Čína a USA obnoví obchodní jednání, Washington zatím další cla nezavede

Americký prezident Donald Trump a čínský prezident Si Ťin-pching se v sobotu na napjatě sledované schůzce na okraj summitu zemí G20 domluvili na pokračování jednání o vzájemné obchodní dohodě, která má vyřešit celní válku. Samotný summit G20 pak opět v závěrečném prohlášení neuvedl výslovný závazek boje proti ochranářství. Vyzval ale k podpoře volného a spravedlivého obchodního prostředí. Součástí závěrů ze summitu je i závazek boje proti klimatu, ačkoli USA si původně nepřály, aby se komuniké o tomto tématu zmiňovalo.

Šéf Bílého domu označil schůzku za vynikající, obě země jsou podle něj teď opět „na správné cestě“. Uvedl také, že prozatím nehodlá zavádět další cla na dovoz čínského zboží, jak dosud plánoval (šlo by o zboží, jehož roční dovoz do USA přesahuje 300 miliard dolarů, tedy 6,8 bilionu korun). Dodal, že Čína začne kupovat více amerických zemědělských produktů. 

Trump také uvedl, že čínský výrobce telekomunikačních zařízení Huawei bude moci nakupovat produkty od amerických dodavatelů. „Americké podniky mohou prodávat svá zařízení firmě Huawei,“ řekl Trump na tiskové konferenci. „Mluvíme o zařízeních, se kterými není spojen žádný větší problém týkající se národní bezpečnosti,“ dodal.

Spojené státy v polovině května zařadily Huawei na černou listinu, což znamená, že americké podniky potřebují zvláštní povolení, pokud chtějí této čínské firmě dodávat své produkty. Americké tajné služby podezírají Huawei ze spolupráce s čínskou rozvědkou, což ale Huawei dlouhodobě popírá.

Celní válka mezi USA a Čínou se naplno rozhořela loni v březnu, kvůli sporu trpí světová ekonomika i finanční trhy. Společné rozhovory, jejichž výsledkem měla být obchodní dohoda, ztroskotaly v květnu. 

V rámci obchodní války už Washington zavedl cla na čínské zboží, jehož roční dovoz do USA dosahuje zhruba 250 miliard dolarů. Čína odpověděla odvetnými cly na dovoz z USA v roční hodnotě 110 miliard dolarů.

Pokud by Spojené státy zavedly i další cla, jak Trump zvažoval, byl by clem zatížen prakticky celý dovoz z Číny do USA.

Podle čínské státní agentury Nová Čína se prezidenti dohodli na „obnovení obchodních rozhovorů mezi oběma zeměmi na základě rovnosti a vzájemného respektu“.

Oba prezidenti vyjadřovali optimistická očekávání již při příchodu na sobotní jednání. Před jeho začátkem čínský prezident řekl, že dává přednost dialogu před konfrontací. Trump zase dal najevo, že pokud uzavře s Pekingem „spravedlivou“ dohodu, půjde o historický úspěch.

Dohoda už prý byla téměř hotova

Japonská schůzka amerického a čínského prezidenta, někdy označovaná jako setkání G-2, ukončuje šestitýdenní značně vyhrocenou fázi obchodní války, během níž získal spor obou zemí rysy nové studené války, uvedl hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

Připomněl zároveň, že americký ministr financí Steven Mnuchin se před několika dny nechal slyšet, že počátkem května už byla obchodní dohoda Spojených států a Číny z 90 procent hotova. Pak však – jak věc interpretuje americká strana – Peking odmítl kvůli obchodní úmluvě náležitě změnit příslušnou čínskou legislativu, což si Američané vyložili jako zásadní zpronevěření se již dojednanému závazku.

Trump následně rozhodl o zavedení nové sady svých cel na čínský dovoz do USA. Přitom ještě stačil pohrozit sadou další, která by už vedla k citelnému celnímu zatížení veškerého čínského dovozu do USA. Tato nová cla, na dovoz v ročním objemu zhruba 300 miliard dolarů, ale nakonec zavedena nebudou, jak se právě v sobotu obě strany v Ósace také dohodly.

Šéfka MMF vyzvala země ke snížení cel

Výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová vyzvala země G20 ke snížení cel a odstranění obchodních bariér. Světová ekonomika se kvůli nim dostala do potíží.

„Ačkoliv je obnovení obchodních rozhovorů mezi Spojenými státy a Čínou vítáno, už zavedená cla světovou ekonomiku brzdí. Nevyřešené záležitosti s sebou do budoucna nesou vysokou míru nejistoty,“ uvedla šéfka měnového fondu v prohlášení vydaném po skončení summitu.

Skupinu G20 tvoří Argentina, Austrálie, Brazílie, Británie, Čína, Francie, Indie, Indonésie, Itálie, Japonsko, Jihoafrická republika, Jižní Korea, Kanada, Mexiko, Německo, Rusko, Saúdská Arábie, Turecko, USA a jako samostatný dvacátý člen Evropská unie.

Lídři G20 podporují volný obchod a ochranu klimatu

Závazek boje proti protekcionismu v závěrech summitu G20 chybí už druhý rok po sobě. Země však jasně potvrdily potřebu politiky směřující k bezproblémovým obchodním vztahům, uvedl japonský premiér Šinzó Abe, který byl hostitelem vrcholné schůzky. „Usilujeme o vytvoření svobodného, spravedlivého, nediskriminačního, transparentního, předvídatelného a stabilního obchodního a investičního prostředí a o zachování otevřenosti trhů,“ citovala japonská agentura Kjódó ze závěrečného prohlášení.

Japonský premiér také potvrdil, že lídři zemí G20 se shodli na stanovisku ohledně změn klimatu, ačkoli mezi nimi v názorech na tuto otázku přetrvávají velké rozdíly.

Německá kancléřka Angela Merkelová uvedla, že Spojené státy nakonec přistoupily na to, že ostatní země v prohlášení potvrdí svůj závazek ohledně ochrany klimatu. Skupina G20 se rovněž mimo jiné shodla na potřebě skoncovat do roku 2050 s vypouštěním plastického odpadu do moří.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 21 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
včera v 20:03

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...