Tempo růstu globální ekonomiky bude letos nižší, než se čekalo. Ve svém pravidelném podzimním výhledu to uvedl Mezinárodní měnový fond. Nyní odhaduje růst o 3,7 procenta, zatímco v jarní prognóze v dubnu očekával vzestup o 3,9 procenta. Horší výhled je i pro Česko 3,1 % (dříve 3,7 %). To odpovídá odhadům domácích institucí, které také počítají se zpomalováním růstu.
Dubnový výhled MMF vycházel z toho, že dynamika globálního růstu byla všeobecná a rozsáhlá. Vývoj od té doby však ukázal, že čísla byla zřejmě příliš optimistická a že růst bude spíše stabilní, upozornil v úterý měnový fond. V současnosti mnoho ekonomik již dosáhlo, anebo je blízko plné zaměstnanosti, zatímco dřívější obavy z poklesu spotřebitelských cen se vytratily. Navzdory horšímu výhledu však politici mají stále vynikající příležitost k zavedení reforem na podporu růstu, dodal fond.
MMF upozornil i na hrozby dalšího vývoje. Růst se nyní zdá méně vyrovnaný, než ekonomové původně předpokládali. Objevila se určitá rizika, se kterými se v dubnové zprávě nepočítalo, a vzrostla pravděpodobnost dalších negativních šoků ohrožujících růst. V některých důležitých ekonomikách pak růst podporuje politika, která se v dlouhodobém výhledu zdá být neudržitelná.
Náchylnost ke globálním šokům
V některých rozvíjejících se a rozvojových ekonomikách je také patrné, že pomalé zvyšování úroků v USA, doplněné obchodní nejistotou a v některých zemích také dalšími charakteristickými faktory, brání přílivu kapitálu.
V jeho důsledku rovněž oslabily měny, klesly akciové trhy a projevuje se tlak na úrokové sazby. Tento vývoj sice neznamená všeobecný odliv investorů z rozvíjejících se trhů, ani by se tyto problémy nutně neměly přesunout do zemí se silnějšími základy, nicméně to zvyšuje náchylnost k velkým globálním šokům. Jakýkoli prudký zvrat v rozvojových zemích by mohl představovat významnou hrozbu pro rozvinuté ekonomiky, protože rozvíjející se a rozvojové ekonomiky představují podle tržních směnných kurzů zhruba 40 procent světového HDP.
Další rizika zpomalení ekonomického růstu, která se nyní zdají být pro nejbližší budoucnost význačnější, jsou spojená s dalším narušením obchodní politiky. Na schválení čeká nová dohoda o volném obchodu mezi USA, Mexikem a Kanadou, zatímco EU a Velká Británie jednají o obchodních podmínkách brexitu. Velkou hrozbou jsou americká cla na čínské zboží a hrozba cel na auta a automobilové součástky.
Česko i Německo brzdí
Česká centrální banka v srpnu zhoršila svůj odhad růstu ekonomky. Zatímco v předchozí květnové prognóze počítala s letošním růstem ekonomiky o 3,9 procenta, nově odhad snížila o sedm desetin procentního bodu. Podobně zpomalení čeká i ministerstvo financí (MF) či Česká bankovní asociace (ČBA).
Pro příští rok ponechala ČNB odhad růstu ekonomiky na 3,4 procenta. V roce 2020 má ekonomika růst o 3,3 procenta.
Agentura Reuters pak s odvoláním na německé vládní zdroje uvedla, že spolková vláda ve čtvrtek výrazně sníží výhled růstu ekonomiky na letošní rok, a to na 1,7 až 1,8 procenta z 2,3 procenta předpovídaných v dubnu. Revize předpovědi na příští rok je méně razantní, tu vláda podle zdrojů sníží z 2,1 na 2,0 procenta.
Německé ministerstvo hospodářství už v září uvedlo, že z důvodu slabých investic firemního sektoru sníží předpověď růstu ekonomiky na letošní rok zhruba na dvě procenta. Podniky podle ministerstva nedávají na investice do svého růstu dost prostředků, protože jim chybějí kvalifikovaní pracovníci. Německo je nejvýznamnějším hospodářským partnerem Česka.
