Obchodní války strana 5 z 5

Čína chce dohnat v moderních technologiích a inovacích světového lídra USA a nahradit západní technologie těmi domácími. Podle Pekingu je ambiciózní plán i pravou příčinou obchodní války mezi Spojenými státy a Čínou. Trumpova administrativa chce znemožnit, aby Peking získával technologie nelegálně na úkor amerického průmyslu.

Současný pokles světových akcií je dán jednak obavami investorů z dalšího vývoje obchodních sporů mezi USA a Čínou, jednak tím, že si vybírají zisky po dlouhém růstu. V pořadu Byznys ČT24 to uvedl ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku a profesor ekonomie Columbia University Jan Švejnar.

Tempo růstu globální ekonomiky bude letos nižší, než se čekalo. Ve svém pravidelném podzimním výhledu to uvedl Mezinárodní měnový fond. Nyní odhaduje růst o 3,7 procenta, zatímco v jarní prognóze v dubnu očekával vzestup o 3,9 procenta. Horší výhled je i pro Česko 3,1 % (dříve 3,7 %). To odpovídá odhadům domácích institucí, které také počítají se zpomalováním růstu.

Pravidelné bezpečnostní konzultace mezi USA a Čínou naplánované na říjen se odkládají. V neděli se málem srazily válečné lodě obou velmocí. Čína zrušila domluvenou návštěvu amerického vojenského plavidla v Hongkongu jako odpověď na sankce, které na ni USA uvalily za nákup ruských zbraní. A Donald Trump obvinil Čínu z vměšování do listopadových voleb do Kongresu. Napětí mezi Washingtonem a Pekingem roste nejen v ekonomice, kde zuří obchodní válka.

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu v Radě bezpečnosti OSN obvinil Čínu, že se snaží ovlivnit nadcházející listopadové volby v USA s cílem oslabit jeho vládu. Kromě toho prohlásil, že Spojené státy nikdy nedovolí, aby Írán získal jaderné zbraně. Uvedl, že jeho administrativa již připravuje nové a ještě tvrdší sankce než ty, které už Washington na Teherán uvalil.

Spojené státy se dopouštějí obchodní šikany a zaváděním opatření, jako jsou cla, zastrašují ostatní země. Dvě hodiny po zavedení nejnovější vlny cel, která na sebe uvalily USA a Čína, to v pondělí napsala čínská státní agentura Nová Čína. Odvolává se přitom na dokument o bilaterálním obchodním sporu, který publikovala Čínská státní rada.

Čína podle informací deníku The Wall Street Journal zrušila obchodní rozhovory se Spojenými státy, které se měly uskutečnit během příštích dnů. Reaguje tak na zavedení nových cel, která USA uvalily na dovoz čínského zboží. Podle listu se tak zhoršují vyhlídky na vyřešení obchodních sporů mezi dvěma největšími ekonomikami světa.

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových desetiprocentních cel na čínské zboží, jehož roční dovoz do USA dosahuje hodnoty 200 miliard dolarů, tedy v přepočtu zhruba 4,4 bilionu korun. Opatření vstoupí v platnost 24. září, napsala agentura Reuters. Peking v reakci zavede od stejného data nová cla na roční dovoz z USA v hodnotě zhruba 60 miliard dolarů.

Prezident Spojených států Donald Trump odmítl čtvrteční návrh Evropské unie na vzájemné zrušení dovozních cel na automobily. V rozhovoru s agenturou Bloomberg uvedl, že tento návrh „není dost dobrý“. Opětovně také přirovnal obchodní praktiky EU k obchodním praktikám Číny.

Prezident Miloš Zeman přijal pozvání amerického velvyslance Stephena Kinga k obědu, který ambasador uspořádal u příležitosti letošních oslav 100. výročí vzniku Československa. King se Zemanem jednali o možnostech ekonomické spolupráce Česka a Spojených států nebo o bezpečnostních otázkách.

Čína připravuje u Světové obchodní organizace (WTO) novou stížnost na Spojené státy kvůli americkým dovozním clům uvaleným na čínské zboží. Oznámilo to čínské ministerstvo obchodu. Od čtvrtka USA uplatňují nová, pětadvacetiprocentní cla na dovoz z Číny v hodnotě 16 miliard dolarů ročně. Peking v odvetě zavedl cla ve srovnatelném rozsahu na americké zboží. Obě země tak nyní zatěžují cly zboží v hodnotě 50 miliard dolarů.

Americký prezident Donald Trump obvinil Evropskou unii a Čínu z měnových manipulací. V rozhovoru pro agenturu Reuters řekl, že se tím snaží vyhnout placení dovozních cel uvalených Spojenými státy. Trumpovi se také nelíbí, že americká centrální banka chce zvyšovat úrokové sazby.

Za dovoz amerických aut, alkoholu, tabáku, kosmetiky i některých potravin se bude v Turecku platit výrazně vyšší clo než dosud. Prezident Recep Tayyip Erdogan podepsal výnos, který podle tureckých představitelů reaguje na to, že USA zvýšily cla na dovoz oceli a hliníku z Turecka. Nové tarify zřejmě dál posílí nepřátelství mezi oběma zeměmi, které výrazně přispělo k rozpoutání měnové krize v Turecku. Bílý dům odsoudil nynější turecký krok.

