Burzy po celém světě se propadají nejstrměji od letošního února. Ve středu dramaticky oslabily americké trhy, na ně ve čtvrtek navázaly asijské a později i ty evropské. Důvod? Zejména eskalace obchodní války, ale také růst výnosů dluhopisů americké vlády. Zlato pak stouplo na dvouměsíční maximum. Čtvrtek uzavřely americké akcie opět ve ztrátách, indexy Dow Jones a S&P 500 přišly o více než dvě procenta, technologický index Nasdaq pak o více než procento.
Panevropský index STOXX 600 sestoupil na nejnižší úroveň od konce roku 2016 a obchodování uzavřel se ztrátou dvou procent na 359,65 bodu. Index MSCI pro Asii bez zahrnutí Japonska se propadl nejníže od loňského března. Ztráty mírně prohlubovala v první části obchodního dne i newyorská burza.
„Řada lidí se obrací ke zlatu jako bezpečné investici, prodává dolary a diverzifikuje aktiva. Zejména teď, kdy zlato prolomilo hranici 1210 USD,“ uvedl obchodník U.S. Global Investors Michael Matousek.
Zlato zpevnilo na nejvyšší úroveň od počátku srpna, kolem 19:00 přidávalo 2,5 procenta na 1223,8 dolaru za troyskou unci. Vymanilo se tak z úzkého obchodního rozpětí, v němž se pohybovalo poslední dva a půl měsíce, což byl pro poptávku další stimul.
Dow Jonesův index ztratil 2,13 procenta na 25 052,83 bodu, za dva dny klesl o 5,3 procenta, což je největší ztráta od února, uvedla agentura ČTK. Širší index S&P 500 odepsal 2,06 procenta na 2728,37 bodu. Index technologického trhu Nasdaq Composite měl sice chvílemi tendenci ke zpevnění, nakonec však klesl o 1,25 procenta na 7329,06 bodu. Od rekordního závěru 29. srpna Nasdaq přišel o 9,6 procenta.
Největší ztráty vykázal energetický sektor, který táhly dolů ceny ropy. Technologické společnosti ve čtvrtek ztratily 1,4 procenta. Americká televize CNBS si všimla i momentu, kdy výprodeje zmírnila zpráva o tom, že se příští měsíc mají na setkání zemí G20 setkat americký a čínský prezident.
Právě obchodní válka mezi USA a Čínou patří k hlavním faktorům, které znepokojují investory. Dalšími jsou například růst úrokových sazeb anebo nejistota spojená s nadcházejícími listopadovými volbami. Index volatility CBOE (viz přiložený tweet), který je nejsledovanějším z takzvaných indikátorů strachu, stoupl na nejvyšší úroveň od poloviny února.
Také dolar ve čtvrtek oslaboval a dotkl se nejnižší úrovně za dva týdny. Trh tak zareagoval na noční pokles výnosů z dluhopisů americké vlády. Na oslabení dolaru nic nezměnily ani údaje o inflaci v USA, když spotřebitelské ceny se v září zvýšily pouze o 0,1 procenta, zatímco analytici počítali s růstem o 0,2 procenta.
Dolarový index, který vyjadřuje hodnotu dolaru ke koši šesti hlavních světových měn, kolem 21:30 SELČ odepisoval 0,5 procenta na 95 bodů, uvedla ČTK. Euro na něj připisovalo 0,42 procenta na 1,1568 USD a libra 0,24 procenta na 1,3228 USD. Vůči jenu dolar ztratil 0,16 procenta na 112 JPY.
Trump tvrdě kritizoval politiku Fedu
Stoupající úrokové sazby mají negativní dopad na poptávku po akciích. „Myslím, že se Fed zbláznil,“ řekl Trump po středečním propadu na amerických akciových trzích. Naznačil, že Fed je za tento propad akcií zodpovědný.
Ve čtvrtečním rozhovoru s televizí Fox News označil Trump zvyšování úroků za „směšnou“ politiku, která jeho administrativě zvyšuje náklady na financování státního dluhu. „Platím vysoké úroky kvůli našemu Fedu. A byl bych rád, kdyby náš Fed nebyl tak agresivní, protože si myslím, že dělají velkou chybu,“ prohlásil.
Trump podle televize CNBC uvedl, že „nevyhodí Powella (šéfa Fedu), ale je zklamaný“. Powell byl do své funkce jmenován právě Trumpem letos v únoru.
Nicméně, na obranu Fedu a jejího šéfa Jeromeho Powella se ve čtvrtek postavila šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová, podle níž je takové zvyšování úroků „legitimní a nezbytné“. A dodala, že by šéfa Fedu Powella s „bláznivostí“ nespojovala. Za šéfa Fedu se pak podle serveru CNBC postavili i další centrální bankéři.
Fed má od amerického Kongresu pověření usilovat o nízkou inflaci a
nezaměstnanost. Meziroční růst spotřebitelských cen v USA v srpnu zpomalil na 2,7 procenta z červencových 2,9 procenta. Míra nezaměstnanosti v září klesla na 3,7 procenta a byla nejníže za téměř 50 let.
Guvernér britské centrální banky Mark Carney například pochválil Powellovy znalosti ohledně amerického i světového finančního systému a předseda správní rady největší švýcarské banky UBS a bývalý guvernér německé centrální banky Axel Weber vyjádřil přesvědčení, že Fed se ubírá správnou cestou.
Fed v září zvýšil svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do rozpětí 2,0 až 2,25 procenta. Zároveň předpověděl, že do konce letošního roku zvýší úroky ještě jednou a že příští rok přikročí k dalším třem zvýšením úroků. Powell také řekl, že k dosažení normalizace měnové politiky je potřeba ještě urazit kus cesty. Finanční trhy si to vyložily tak, že Fed je připraven ve zvyšování úroků pokračovat.
