Šinzó Abe

Japonský premiér Fumio Kišida vyvázl bez zranění z incidentu, kdy muž z davu před jeho vystoupením ve městě Wakajama hodil předmět, načež se ozval výbuch. Podle japonských médií šlo zřejmě o dýmovnici. Policie podezřelého zadržela. Útok se stal necelý rok poté, co při atentátu během volební kampaně přišel o život bývalý premiér Šinzó Abe.

Severní Korea odpálila východním směrem další balistickou střelu, dopadla zřejmě do Japonského moře. Informují o tom zahraniční tiskové agentury. Pchjongjang tak učinil krátce před návštěvou americké viceprezidentky Kamaly Harrisové v Jižní Koreji.

Modlitbami a čestnou salvou v úterý Japonsko uctilo památku bývalého premiéra Šinzóa Abeho, který zemřel v červenci poté, co ho během předvolebního projevu smrtelně postřelil bývalý voják. První státní pohřeb po 55 letech v Japonsku hluboce rozdělil veřejnost. Kritici poukazují mimo jiné na vysokou cenu obřadu či na kontroverzní vztahy Abeho a jeho Liberálnědemokratické strany (LDP) s Církví sjednocení, známou jako moonisté.

Japonský premiér Fumio Kišida ve středu vyměnil část své vlády, která přišla o přízeň veřejnosti kvůli nevyjasněným kontaktům s Církví sjednocení, známé také jako Moonovo uskupení. Kvůli kontaktům na tuto náboženskou organizaci atentátník zavraždil bývalého japonského předsedu vlády Šinzóa Abeho.

Po volbách do horní komory japonského parlamentu si Liberálnědemokratická strana (LDP) polepšila o osm mandátů. Spolu se svým spojencem stranou Kómeitó získala 76 ze 125 křesel, o nichž se rozhodovalo. Z celkových 248 míst v horní komoře jich nyní tyto dvě strany budou mít 146. Informoval o tom v noci na pondělí server televize NHK.

Doplňovací volby do horní komory japonského parlamentu vyhrála podle projekcí vládnoucí Liberálnědemokratická strana (LDP). Nynější šéf LDP a premiér Fumio Kišida po zveřejnění projekcí mimo jiné hovořil o potřebě revitalizovat japonskou ekonomiku. Volby se konaly ve stínu události  tragické pro celé Japonsko. V čele strany stál v minulosti bývalý premiér Šinzó Abe, který v pátek přišel o život při atentátu.

Muž, který v pátek zavraždil japonského expremiéra Šinzóa Abeho, policii řekl, že se pokusil sestrojit bombu. Jedenačtyřicetiletý Tecuja Jamagami dále vypověděl, že si vyrobil několik střelných zbraní. Informovala o tom agentura Kjódó s odvoláním na zdroje obeznámené s vyšetřováním.

Kolona automobilů převážející tělo zavražděného expremiéra Šinzóa Abeho dorazila v sobotu do jeho tokijské rezidence. Tam čekali jeho spolupracovníci z Liberálnědemokratické strany oblečení v černém, aby mu vzdali čest, uvedla agentura AFP. Abe byl postřelen atentátníkem v pátek dopoledne v západojaponské prefektuře Nara během politické kampaně a zraněním podlehl. Pohřeb se uskuteční v úterý. Velitel policie v Naře v sobotu řekl, že nemůže popřít, že na akci, kde byl Abe, byly bezpečnostní problémy.

Bývalý japonský premiér Šinzó Abe zemřel poté, co jej během politické kampaně v prefektuře Nara postřelil atentátník. Potvrdila to nemocnice v prefektuře Nara, kam byl politik po dopoledním útoku převezen. Abe utrpěl hluboká zranění na pravé straně krku a také ránu, která zasáhla srdce. Příčinou smrti bylo vykrvácení, uvedl na tiskové konferenci jeden z lékařů. Útok odsoudil japonský premiér Fumio Kišida a mnoho světových politiků. Policie zadržela podezřelého a následně oznámila, že dotyčný se ke střelbě přiznal.