Čína zavede antidumpingová cla na dovoz halogenovaného butylkaučuku ze Spojených států, Evropské unie a Singapuru. Budou v rozpětí od 23,1 do 75,5 procenta a v platnost vejdou 20. srpna. Oznámilo to čínské ministerstvo obchodu. Americký prezident Donald Trump zase na svém účtu na Twitteru oznámil, že se rozhodl zdvojnásobit cla na dovoz oceli a hliníku z Turecka. Trumpovo prohlášení vedlo k prohloubení propadu turecké liry. Ankara už signalizovala, že je připravena podniknout odvetná opatření.

Peking začne od 23. srpna vybírat dodatečná cla ve výši 25 procent na americké zboží, jehož roční dovoz do Číny dosahuje 16 miliard dolarů (352,8 miliardy Kč). Oznámilo to ve středu čínské ministerstvo obchodu. Reaguje tak na podobný krok Spojených států. Nová čínská cla se budou týkat různých druhů zboží, od ropných a ocelářských produktů až po auta a lékařská zařízení, informovala agentura Reuters.

Čína se připravuje zavést další odvetná cla na americké zboží v roční hodnotě 60 miliard dolarů, pokud Američané zahájí nové kolo obchodní války. Výše cel se pohybuje od pěti do pětadvaceti procent, uvedly zprávy agentur s odkazem na čínskou vládu. „Jakákoli jednostranná hrozba nebo vydírání povedou jen k zesílení konfliktů a poškození zájmů všech stran,“ citovala americká ekonomická televizní stanice CNBC prohlášení Číny. Hlavní americké akciové indexy nakonec uzavřely páteční obchodování v plusu. Zpevnily díky pozitivním výsledkům firemního sektoru, které převážily nad obavami z eskalace obchodní války mezi USA a Čínou.

Zažehnání obchodní války mezi Evropou a Spojenými státy přivítalo Německo i Francie. Dohoda, kterou ve středu uzavřeli šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker a americký prezident Donald Trump, ale nemá být návratem ke smlouvě známé jako Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP).

Spojené státy a Evropská unie se dohodly na tom, že budou usilovat o nulová cla a nulové subvence na průmyslové zboží vyjma automobilů. Po setkání s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem to ve středu řekl americký prezident Donald Trump. Evropská unie podle něj začne ze Spojených států nakupovat „hodně sóji“ a dovážet bude také více amerického zkapalněného plynu.

Pokud by se nakonec rozluka Evropské unie a Velké Británie nesla ve formě tvrdého brexitu, mohla by tvrdě zasáhnout i britský těžký průmysl, a to přímo v jeho srdci v hrabství West Midlands. Desítky let poklesu výroby dohnaly řadu tamních továren do existenčních potíží. Teď přitom ocelářům ničí jejich obchod ještě americká cla.

Americký prezident Donald Trump je připraven zatížit cly veškerý čínský dovoz do Spojených států. „Jsem ochoten jít až na 500,“ řekla hlava státu s odkazem na 505,5 miliardy dolarů (11,2 bilionu korun), kolik činil loňský čínský dovoz do USA. Na Twitteru pak Trump přidal kritiku Číny a Evropské unie za manipulace se svými měnami a americké centrální banky Fed kvůli zvyšování úrokových sazeb.

Evropská unie by mohla zavést cla na uhlí, léky a chemické výrobky ze Spojených států, pokud by americký prezident Donald Trump zavedl omezení na dovoz evropských aut do USA. Ve čtvrtek o tom informoval německý list WirtschaftsWoche. Evropská komise předpokládá, že opatření by se dotklo dovozu zboží v celkové hodnotě 8,5 miliardy eur (zhruba 220 miliard Kč).

Hrozbu spirály cel, která bude nekontrolovatelná a která může mít dopad na světovou ekonomiku, vnímá globální ekonomický svět jako velmi vážnou, prohlásil v pořadu Události, komentáře guvernér České národní banky Jiří Rusnok. První krok učinil americký prezident Donald Trump, když v březnu oznámil cla na ocel a hliník, teď už hrozí clem na automobily. Podle Rusnoka se sice svět ještě nachází ve fázi velkých nejistot, může se ale urychlit příchod recese, ani ne tolik kvůli obchodním bariérám, ale kvůli destrukci důvěry. Rozhovor s šéfem ČNB vedl Martin Řezníček.

Americký vládní obchodní zmocněnec Robert Lighthizer oznámil, že Spojené státy uvalí další cla na dovoz čínského zboží. Zavedení desetiprocentních cel na import čínských produktů, jehož roční dovoz do USA dosahuje hodnoty 200 miliard dolarů (4,4 bilionu Kč), je další etapou obchodního sporu mezi dvěma největšími ekonomikami světa. Tentokrát budou ale mít nová cla patrně přímý dopad na americké spotřebitele, protože se budou týkat i běžného zboží, jako jsou kabelky nebo digitální fotoaparáty.

Americká cla na čínský dovoz vstoupila v platnost a Peking, podle mluvčího čínského ministra zahraničí, ihned přišel s protiopatřením. Na dovoz amerických výrobků v celkovém objemu 34 miliard dolarů (asi 753 miliard korun) zavádí clo ve výši 25 procent, tedy stejně vysoké clo a ve stejném objemu, jaké se nově vztahuje na některé čínské výrobky dovážené do Spojených států. Washington a Peking tak kvůli sporu o transfer technologií fakticky zahájily obchodní válku, která může mít zásadní dopad na spotřebitele, zaměstnance, firmy, investory a světovou politiku.