Obchodní války strana 3 z 5

Průmyslová výroba v Česku po čtyřech měsících růstu v červnu meziročně oslabila o 3,8 procenta. Podepsal se na tom pokles výroby aut. Stavebnictví v červnu naopak meziroční růst zrychlilo na 2,4 z květnových 0,2 procenta, rostlo pozemní i inženýrské stavitelství. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Výsledek je výrazně pod očekáváním trhu.

Čína reaguje na nová americká cla, která by se měla dotknout téměř veškerého jejího vývozu do Spojených států. Peking domácí měnu jüan oslabil na nejnižší hodnotu za více než deset let a požádal státní společnosti, aby pozastavily dovoz zemědělských produktů z USA, napsala agentura Bloomberg.

Spojené státy od 1. září uvalí dodatečné desetiprocentní clo na čínské zboží, jehož roční dovoz do USA dosahuje 300 miliard dolarů (sedm bilionů korun). Oznámil to ve čtvrtek prezident Donald Trump. Obchodní rozhovory s Čínou podle něj budou pokračovat.

Světová ekonomika letos vykáže růst o 3,2 procenta, příští rok pak tempo růstu zrychlí na 3,5 procenta. V aktualizaci svého jarního výhledu to v úterý uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Předchozí výhled z dubna tak fond pro oba roky zhoršil o 0,1 procentního bodu, hlavně kvůli očekávanému zhoršení v mladých tržních ekonomikách a v rozvojových zemích.

Čína zavede antidumpingová cla na dovoz některých výrobků z nerezové oceli z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Indonésie. Nová cla se pohybují v rozmezí 18,1 až 103,1 procenta a platit začnou od 23. července 2019, oznámilo čínské ministerstvo obchodu. Opatření se týká ingotů z nerezové oceli a za tepla válcovaných plechů z tohoto materiálu.

Americký prezident Donald Trump a čínský prezident Si Ťin-pching se v sobotu na napjatě sledované schůzce na okraj summitu zemí G20 domluvili na pokračování jednání o vzájemné obchodní dohodě, která má vyřešit celní válku. Samotný summit G20 pak opět v závěrečném prohlášení neuvedl výslovný závazek boje proti ochranářství. Vyzval ale k podpoře volného a spravedlivého obchodního prostředí. Součástí závěrů ze summitu je i závazek boje proti klimatu, ačkoli USA si původně nepřály, aby se komuniké o tomto tématu zmiňovalo.

Čínský prezident Si Ťin-pching hodlá na setkání se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem představit řadu požadavků, které by měly Spojené státy splnit, aby byl Peking ochoten urovnat vzájemné obchodní spory. Jednou z podmínek je odstranění obchodních restrikcí proti čínské společnosti Huawei. S odvoláním na zdroje obeznámené se situací o tom informoval americký list The Wall Street Journal.

Světová obchodní organizace (WTO) na žádost Pekingu zastavila spor ohledně toho, zda Číně náleží status tržní ekonomiky. Peking tak musí i nadále akceptovat antidumpingová cla na levné čínské zboží ze strany Evropské unie a Spojených států, informovala s odkazem na rozhodčí výbor WTO agentura Reuters.

Americký prezident Donald Trump by okamžitě zavedl cla na další čínské zboží v případě, že by se s ním jeho čínský protějšek Si Ťin-pching nesetkal na summitu skupiny zemí G20, který se bude konat koncem tohoto měsíce v Japonsku. Trump to v pondělí uvedl v rozhovoru s televizí BBC.

Spojené státy neuvalí od pondělí clo na dovoz mexického zboží, protože USA a Mexiku se podařilo dosáhnout dohody o omezení příchodu středoamerických migrantů do USA přes mexickou hranici. Po třídenním jednání obou stran ve Washingtonu to oznámil americký prezident Donald Trump.

Do závěrečné fáze vstoupilo v pátek vyjednávání o clech mezi Spojenými státy a Mexikem. Pokud se Mexičanům nepodaří přesvědčit svého velkého souseda, že přijali efektivní opatření proti sílícím migračním vlnám, zavede od pondělí na jejich zboží dovážené do USA pětiprocentní clo. S pohrůžkou, že cla se mohou dále zvyšovat.

Americká internetová společnost Facebook zakázala předinstalaci svých aplikací na chytrých mobilních telefonech čínské firmy Huawei, která nyní čelí restrikcím ze strany Spojených států. Společnost Google současně varovala, že penalizace čínského výrobce přinášejí rizika pro americkou národní bezpečnost.

Dlouhá vyjednávání o obchodní smlouvě mezi dvěma největšími ekonomikami světa ustrnula na mrtvém bodě, místo toho se rozběhlo uvalování cel na dovážené zboží konkurenta. Od 10. května takto zatížili Američané čínský dovoz, Číňané pak přistoupili k odvetě od 1. června.

Evropské akcie zahájily páteční obchodování poklesem na nejnižší hodnotu za tři měsíce. Může za to propad automobilek Volkswagen a Fiat Chrysler po oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že uvalí clo na veškerý mexický dovoz. Propad evropských akcií navázal na pokles akcií v Japonsku, kde hlavní index Nikkei kvůli ztrátám akcií automobilek uzavřel nejníže za tři a půl měsíce, napsala agentura Reuters. Podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy stoupá riziko, že cla Trump uvalí i na evropská auta.

Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalí Spojené státy od 10. června na veškeré zboží z Mexika pětiprocentní clo. Šéf Bílého domu tak chce sousední stát přimět k tomu, aby zastavil příliv migrantů do Spojených států. Pokud Mexiko podnikne konkrétní opatření, hodlá Trump cla zrušit. V opačném případě se mají každý měsíc zvýšit o pět procentních bodů. Mexický prezident v reakci vybídl k jednáním, do USA posílá ministra zahraničí.

Chcete něco vědět? My vždycky vyhrajeme, prohlásil před pár dny americký prezident Donald Trump pro CNN na adresu čínsko-americké obchodní války. Někteří ekonomové ale tak optimističtí nejsou. Čína má totiž v ruce jednu velmi účinnou „zbraň“ – svou měnu jüan. A také vzácné kovy. Díky tomu by jí nakonec zaváděná cla nemusela zase až tak bolet. A někteří ekonomové tuto myšlenku potvrzují.

V současné době se znovu rozdávají karty na trhu s telekomunikačními výrobky, uvedl v pořadu Devadesátka ČT24 expert na právo v oblasti informačních technologií Vladimír Smejkal. Reagoval tak na zprávu, že společnost Google se chystá omezit čínské firmě Huawei používání svého operačního systému Android. Dodal, že zatím není jasné, kdo bude vítězem a kdo poraženým, ale v případě firmy Huawei to může vést až ke konci této globální značky.

Čína se rozhodla od 1. června uvalit dodatečná cla na americké zboží, jehož roční dovoz dosahuje 60 miliard dolarů (zhruba 1,4 bilionu korun). Cla budou činit až 25 procent a budou se týkat více než pěti tisíc amerických produktů, včetně baterií, kávy či špenátu, uvedla agentura AP. Peking tak reaguje na zvýšení cel ze strany USA, které minulý týden nařídil americký prezident Donald Trump. V pondělí Trump před odvetnými opatřeními varoval, nicméně později uvedl, že zatím nerozhodl o uvalení cel na další čínské zboží.

Americký prezident Donald Trump podezírá Čínu, že jednání o nové obchodní smlouvě protahuje v naději na vítězství demokratů v prezidentských volbách 2020, které by jim umožnilo dál Spojené státy „okrádat“. Napsal to v sobotu na Twitteru. Jediný problém pro Čínu ale spočívá v tom, že Trump prý volby rozhodně vyhraje.

Prezident USA Donald Trump nařídil Úřadu amerického obchodního zmocněnce (USTR), aby zahájil proces vedoucí ke zvýšení cel na veškerý zbývající dovoz z Číny. Informoval o tom obchodní zmocněnec Robert Lighthizer. Opatření se má dotknout zboží v ročním objemu zhruba 300 miliard dolarů (6,9 bilionu korun). Podrobnosti úřad zveřejní na svém webu v pondělí.

Spojené státy počínaje půlnocí místního času (6:00 našeho času) zatížily dovoz čínského zboží v ročním objemu 200 miliard dolarů (4,6 bilionu korun) clem ve výši 25 procent místo dosavadních deseti. Podle Reuters jde zhruba o 5700 různých kategorií zboží. Čína už předem vyslovila nad zvýšením cel politování a uvedla, že bude nucena učinit odvetné kroky. Americký prezident Donald Trump pak ale označil obchodní jednání s Čínou za upřímná a otevřená. Rozhovory podle něj budou pokračovat. Zdůraznil, že nová cla je možné podle vývoje zrušit.

Spojené státy od pátku zvýší současné desetiprocentní clo na zboží z Číny v objemu 200 miliard dolarů (4,6 bilionu korun) ročně. Na Twitteru to oznámil prezident Donald Trump. Clo bude nově činit 25 procent. Obchodní jednání s Čínou podle něj pokračují, ale příliš pomalu. Čína se chystá však se Spojenými státy dál o obchodních vztazích jednat, a to navzdory oznámení o možném zvýšení cel. Evropské akcie kvůli sporu USA s Čínou klesly na měsíční minimum, čínské akcie utrpěly nejprudší pokles za téměř tři roky.

Evropská komise zveřejnila předběžný soupis zboží, na něž by mohla uvalit cla v souvislosti se sporem o americké subvence Boeingu, které podle Světové obchodní organizace (WTO) poškozují evropský Airbus. Jedenáctistránkový seznam, na němž je řada výrobků od zmrazených ryb přes nejrůznější zemědělské plodiny, alkohol, čokoládu až po kabelky, batohy, traktory i helikoptéry, představuje objem amerického vývozu do EU za asi 20 miliard dolarů (přes 512 miliard korun).

Před dvěma roky přišel český průmysl o měkký polštář. ČNB skončila s intervencemi, kterými oslabovala českou měnu vůči euru na úrovni 27 korun za euro. Zatímco pro exportní firmy je slabší domácí měna výhodou, pro nakupování v zahraničí je to naopak. Ovšem výraznější posílení měny od té doby nenastalo. A nic nenasvědčuje tomu, že by se to mělo změnit.