Japonský parlament schválil novým předsedou vlády exministra zahraničí Fumia Kišidu. Ve funkci nahradí Jošihida Sugu, který předtím odstoupil. Kišida patří mezi kritiky Sugy, ale i jeho předchůdce Šinzóa Abeho. Kišidovým hlavním úkolem nyní bude rychle se vypořádat s pandemií a dalšími domácími a globálními výzvami. Řízení země převzal nedlouho před blížícími se volbami, které se mají konat 31. října.

Ve druhém kole primárek japonské vládní Liberálnědemokratické strany (LDP) zvítězil bývalý ministr zahraničí Fumio Kišida. V hlasování o příštím předsedovi porazil ministra zodpovědného za kampaň k očkování proti nemoci covid-19 Tara Kóna, uvedla agentura AP. Nový šéf LDP má velkou šanci se stát příštím japonským premiérem, protože strana má v parlamentu většinu.

Japonský premiér Jošihide Suga se přihlásil k závazku dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality. Země by tak měla rovnoměrně vypouštět emise uhlíku a pohlcovat je z atmosféry. Opatření podle něj pro Japonsko představuje příležitost pro ekonomický růst, nikoliv hrozbu. Jde o zásadní změnu v japonském přístupu vůči klimatickým změnám.

Novým japonským premiérem se stal Jošihide Suga, předseda Liberálnědemokratické strany (LDP). Ve funkci nahradil Šinzóa Abeho, který kvůli zdravotním potížím podal demisi. Jednasedmdesátiletý Suga slíbil, že naváže na Abeho práci, a v souladu s tímto slibem také ponechal ve funkci téměř polovinu dosavadních ministrů. Zvolení Jošihideho Sugy se čekalo, vládnoucí koalice LDP a Strany spravedlnosti a čistoty (Komeitó) má totiž v obou parlamentních komorách většinu.

Novým předsedou vládní japonské Liberálnědemokratické strany (LDP) byl zvolen dosavadní mluvčí vlády Jošihide Suga, oznámila agentura Reuters. Suga se tak stane i novým japonským premiérem. Parlament by o tom měl hlasovat ještě tento týden. Jednasedmdesátiletý Suga je pokládán za dlouholetého spojence Šinzóa Abeho, který z premiérské funkce odstoupil minulý měsíc kvůli špatnému zdraví.

Japonský premiér Šinzó Abe se rozhodl odstoupit ze zdravotních důvodů. V polovině července se totiž začal zhoršovat jeho zdravotní stav. Abe své rozhodnutí v pátek oznámil svým spolustraníkům z Liberálnědemokratické strany, některé jeho rozhodnutí šokovalo a překvapilo rovněž finanční trhy, což se projevilo propadem tokijské burzy Nikkei 225.

Minutou ticha a apelem na japonskou vládu k podepsání dohody OSN o zákazu jaderných zbraní si zhruba tisícovka lidí v japonské Hirošimě připomněla 75 let od výbuchu atomové bomby. Vzpomínková akce musela být drasticky omezena kvůli současné koronavirové krizi, připomínají zahraniční média.

Někteří zdravotníci ve Velké Británii budou muset kvůli ztenčujícím se zásobám zřejmě obléct jiný typ ochranných obleků, který podle odborníků není tak bezpečný. Kanada a Spojené státy prodloužily o dalších 30 dní uzavírku společné hranice, v sobotu to oznámil kanadský premiér Justin Trudeau. V Turecku přibyly téměř čtyři tisíce nemocných a země se stala nejzasaženější na Blízkém východě.

