Nejistota a nervozita značně ovlivňují současný svět, uvedl ekonom Švejnar

15 minut
Jan Švejnar v pořadu Byznys ČT24
Zdroj: ČT24

Současný pokles světových akcií je dán jednak obavami investorů z dalšího vývoje obchodních sporů mezi USA a Čínou, jednak tím, že si vybírají zisky po dlouhém růstu. V pořadu Byznys ČT24 to uvedl ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku a profesor ekonomie Columbia University Jan Švejnar.

Americký akciový index Dow Jones klesl ve středu nejstrměji od února, techologický index Nasdaq pak dokonce nejvíce za posledních sedm let. Tato vlna zasáhla ve čtvrtek i asijské a evropské trhy a znovu také Spojené státy.

Akciové poklesy jsou nyní značné, ale americké indexy se stále nacházejí v pozitivním teritoriu oproti začátku letošního roku, poznamenal Švejnar. Nasdaq letos vzrostl nejvíce, zhruba o patnáct, šestnáct procent. Ostatní hlavní indexy (Dow Jones a S&P 500) zhruba o osm, devět procent. 

Investoři jsou v současné době víc nervózní než výrobci a čekají, že když dojde k poklesu, budou rychle prodávat, uvedl profesor. Mají na to připraveny i počítačově přichystané prodeje, dodal.

Uvidíme, zda pokles bude dočasný a pak dojde k růstu, jako letos  už několikrát, nebo jestli tam opravdu hrozí obrovský pokles.
Jan Švejnar
ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku, profesor Columbia University

Největší pokles u technologických akcií připsal právě tomu, že technologické indexy rostly více než ostatní, takže všechny burzy byly taženy vzhůru těmito cennými papíry. Navíc pak jde o firmy, které by mohly hodně tratit na americko-čínských celních sporech i na evropské regulaci. 

Právě ke sporům o cla mezi USA  a Čínou řekl, že „jsme na pokraji obchodní války“. Některá cla sice byla již zavedena, ale stále se intenzivně jedná. 

Jako toho, kdo vše vyvolal, vidí amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten pak říká, že jde o odpověď na to, jak se v minulosti chovali jiní. „Přejednal“ si tak celou dohodu (NAFTA) s Mexikem a Kanadou, nyní chce změnit pravidla vůči Číně, ale i některým dalším zemím. „Myslí si, že cla na americké zboží nejsou symetrická s tím, jak Amerika postupuje vůči obchodním partnerům,“ zmínil Švejnar. 

Připomněl rovněž, že historie ví o mnoha obchodních sporech, které netrvaly dlouho. Pamatuje si však také období Velké deprese (v USA v letech 1929 až 1933, v jiných zemích pak s časovým posunem začátku i konce), která eskalovala tím, že jednotlivé země zvyšovaly cla a činily i další protiobchodní překážky. To vedlo ke spirále, která směřovala dolů. 

V pořadu Byznys ČT24 se také diskutovalo o nejnovější, podzimní prognóze Mezinárodního měnového fondu, která zhoršila odhad růstu globání ekonomiky. Švejnar řekl, že tempo růstu je nyní značné a je výborné, že rostou prakticky všechny hlavní ekonomiky. Je však podle něho neobvyklé, že panuje obrovská nejistota (ohledně dalšího vývoje), která může vyvolat poklesy. Jak na burzách, tak v reálné ekonomice. 

„Vše záleží na očekávání,“ zdůraznil profesor. Když je pozitivní, může být tempo ekonomického růstu rychlejší, „svět na to má“. V případně konfrontace velkých celků Evropy, Číny a USA by tomu bylo naopak. 

K roli Evropy podotkl, že se bude muset rozhodnout, jakou pozici zaujme. Tedy do jaké míry se bude snažit vyjednávat o clech s USA či do jaké míry bude určitým zprostředkovatelem v obchodních sporech. „Nebo zůstane nečinná. Ale bude do toho zatažena tak jako tak,“ zdůraznil Švejnar. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 21 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánovčera v 16:33

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánovčera v 13:36

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...