Nejhůře jsou na tom technologie
V Evropě se pokles dotkl všech hlavních indexů. Zvlášť výrazně zasáhl švýcarský SMI. Oslabila také pražská burza. Index PX klesl o 1,23 procenta na 1083,68 bodu. Ze třinácti hlavních emisí jich ztrátu zaznamenalo deset.
Středeční propad zasáhl v USA zejména technologické tituly – index Nasdaq 100 oslabil nejvýrazněji od roku 2011, o čtyři procenta. Obecně hlavní indexy odepsaly více než tři procenta a zaznamenaly nejvyšší denní propad za osm měsíců, uvedly televize CNBC News a deník The Wall Street Journal.
Obchodní válka eskaluje
Důvodem pádu trhů je pokračující eskalace obchodní války – ta se totiž podle analytiků začíná postupně projevovat v hospodaření amerických firem či nadnárodních korporací. Investoři jsou ale nervózní i z růstu výnosů dluhopisů americké vlády a akcie reagují mimo jiné i na prohlášení šéfky Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeové, že současné ocenění akcií je „extrémně vysoké“.
Jednou z hlavních příčin prudkého poklesu cen akcií je rychlý růst výnosů amerických státních dluhopisů. Například obligace se splatností deset let, které jsou považovány za ukazatel vývoje firemních dluhů i vývoje sazeb hypoték, se dostaly nad 3,2 procenta.
„Trhy zneklidňuje celosvětový posun od extrémně a nekonvenčně uvolněné měnové politiky, která byla příznačná prakticky po celé uplynulé desetiletí. Tento ústup diriguje americká centrální banka, která postupně utahuje šrouby měnové politiky, takže trhy si musí odvykat ‚droze levných peněz‘,“ komentuje dění na burzách hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.
Právě kvůli zvyšování sazeb kritizuje americkou centrální banku i prezident Donald Trump. „Citelnější propad amerických burz před volbami do Kongresu, které se konají za necelý měsíc, by snížil šance republikánských zákonodárců, neboť volby budou do značné míry jakýmsi ‚referendem o Trumpovi‘,“ dodává Kovanda.
Nejvyšší ztráty zaznamenaly technologie v čele se společnostmi Facebook, Apple, Amazon, Netflix a Google. Od začátku měsíce již technologické firmy klesly o téměř šest procent, což je jejich nejvýraznější ztráta od srpna 2015. Následovaly energetické firmy, což je reakce na hurikán Michael, kvůli němuž byla omezena těžba ropy v části Mexického zálivu.
Padá i obchod s luxusem. Ztráty má Louis Vuitton, Tiffany, nebo Michael Kors
Už minulý týden se na sociálních sítích objevovaly také informace, že čínští celníci mnohem důsledněji než doposud prohledávají zavazadla těch, kteří se vrací ze zahraničních cest.
„Bohatší Číňané si z Paříže, Londýna nebo Tokia vozí kufry plné luxusního zboží, jako jsou kabelky značky Louis Vuitton, náhrdelníky od Tiffanyho nebo polobotky značky Gucci. Tato silná čínská poptávka, zčásti motivovaná úmyslem zboží dále v Číně přeprodávat, přispívá k růstu celého segmentu luxusního zboží ze dvou třetin. Celkově totiž čínští zákazníci svojí poptávkou zajišťují odbyt jedné třetině zboží na globálním trhu s luxusem, který má objem asi 300 miliard dolarů,“ vysvětluje Kovanda.
Obava trhů, že přísnější kontroly na čínských hranicích oslabí poptávku po luxusním zboží a tím i zisky příslušných firem, pak ve středu způsobila právě třeba nejhlubší pád akcií LVHM od roku 2009. Společnost LVHM je vlastníkem řady luxusních značek, včetně Louis Vuitton. „A ta ve středu potvrdila, že spekulace o přísnějších kontrolách na čínských hranicích jsou pravdivé,“ říká Kovanda.
Ve stejný den se z téhož důvodu propadala také další známá jména světa luxusu, třeba společnosti jako Michael Kors nebo Tapestry (značka Coach). Peking hraniční kontroly zpřísňuje právě v důsledku eskalace obchodní války s USA.
Zpravodaj CNBC Eamon Javers už ve středečním tweetu uvedl, že americký prezident Donald Trump byl o výprodeji na americkém trhu informován. Vysoký úředník Bílého domu označil výprodej na americkém trhu za korekci býčího (tedy rostoucího) trhu. „Je to pravděpodobně zdravé. Přejde to a americká ekonomika zůstane silná,“ dodal.
Co se bude dít dál? Uvidí se
Kromě luxusního zboží nebo technologických firem se propadají ale například i američtí dodavatelé stavebních materiálů, pro které je Čína rovněž významným odbytištěm. Ve Spojených státech je těsně před startem výsledkové sezony a podle ekonomů trhy kalkulují s tím, že se obchodní válka v hospodářských číslech a výhledu firem již nyní zřetelněji projeví. A proto se svých akcií zbavují.
„Může jít o krátkodechou paniku, která skončí s prvními slušnými výsledky té či oné americké firmy. Nebo naopak může nastat táhlejší burzovní propad, který by odrážel kombinaci nepříjemných dlouhodobějších trendů v podobě růstu protekcionismu, růstu ceny peněz a růstu cen energií,“ komentuje Kovanda.
Důvěru v akciový trh zasáhlo i nejnovější varování Mezinárodního měnového fondu (MMF) ohledně zpomalení růstu globální ekonomiky, na kterou může mít negativní dopad růst cel.
