Americká cla na čínský dovoz vstoupila v platnost a Peking, podle mluvčího čínského ministra zahraničí, ihned přišel s protiopatřením. Na dovoz amerických výrobků v celkovém objemu 34 miliard dolarů (asi 753 miliard korun) zavádí clo ve výši 25 procent, tedy stejně vysoké clo a ve stejném objemu, jaké se nově vztahuje na některé čínské výrobky dovážené do Spojených států. Washington a Peking tak kvůli sporu o transfer technologií fakticky zahájily obchodní válku, která může mít zásadní dopad na spotřebitele, zaměstnance, firmy, investory a světovou politiku.
Americká cla na čínský dovoz vstoupila v platnost o půlnoci ze čtvrtka na pátek washingtonského času, tedy v 6:00 SELČ. Čína zavedla odvetná opatření okamžitě, ale oficiálně je potvrdila o více než tři hodiny později, což v mezičase způsobilo zmatek na surovinových trzích a některých velkých čínských přístavech – tam úřady otálely s převzetím amerického zboží.
Zmatek zavládl také na komoditních trzích, protože obchodníci nevěděli, za jakou cenu se bude obchodovat například sója, které by se měly případné čínské sankce podle některých zpráv také dotknout.
Mluvčí čínského ministerstva obchodu v pátek řekl, že USA rozpoutaly „největší obchodní válku v hospodářských dějinách“. „Čínská strana slíbila, že nepřijde s prvním výstřelem, je ale nucena zahájit protiútok na ochranu… zájmů svých obyvatel,“ dodal.
Podle Číny obchodní války nemají vítěze. USA jsou přesvědčeny o opaku
Podle čínského premiéra Li Kche-čchianga, který je na jednání v Sofii v Bulharsku, z obchodní války nikdo nevyjde jako vítěz. Čína má ale podle něj velký trh a tím i možnosti růstu. Na tiskové konferenci dodal, že Peking bude dále otevírat svůj trh zahraničním firmám, chránit jejich zájmy a jejich duševní vlastnictví a chovat se k nim stejně jako k domácím.
„Obchodní války jsou špatné a nedají se snadno vyhrát,“ napsala v pátek na Twitteru evropská komisařka pro obchod Cecilia Malmströmová v narážce na starší tweet amerického prezidenta Donalda Trumpa „Obchodní války jsou dobré a dají se snadno vyhrát.“ Varovala také před škodami, jaké eskalace konfliktu může přinést světové ekonomice. Obavy z americko-čínského obchodního konfliktu dnes vyjádřila i Světová obchodní organizace (WTO).
Trumpova pohrůžka: Za čínskou odvetu přijde další odveta
Páteční zavedení amerických cel ve výši 25 procent na část čínského dovozu v celkovém objemu 34 miliard dolarů je součástí ochranářské politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy USA mají cla za cíl ukončit „nekalé převody amerických technologií a duševního vlastnictví do Číny“ a ochránit americká pracovní místa.
Trump již uvedl, že pokud Peking americkým stížnostem nevyhoví a bude zavádět odvetná opatření, je připraven zavést další cla ve výši 300 miliard dolarů a více. Celkem by tak bylo dotčeno zboží v objemu 550 miliard dolarů, což je více, než činil celkový loňský čínský dovoz do USA. V roce 2017 Čína do Spojených států dovezla zboží za 506 miliard dolarů.
Burzy zatím na obchodní válku reagovaly jen mírně
Zavedení amerických cel se na asijských akciových trzích téměř neodrazilo. Hlavní index šanghajské burzy Shanghai Composite uzavřel obchodování posílen o 0,5 procenta, za celý týden ale o 3,5 procenta klesl. Ztráty zaznamenává již sedmým týdnem za sebou. Tokijská burza uzavřela se ziskem 1,1 procenta, Hongkong nicméně v odpoledním obchodování hlásil pokles o 0,5 procenta. Podle analytiků trhy zavedení cel v obchodování předem zohlednily.
Dopady na hlavní světové měny jsou zatím omezené. Mírně oslabuje dolar, dolarový index, který vyjadřuje hodnotu dolaru ke koši šesti hlavních světových měn, ztrácel kolem 14:00 SELČ zhruba 0,2 procenta na 94,27 bodu. Zavádění cel je ale i na devizových trzích podle analytiků v cenách již zohledněné.
Doplatí na to ekonomiky Česka, Slovenska nebo Maďarska, ukazuje studie
Ve čtvrtek zveřejnila agentura Reuters také analýzu ekonomického modelu analytické společnosti Pictet Asset Management, ze které vyplývá, že víc než Spojené státy a Čínu může případná obchodní válka postihnout ekonomiky Česka, Slovenska nebo Maďarska.
Model pracuje se zavedením desetiprocentního cla na výrobky z USA, které by byli nuceni zaplatit spotřebitelé. Takový krok by mohl přivést globální hospodářství do stagflace, tedy kombinace vysoké inflace a současné stagnace ekonomiky, a snížit firmám zisk asi o 2,5 procenta.
Čína není jediná, koho se týkají obchodní omezení ze strany amerického prezidenta. V březnu Trump zavedl cla ve výši 25 procent na dovoz oceli a deseti procent na dovoz hliníku, která od června platí i pro Evropskou unii, Kanadu a Mexiko. Na to Unie i další země zareagovaly vlastními odvetnými opatřeními. Kvůli tomu zase Trump pohrozil EU dvacetiprocentním clem na dovoz automobilů.
Také Rusko zvedne cla na některé druhy amerického zboží jako reakci na obchodní omezení ze strany USA, tedy zavedení amerických cel na dovoz oceli ve výši 25 procent a u hliníku ve výši deseti procent, která vstoupila v platnost 23. března. Některé dovážené výrobky zdaní dalšími 25 až 40 procenty. Opatření v pátek ohlásilo ruské ministerstvo hospodářství a podepsal ruský premiér Dmitrij Medveděv.