Německý speciální letoun dopravil těžce nemocné z Itálie a Francie, jejichž kapacity jsou na pokraji možností. Na Slovensku budou moci otevřít některé menší obchody. V USA schválili test, který prý odhalí koronavirus za pár minut. Čínská metropole Wu-chan se začíná otevírat okolnímu světu, v sobotu tam zastavil první vlak po více než dvou měsících. Japonsko avizovalo rekordní injekci do ekonomiky. Šéf britské NHS prohlásil, že udrží-li se počet obětí pod 20 tisíci, zvládne Spojené království pandemii dobře. V Itálii počet mrtvých překonal hranici 10 tisíc. Podle údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse celosvětově počet nakažených překonal 620 tisíc.

Po celém světě se novým typem koronaviru nakazilo už více než 350 tisíc lidí, nemocné hlásí přes 170 zemí. Podle agentury AFP už byla více než miliarda lidí vyzvána, aby kvůli pandemii zůstali doma. Zatímco v pevninské Číně a městě Wu-chan, odkud se nákaza rozšířila do světa, se vrací život pomalu k normálu, počet případů rychle roste v Evropě i Spojených státech. Británie uzavře většinu obchodů. Šíření koronaviru ohrožuje i konání letních olympijských her v Tokiu. Japonský premiér prohlásil, že se za současných okolností konat nemohou.

S těžkými propady zahájily akciové trhy po celém světě. Americký Dow Jonesův index ztrácel na počátku obchodování téměř deset procent a obchodování se muselo na 15 minut přerušit. Později se však sestup v USA ještě zrychlil. Televize CNBC uvedla, že index Dow Jones zaznamenal během dne propadem 2 999 bodů svůj nejhorší den v histori. Měřeno přes procenta (téměř 13 procent) šlo o druhý nejhorší den ve 124leté historii indexu, zmínil list The Wall Street Journal. Panevropský index STOXX 600 začal s poklesem kolem osmi procent. V dalším průběhu dne se situace - v Evropě - většinou lehce zklidnila, zmírnily se i ztráty.

Akcie po pondělním hlubokém propadu obnovily na některých trzích růst. Zpevnily asijské. Zpočátku se dařilo i těm evropským, které však nakonec den zakončily ve ztrátě. Výrazně naopak vzrostly v úterý americké indexy. Naději investorům dává vyhlídka na vládní opatření pro povzbuzení ekonomiky, která v pondělí avizoval americký prezident Donald Trump.

Nákaza novým typem koronaviru se po celém světě od začátku jeho šíření potvrdila u více než sto tisíc lidí. Vyplývá to z údajů na speciálním webu badatelů z americké Johns Hopkins University, kteří globální epidemii monitorují. Nový koronavirus se už rozšířil do více než osmdesáti zemí, v pátek potvrdilo svého prvního nakaženého i Slovensko. První případ nákazy zaznamenaly také Srbsko či Vatikán. Rakousko zavádí namátkové zdravotní prohlídky na hranicích s Itálií.

Jižní Korea ohlásila 284 nových případů nákazy koronavirem. Celkem se v této asijské zemi nakazilo již 1261 lidí, onemocnění COVID-19, které koronavirus způsobuje, podlehlo jedenáct z nich. Na japonském ostrově Hokkaido úřady vyzvaly k dočasnému uzavření veřejných škol poté, co zde bylo potvrzeno už 35 případů nákazy. Dva první případy onemocnění koronavirem potvrdil Pákistán a první hlásí i v Brazílii. Infekce se tak rozšířila na všechny kontinenty kromě Antarktidy.

Nový koronavirus si vyžádal v Číně nejméně 170 obětí a na 8100 lidí je jím v této zemi nakaženo. Svým rozsahem tak současná epidemie vyrovnala tu, kterou před 17 lety způsobil virus SARS, jímž se v letech 2002 a 2003 nakazilo 8096 osob. Podezření na koronavirus panovalo také u dvou čínských pasažérů výletní lodi kotvící v přístavu města Civitavecchia severně od Říma. To se ale nakonec nepotvrdilo. První nakažené pozdě večer jako čtvrtá evropská země oznámila Itálie, již dříve byly potvrzeny případy nákazy ve Francii, Německu a Finsku.