTO,“ uvedla Malmströmová.

Podle Malmströmové uvalení cel neslouží dlouhodobým zájmům nikoho. Způsobí velmi významné škody v leteckém sektoru USA i Unie a budou mít za následek poškození dalších odvětví, která už tak trpí současným obchodním napětím.

  • Na počátku října rozhodla Světová obchodní organizace ( WTO) v případu sporu o Airbus, že USA mohou uvalit cla na dovoz zboží z EU za 7,5 miliardy dolarů (172,7 miliardy korun). Plány EU na zavedení cel na americké zboží WTO ještě posuzuje, rozhodnutí se očekává začátkem příštího roku.
  • Spojené státy a Evropská unie se od roku 2004 obviňují z nelegální podpory svých výrobců letadel Boeing a Airbus. U obou stran bylo zjištěno, že v rozporu s pravidly WTO své výrobce finančně podporovaly, aby jim zajistily výhodnější pozici na trhu.

„WTO dává za pravdu oběma stranám ve sporech, se kterými přišly přesně před 15 roky. Jeden den si postěžovala EU na dotace na Boeing a druhý den si postěžovaly Spojené státy. Od té doby se ten spor táhne, i když byl rozhodnut, že tedy subvence skutečně byly poskytovány a Evropská unie předkládala důkazy o tom, že implementuje rozhodnutí WTO, tak nakonec odpovědný orgán zjistil, že ne a výsledek máme dneska na stole,“ vysvětlovala v Událostech, komentářích odbornice na mezinárodní obchod Ludmila Štěrbová, která je zároveň prorektorkou pro strategii pražské VŠE.

Hlavní analytik týdeníku Euro Miroslav Zámečník upozorňoval, že EU bude moci zareagovat až zhruba za osm měsíců, až orgán WTO rozhodne ve sporech, kde je žalující stranou. Ale ten rozsah bude podle něj úplně jiný – aktuální verdikt WTO musí státy EU strpět. „Evropská komisařka Malmströmová připustila, že to EU, resp. čtyři státy prohrály po právu,“ dodal Zámečník.

12 minut
Události, komentáře: Evropa a USA se obviňují z nekalých obchodních praktik
Zdroj: ČT24

Cla nejen na letadla, ale třeba i zemědělské zboží

Úřad amerického obchodního zmocněnce potvrdil, že v pátek vstoupí v platnost cla deset procent na letadla Airbus a 25 procent na řadu zemědělského a průmyslového zboží z EU. Přidal i odkaz na přílohu obsahující konkrétní výrobky z jednotlivých zemí. 

Cla se zaměřují především na zboží ze zemí, ve kterých se vyrábějí letadla Airbus, tedy Velkou Británii, Francii, Německo a Španělsko. Dotknou se převážně výrobků s ochrannou známkou, jako je skotská a irská whisky, francouzská vína nebo španělské sýry, které se v Evropě smějí prodávat pod těmito názvy jen v případě, že pocházejí z určitého regionu a vyrábějí se tradičním způsobem. Za zrušení této praxe bojují američtí producenti mléka.

Investiční specialista Aido Václav Točík řekl, že dopad na Česko bude velmi omezený, někde kolem jedné miliardy, či lehce nad ní. Půjde o zprostředkovaný dopad, hlavně na export českých komponentů přes jiné země. Logiku amerických cel považuje za spíše varovnou, zaměřenou na tradiční zboží dovážené do USA. Otázku, zda je tímto celková částka 7,5 miliardy vyčerpána, považuje Točík za předčasnou.  

Také analytik společnosti Cyrrus Petr Pelc soudí, že americká cla vůči Evropě by tuzemské výrobce v zásadě nijak výrazněji postihnout neměla. Z výrobců automobilů se to týká především automobilky Škoda Auto, kde ale případný dopad bude primárně citelný pro majoritního akcionáře, tedy společnost Volkswagen.

„Výrobci hliníku a oceli na domácím trhu na tom budou o něco málo hůře. Lze očekávat navýšení importu oceli do Evropy z výroby jiných zemí, kdy tuto ocel v USA již nebude možné prodat,“ uvedl analytik. Podle něho se prohlubuje riziko, že v Evropě vznikne znatelný nadbytek oceli, který v důsledku může způsobit snížení prodejní ceny na domácím trhu.

Zmiňuje rovněž dopad na firmu ArcelorMittal Ostrava. Jedním z více zastoupených produktů jsou její bezešvé trubky, které se používají v petrochemickém průmyslu pro těžbu ropy a zemního plynu. Firma vyváží do USA více než pětinu ze své roční výroby těchto trubek. „Firma buďto bude muset výrobu adekvátně snížit, nebo hledat odbyt jinde,“ odhadl Pelc. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 12 mminutami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026
Načítání...